Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Pokrok nelze zastavit. ČSSD míří od Babiše k zeleným

Vedení strany má plán na nové směřování. Ale musí o něm nejdřív přesvědčit sjezd

Jaroslav Foldyna na sjezdu ČSSD, Hradec Králové, březen 2019 • Autor: Milan Jaroš
Jaroslav Foldyna na sjezdu ČSSD, Hradec Králové, březen 2019 • Autor: Milan Jaroš

Česká strana sociálně demokratická na počátku volebního roku znovu stojí před otázkou, jak alespoň přežít blížící se parlamentní volby. Vládní strana se dlouhodobě pohybuje na hranici pěti procent nutné pro vstup do Sněmovny a společný kabinet s Andrejem Babišem jí v preferencích nijak nepomohl. Vedení strany tak nyní přemýšlí, jakou strategii zvolit. Chce otevřít své kandidátky a místa na nich nabídnout jak podobně zaměřeným stranám, tak jednotlivcům - a spolu s tím zároveň určit i nové, liberální směřování strany, která byla známá spory mezi konzervativním a progresivním křídlem.

„Už nebojujeme o nic jiného než o překonání pěti procent,“ přiznává poslanec ČSSD Jan Birke. „A jestli se nám nepodaří stranu více otevřít, bude z toho porážka, kterou si definitivně zasloužíme.“ Co chce vedení sociální demokracie spolustraníkům a následně voličům nabídnout, je však zatím nejasné. Vyjednávání je v začátcích, nicméně panuje shoda, že by nemělo jít o centrálně řízenou alianci, jako tomu je u dalších předvolebních bloků, ale o princip, kdy krajští předáci strany hledají a oslovují regionální uskupení, osobnosti nebo odboráře. Výsledkem mají být kandidátky s otiskem daného kraje. „Aby to nebyli lidé z paneláků, které znají straníci, ale ti, které znají voliči,“ popisuje Birke.

Otázkou je ale už to, co na spolupráci a nové zaměření řeknou řadoví členové – a zda je „konzervativní křídlo“ skutečně tak oslabené. Jasno bude po dubnovém sjezdu, zatím se silné hlasy proti navrženému postupu nezvedají. Vedení strany každopádně tvrdí, že je jednotné v tom, že ideové přiblížení se Straně zelených a dalším partnerům je správná cesta.

Michal Šmarda • Autor: Matěj Stránský
Michal Šmarda • Autor: Matěj Stránský

Sociální demokraté považují zelené za hlavního partnera, ale ve hře je také například hnutí Budoucnost, se kterým už vedl neformální jednání místopředseda a výrazná tvář liberálního proudu Michal Šmarda. Dalším segmentem by měli být odboráři, respektive členové odborů, kteří si chtějí vybrat politickou dráhu. „Vracíme se tím ke kořenům, z odborů k nám přišel třeba Milan Štěch,“ říká další architekt nového směřování, pardubický hejtman Martin Netolický.

O dalších potenciálních partnerech se ještě jedná. Zatímco případná stranická spolupráce bude koordinovaná více centrálně, od vedení partají, krajští lídři k tomu chtějí seskupovat regionálně aktivní lidi a uskupení. To má i své komplikace. Práce na krajské úrovni i na radnicích za sebou zanechala řadu traumat, kdy se proti politice ČSSD  vymezovali i potenciální partneři včetně zelených. „Víme, že jsou kraje, kde to zkrátka nepůjde,“ říká Birke. Jednání podle něj může narazit například v Plzeňském nebo Ústeckém kraji.

Definitivní posun

Kraj, kde to naopak fungovalo, je Pardubický. Zmíněný hejtman Netolický šel do posledních krajských voleb nikoliv pod značkou sociální demokracie, nýbrž jako „3PK“. Jako lídr na kandidátku dostal kromě straníků také osobnosti mimo ČSSD a jako jeden z mála mohl po jinak neúspěšných volbách slavit v ČSSD relativní úspěch, díky kterému si udržel křeslo hejtmana. „Neberu to jako krátkodobý projekt, který by měl Netolického posunout do vedení kraje,“ říká sám hejtman.

A podobně vnímá snahu posunout se směrem k nestraníkům a podobně smýšlejícím stranám: jejich fúze by měla v konečném důsledku znamenat definitivní odklon od „zasloužilých straníků“ a „konzervativců“. „Klidně bych to nazval posunem k liberálnějšímu směru,“ shrnuje pardubický hejtman. A stejně jako další nehovoří pouze o předvolební strategii, ale o dlouhodobějším směřování strany, které nemá skončit po volbách. Sněmovní volby naopak mají být teprve začátek. O otevření kandidátek se začalo intenzivněji hovořit právě před loňskými krajskými volbami. „V momentě, kdy jste na hranici volitelnosti, hledáte cesty, jak to změnit,“ říká Birke.

Martin Netolický • Autor: Matěj Stránský
Martin Netolický • Autor: Matěj Stránský

Krajské volby pak potvrdily, že taková cesta může přinést i dvouciferné výsledky. Grémium – tedy nejužší vedení strany - otevřenost podporuje, ale není jasné, zda ji uvítají i řadoví členové. „Musíme do sjezdu přesvědčit každého člena ze všech krajů, že se musí vzdát osobních ambicí,“ prohlašuje místopředseda Šmarda. A zároveň přiznává, že jsou v tom ve skluzu. „Bylo by špatné, kdyby strategie, s kterou se vedení spojilo, nebyla na sjezdu odhlasovaná,“ souhlasí hejtman Netolický. „Ale vůbec si nepřipouštím, že by se to nepovedlo,“ dodává bývalý místopředseda strany.

Šmarda k větší spolupráci osobností a stran vyzývá dlouhodobě a ztělesnila ho i jeho (neúspěšná) loňská kandidatura do Senátu, ve které ho podpořila právě Budoucnost a Strana zelených. „Česká republika potřebuje středolevici,“ říká. Podle něj dnes v českém stranickém prostoru neexistuje strana, která by reprezentovala sociálně-demokratické myšlenky. „ANO ukázalo, kde je, při hlasování s ODS - a Piráti se posunuli vpravo spojením se Starosty,“ vysvětluje a místo pro sociální demokracii v příštích letech vidí v levostředovém liberálním prostoru. „Spojení tradiční i progresivní levice vnímám jako záruku, že se Česko neposune k pravicovému divokému řízení státu.“

Přiznává, že nezná dopověď na to, zda takové směřování sociální demokracie ocení voliči, nicméně považuje podle svých slov za potřebné, aby právě ČSSD zmíněný prostor ve spolupráci s dalšími zaplnila. „Musíme být upřímní. Je jednoduché říct zaměstnanci továrny, že jeho práce tady bude i za deset let,“ vysvětluje Šmarda. „My musíme říkat, že taková práce už tady nebude, ale že to nemusí být špatně.“

ČSSD po volbách • Autor: Milan Jaroš
ČSSD po volbách • Autor: Milan Jaroš

Po volbách do Senátu napsal v tomto duchu dlouhý text na svůj facebookový profil. V něm konstatuje, že pokrok je nevyhnutelný - a úkolem strany není přesvědčovat, že se dá zastavit, ale že z něj strana musí nabídnout profit i zaměstnancům. „Prohráváme, protože konzervativci říkají, že se dá pokrok zastavit, a lidé tomu uvěřili. Tenhle společenský rozkol byl i uvnitř strany - dnes už je snad pryč.“

Jsme pročištění

ČSSD zatím v každých volbách od roku 2013 ztratila - obecní a krajské zastupitele, senátory a vlastní senátní klub, poslance a s tím vším i peníze za výsledky voleb. Vleklé vnitrostranické potyčky i nevyjasněná identita strany vedly k postupnému útěku voličů k hnutí ANO. V předvolebních průzkumech má strana kolem pěti procent a zlepšení nepřineslo ani sebevědomé vystupování Jana Hamáčka během první vlny pandemie. „Moc jsme se soustředili na řízení našich resortů, ale budoucnost jsme neřešili,“ myslí si Šmarda.

To je podle něj třeba změnit: soustředit se na budoucnost a zanechat koaliční hnutí ANO v minulosti. „Poprvé udělá člověk chybu z idealismu, podruhé z nepozornosti a potřetí z blbosti,“ dodává starosta Nového Města na Moravě. Odstřihnout se od Babiše je ostatně jedním ze zásadních požadavků možného volebního partnera – delegáti víkendového sjezdu Strany zelených ji několikrát zmínili jako nutnou podmínku a chtějí záruku, že v povolebních vyjednávání sociální demokraté nepůjdou s vládním hegemonem znovu do koalice.

Sjezd ČSSD, březen 2019 • Autor: Milan Jaroš
Sjezd ČSSD, březen 2019 • Autor: Milan Jaroš

Jan Hamáček už sice vyloučil nápad prezidenta Miloše Zemana, že by ČSSD šla do předvolební koalice s ANO a před hnutím varoval o uplynulém víkendu právě na sjezdu zelených. Nicméně jeho delegáti namítali, že je to ČSSD, kdo pořád s Andrejem Babišem i po vnitrostranickém referendu sedí ve vládě - a řada z nich tak konstatovala, aby sociální demokracie do voleb nenominovala „pochybné“ osobnosti a členy, kteří měli skandály. Naopak zmínili bývalého předsedu ČSSD a premiéra Vladimíra Špidlu s tím, že jeho liberální pohled je jim nejbližší.

„I my si tohle na musíme vyjasnit,“ dodává k tomu Šmarda, který při loňském hlasování o daňovém balíčku a zrušení superhrubé mzdy poukazoval i na sbližování ANO a ODS. ČSSD je s Andrejem Babišem ve vládě sedm let. Za tu dobu jeho hnutí přeskupilo pozornost od zklamaného městského voliče, na kterého cílilo hlavně v první sněmovních volbách v roce 2013, právě k tradičnímu elektorátu sociální demokracie. Slevy na jízdném nebo pětitisícové příspěvky pro důchodce hospodaření se staly symboly Babišovy vlády.

„My teď musíme ukázat, že v programu máme víc než rozhazování peněz, z kterého tolik těží Andrej Babiš,“ přidává se Netolický. Když se naposledy hlasovalo o tom, zda do Babišovy vlády vstoupit, pro bylo 60 procent straníků. „Tenkrát jsem v hlasování na veřejnosti nevystupoval ani pro, ani proti. Dnes, když vidím, jaká je situace, myslím si, že už stačilo,“ konstatuje hejtman - a stejně jako ostatní členové vedení tvrdí, že strana se změnila a konzervativnější proud už je „rozumný“.

Je pravda, že někteří dřívější velcí hráči ze strany odešli nebo se stáhli do pozadí. Jiří Zimola a Jaroslav Foldyna stranu opustili a ČSSD zrušila post volebního manažera, který před krajskými volbami obsadila Michalem Haškem. Právě Zimola s Haškem byli v minulosti strůjci iniciativy Zachraňme ČSSD, která se orientovala na Hrad s Milošem Zemanem a kritizovala vedení strany. „Už nejsme ve fázi potyček, pereme se teď o pětiprocentní hranici,“ odpovídá Birke na otázku, zda se sociální demokracie nevrátí k „tradičním sporům“ uvnitř strany. „Sociálně-demokratický volič tohle neodpouští.“

Během února mají probíhat jednání mezi vedením možných partnerských stran a stejně tak napříč krajskými organizacemi. První výsledky mají být na konci měsíce. „To, co tvoříme, neberu jako chytračení. Beru to jako dlouhodobý projekt sociální demokracie,“ říká Šmarda. „A pokud nás s tím na sjezdu pošlou do háje, ve vedení skončím.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].