Londýn navrhuje zákon, který porušuje brexitovou dohodu a mobilizuje Skoty

Brexit nabírá čím dál drsnější tvář: den před čtvrteční schůzkou vyjednávačů Londýn ohlásil plán trhající na kusy teprve nedávno podepsanou základní „rozvodovou smlouvu“ mezi Velkou Británií a EU. Jak píše agentura Bloomberg, Brusel zvažuje právní protiakci, mluví o ztrátě důvěry a skotská premiérka – označující poslední kroky britské vlády za „hnus“ - zesílila volání po co nejrychlejší skotské samostatnosti.

Napřed jsme si mysleli, že referendum o vystoupení Británie z EU je nesmysl, ke kterému nikdy nemůže dojít. Když ho v Londýně vyhlásili, říkalo se, že určitě skončí vítězstvím stoupenců dalšího členství. Když pak vyhrál brexit, vládlo přesvědčení, že půjde o spořádaný rozchod s dobrou dohodou;  nejhorší by bylo tvrdé prásknutí dveřmi a vzájemná hořkost, ale to nikdy nemůže nastat, říkal většinový hlas. Teď se zdá, že právě k tomu vývoj nezadržitelně směřuje.

Novou aktuálnost najednou získává analýza britského profesora ekonomie Marka Harrisona, který loni v srpnu glosoval uniklý dokument britské vlády shrnující hospodářské obtíže brexitu bez dohody: „Polovina britské společnosti očekává, že brexit bude bezbolestná operace a velmi rychle přinese benefity, druhá polovina ho naopak od počátku cítí jako nesmyslnou sebezraňující ránu - ale není pravděpodobné, že by některá z těchto dvou částí elektorátu byla připravená a ochotná snášet ve prospěch brexitové operace větší bolesti,“ napsal tehdy Harrison. „To se může změnit pouze tehdy, pokud by vláda uspěla v přesvědčování společenské většiny, že brexit znamená v podstatě válku, v níž je Evropa nepřítel a proevropští Britové jeho pátou kolonou uvnitř země. Pokud se to kabinetu podaří, stane se pro Brity odchod z EU záležitostí hodnou jakékoli oběti.“

Premiérem Borisem Johnsonem ve středu ohlášený zákon o vnitřním britském obchodě je možným pokusem o takové „přesvědčování“. Ruší totiž ve svých dopadech nejzásadnější bod smlouvy o rozchodu s EU podepsané tím samým Borisem Johnsonem s unijními vyjednavači letos v lednu - a žene brexitové kontroverze do nových obrátek.  Zrušený bod se týká výbušného problému hranice mezi členskou zemí EU - Irskem - a Brity spravovaným, vnitřní válkou dlouho zmítaným Severním Irskem, kde v minulosti po dlouhém a složitém vyjednávání došlo ke kompromisu zajišťujícímu Irčanům de facto neexistující prostupnou hranici.

Tento pracně vyjednaný kompromis teď Johnsonův nový zákon náhle a jednostranně hází pod stůl. Což jednak dává všanc mír v Severním Irsku a jednak vytváří otazník, jestli lze současné brexitové elitě v jakýchkoli dohodách a smlouvách vlastně něco věřit. Předsedkyně Evropské komise už prohlásila, že Johnsonův krok „podkopává důvěru“ mezi oběma stranami a podle prezidenta EU Charlese Michela je to špatná zpráva pro budoucí evropsko-britské vztahy. Představitelé EU rovněž naznačili, že londýnský návrh je porušením mezinárodní smlouvy a bude mít eventuálně soudní dohru.

„Pokud ztratíme pověst někoho, kdo plní své sliby a drží jednou dané slovo, přijdeme o něco, co se nedá ničím zaplatit a co už nikdy nemusíme získat zpět,“ varoval své krajany někdejší ministerský předseda za konzervativce John Major. Varovné hlasy někdejších kolegů, ani představitelů Evropské unie zřejmě Johnsona a jeho poradce od plánu předložit kontroverzní zákon londýnskému parlamentu neodradí. Tvrdá roztržka s Bruselem je – jak zmínil i brexitový příspěvek na webu Respektu – podle mnoha pozorovatelů něco, s čím současná britská vláda počítá a k čemu kormidluje vývoj.

Nicméně záporné reakce už přišly i ze stran, kde to Johnsonův kabinet musí přece jen promýšlet. Zásadní varování poslaly USA, kde irská otázka rezonuje kvůli množství voličů irského původu velmi silně. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosi, Johnsona okamžitě varovala, že „neexistuje absolutně žádná šance“ na to, aby Kongresem prošla obchodní dohoda s Británií.

Zákon o vnitřním obchodu silně rozhořčil i politickou reprezentaci Skotska. Norma totiž bere zemím britské unie řadu pravomocí a dává je zpět centrální londýnské vládě; Skotové to jednak považují principiálně za mocenskou uzurpaci a za druhé mají strach, že to může přinést rozmělnění jejich vnitřních vysokých nároků na kvalitu potravin a ochranu životního prostředí.

Skotská premiérka Nicola Sturgeon Johnsonův návrh hned ve středu označila za „ohavnost“ a prohlásila, že „Skotové se budou zuby nehty bránit této nemravné snaze zrušit už provedenou decentralizaci moci“. Vláda v Edinburghu zároveň znovu zintenzivnila snahu po prosazení nového referenda o samostatnosti. Centrální kabinet sice souhlas k takovému kroku odmítá udělit, Sturgeon přesto ohlásila, že v nejbližších měsících předloží legislativní návrh, podle něhož by bylo možné rozhodování o nezávislosti uskutečnit.

Než se tak stane, bude skotský parlament podle reprezentantů jeho nejsilnější součásti – Skotské národní strany (SNS) – rozhodně hlasovat proti zákonu o vnitřním obchodu. V zavedených zvyklostech by tento postoj měl zabránit platnosti zákona, ale Skotové mají obavy, že Londýn normu protlačí bez ohledu na nesouhlas jejich národního parlamentu silou, jako to udělal se zákonem o brexitu. „Dívat se, jak londýnská vláda pošlapává naše národní pravomoci a dává Londýnu zpět moc v už jednou převedených oblastech, to je něco, co už Skotové prostě nesnesou,“ cituje Bloomberg šéfa poslaneckého klubu SNS v britské dolní komoře Iana Blackforda. „To zlikviduje britskou unii.“