Polsko slovně otáčí proti Ukrajině. Kaczyński si slibuje důležité hlasy ve volbách

Konflikt ohledně ukrajinského obilí přerostl rozměry jedné, byť důležité zemědělské plodiny. Polsko spolu s Maďarskem a Slovenskem ponechalo v platnosti embargo na ukrajinské obilí a krmivo, což odůvodnilo obavou o stabilitu svého trhu s pšenicí a živobytím polských sedláků. Jde o pokračování dlouhého sporu: všechny tři země měly zákaz nedávno zrušit, ale rozhodnutí Evropské komise (nejspíš protiprávně) ignorovaly. Ukrajina proto své sousedy zažalovala u Světové obchodní organizace a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na půdě OSN tento týden prohlásil, že někteří jeho spojenci si myslí, kdovíjak nejsou chytří, a přitom jdou na ruku Kremlu. Narážka byla všem jasná.

Polská odpověď byla rozčílená. Premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že vztahy s Kyjevem jsou "přinejmenším složité" - a především, že Polsko už neposkytuje Ukrajině žádnou vojenskou pomoc. Polský prezident Andrzej Duda, který byl dosud v Kyjevě velmi častým hostem, se se Zelenským v New Yorku nepotkal. Trochu zapadl slib polské vlády, že s novým rokem bude mnohem méně vstřícná podpora ukrajinských imigrantů

Morawiecki věděl velmi dobře, co jeho slova způsobí – a že dodatek "nemáme co dávat, musíme hlavně zbrojit sebe" se už do uší světové veřejnosti nedostane. I když stavy polských vojenských skladů nejsou veřejnou informací, nebudou premiérova slova daleko od pravdy. Polsko je na peněžní hodnotu šestý největší dárce vojenského vybavení a na Ukrajinu neposílá jen vyřazené a staré stroje, ale i moderní účinná zařízení. Ve skladech jistě není jen ozvěna, ale současné polské možnosti jsou omezené, a pro Ukrajinu přitom přese všechno nejsou klíčové. Zásadní je, že funguje letiště a hangáry v Řešově, kudy většina západní pomoci do země proudí - a na tom se nic nemění.