Evropská obrana naráží na problémy s železnicí. Armádám chybějí vagony, tratě nevyhovují

Obrana je teď prioritou číslo jedna, zaznívá z mnoha evropských zemí poté, co je čím dál jasnější, že s nástupem nové americké administrativy musejí více spoléhat na sebe a na vzájemnou spolupráci. Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa, který rozvolňuje transatlantické vazby, se tak mnohé z nich zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu. Největší evropská ekonomika, Německo, kvůli tomu odblokovala dluhovou brzdu, lídři Evropské unie právě před několika dny schválili vytvoření nového unijního finančního nástroje SAFE, díky němuž členské země budou společně nakupovat vojenský materiál a čerpat půjčky na obranu – dohromady až do výše 150 miliard eur.

 Výzvou, která teď před nimi stojí, přitom není jen  pořizování a výroba zbraní, ale i otázka jejich přepravy. Klíčovou roli v tom hrají a mají hrát nákladní vlaky. Některé státy si to uvědomují – třeba v Nizozemsku se vláda rozhodla nakoupit vlastní vagony, aby si je nemusela půjčovat za úplatu od soukromníků. Česko má vlastní společnost pro nákladní dopravu, která má téměř poloviční podíl na celé nákladní vlakové dopravě u nás – ČD Cargo. Firma se však potýká s velkými problémy a podobná situace je v Německu. Obrana Evropy se přitom bez nákladních vlaků neobejde.  

Nejsme na tom dobře 

Logistické velitelství nizozemského ministerstva obrany v prosinci a lednu nakoupilo 75 nových nákladních vagonů. Dohromady tak má tato sekce nizozemského ministerstva k dispozici skoro 450 nákladních vagonů, které jsou určeny na přepravu vojenské techniky. Dvě stovky z nich jsou plošinové a mohou přepravovat i těžké vozy včetně tanků Leopard 2 nebo obrněných vozidel.