Hlas z amerického ministerstva obrany: V technologiích jsme s Čínou nenávratně ztratili krok
 
F_35
Tohle nám nepomůže (letoun F-35)

Nicolas Chaillan byl ještě před pár dny neznámým šéfem softwaru na americkém ministerstvu obrany, během několika posledních dní nicméně vyvolal za Atlantikem rozruch. Na svém postu strávil tři roky s úkolem posílit kybernetickou bezpečnost amerických ozbrojených sil, ale na začátku září demonstrativně rezignoval, a v uplynulých dnech navíc začal rozdávat rozhovory světovým médiím. Jejich obsah je pochmurný, byť trochu nekonkrétní: Čína prý směřuje ke světové dominanci a její vzestup již v tuto chvíli není možné zvrátit.

Podstatou varování, jak ho popisuje deník Financial Times, je zásadní zanedbání klíčového technologického rozvoje ze strany Američanů. Chaillan v podstatě tvrdí, že Čína získala již takový náskok v rozvoji umělé inteligence včetně strojového učení, že je v budoucím souboji obou velmocí vymalováno. „Za 15 či 20 let nebudeme mít proti Číně žádnou reálnou šanci. Už v tuto chvíli je to hotová věc, podle mého názoru je po všem,“ cituje list softwarového specialistu, který dodává, že budoucnost jeho dětí je v ohrožení a že je mnoho důvodů „mít pořádnou zlost“, protože Američané si za to mohou sami.

Reklama
Reklama

Jedná se prý o klasický střet zkostnatělého technologicko-vojenského molochu s novými výzvami. Američané sice vyvíjejí supermoderní a superdrahé zbrojní systémy typu stíhačky F-35, ale ty jim v časech střetů ovládaných umělou inteligencí budou záhy jen málo platné. Peníze se zkrátka investují špatně.

Druhým významným důvodem je pak myšlenkové nastavení Silicon Valley, především Googlu, jehož zaměstnanci odmítají s vojáky z morálních a ideologických důvodů spolupracovat. Technologická firma, jak známo, odmítla nadále s Pentagonem kooperovat v roce 2018 poté, co se vzbouřilo dvanáct jejich klíčových inženýrů, a více než tisícovka řadových zaměstnanců podepsala dopis, v němž protestovala proti účasti firmy na rozvoji technologií, jež by pomáhaly využívat za pomocí umělé inteligence drony k přesnějším útokům proti vzdáleným cílům. „Věříme, že Google by se vůbec neměl pohybovat ve válečném byznysu,“ stálo tehdy v dopise, pod který se nakonec podařilo sesbírat přes tři tisíce podpisů. Firma o několik týdnů později kontrakt s Pentagonem neprodloužila.

https://www.youtube.com/watch?v=xApu6-Iijws

Chaillan upozorňuje, že čínská armáda se rozhodně překážkami v podobě idealistických inženýrů vůbec nemusí zabývat. Tamní firmy mají podle něj povinnost spolupracovat s vládou a zároveň investují obrovské částky do rozvoje umělé inteligence bez ohledu na etické otázky, které to s sebou nese. Ve Spojených státech se vývoj koncentruje do nezávislých technologických molochů s jejich specifickou intelektuální atmosférou, zatímco ve vojenské sféře mají kybernetickou obranu na starosti lidé, kteří jí zase tolik nerozumí.

Obrana amerických ministerstev proti kybernetickým útokům je kvůli tomu údajně na „úrovni mateřské školky“. A předpokládaný výsledek? „Čína bude dominovat budoucímu světu, bude mít pod kontrolou vše od narativů přítomných v médiích po geopolitiku,“ věští temně softwarový specialista. Jestli pak všechno dospěje, či nedospěje do ozbrojeného konfliktu, je již podle jeho názoru jen druhořadou otázkou.

Proti poplašnému tónu Chaillanova varování se nicméně vymezila analýza na serveru Bloomberg, podle níž mají obavy z čínských schopností a možností velké oči. Ano, Číňané do umělé inteligence skutečně investují, firmy spolupracují s vládou a nikdo si příliš nebere servítky, ale celé úsilí je poměrně úzce zaměřeno. V podstatě se jedná především o rozvoj rozpoznávacího softwaru, s jehož pomocí pak čínské úřady interpretují záznamy sledovacích kamer rozmístěných v čínských městech. Jde o staré dobré špehování obyvatel – jen s pomocí moderních vymožeností všech, pořád, na každém kroku a automaticky.

Podle Tima Culpana, autora analýzy, mají americké a obecně západní technologie širší využití a není vůbec jasné, zda se právě tohle nakonec neukáže být výhodou. „Ve srovnání se Spojenými státy, Velkou Británií, Německem nebo Indií se jen menší část čínských výzkumných projektů zaměřuje na strojové učení, zpracování přirozeného jazyka a robotiku,“ píše Bloomberg. Je však pravdou, že špehovací počítače vybavené sofistikovanými kamerami a softwarem budou Číňané zřejmě umět lépe.

Na druhé straně Chaillan nevaruje zcela osaměle. Národní bezpečnostní komise pro umělou inteligenci zřízená americkým Kongresem například letos na jaře upozornila, že Amerika kvůli závislosti na tchajwanských firmách riskuje ztrátu převahy v produkci polovodičů. Varovné hlasy se ozývají i z Pentagonu, kde se mluví o naléhavé potřebě změny priorit - a Chaillan není jediný, kdo z amerických ozbrojených složek z podobného důvodu znechuceně rezignoval.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1738

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte