Dnes není doba na válku. G20 naznačila Rusku, že konflikt na Ukrajině škodí světu
 
FILE PHOTO: Chinese leader Xi Jinping and U.S. President Joe Biden at the G20 summit in Bali
První setkání ve funkci prezidentů • Autor: REUTERS

Začínat s malými očekáváními v nejhorší situaci za dlouhá léta, a cokoliv nad rámec pak zaslouženě vnímat jako úspěch. Tak by šly shrnout výsledky světové diplomacie a jednání skupiny G20 konané tento týden na  indonéském ostrově Bali, ke kterému se nabalilo i vůbec první setkání Joea Bidena a Si Ťin-pchinga od doby, co jsou oba muži prezidenty.

Skepticismus byl na místě. Americko-čínské vztahy jsou na bodě mrazu a od srpnové návštěvy šéfky Sněmovny Nancy Pelosi na Tchaj-wanu obě země přerušily prakticky veškerou spolupráci a komunikaci. Dalším trnem ve vztahu USA a Číny je pak konflikt na Ukrajině, v kterém Čína zůstává nejdůležitějším ruským diplomatickým spojencem. Členy skupiny dvacítky největších ekonomik světa je navíc i řada zemí mimo západní okruh, které válku na Ukrajině mnohdy vnímají nikoli jako zásadní souboj mezi demokracií a totalitou, ale spíš jako jim vzdálený konflikt a zdroj ekonomických problémů.

Reklama
Reklama

Už pondělní setkání Joea Bidena a Si Ťin-pchinga ale naznačilo, že existuje překvapivě velká snaha ukázat na obou stranách vstřícnou tvář. Tříapůlhodinové jednání přineslo jeden hmatatelný výsledek - oznámení o obnovení vzájemné klimatické spolupráce - a pak i ničím nevymahatelný pocit, že spolupráce je přece jenom možná. „Rozhodně nevěřím tomu, že musíme směřovat k nové studené válce,“ řekl například Biden a dodal, že ačkoliv budou Spojené státy s Čínou „s vervou soupeřit, nehledám konflikt. Chci tohle soupeření vést odpovědně“. Si Ťin-pching, který se s Bidenem osobně zná z dob, kdy oba působili jako viceprezidenti, pak dodal, že „jako lídři dvou velkých zemí musíme nalézt správný způsob, jak naše vztahy dál rozvíjet“.

G20 summit in Bali
Bilaterální jednání na G20: Rishi Sunak a Naréndra Módí • Autor: REUTERS

Smířlivá slova neznamenají, že by zmizely reálné problémy, které mezi zeměmi existují. Stačí se podívat na to, kdo doprovázel Bidena na jednání. U amerického stolu seděl například Kurt Campbell, neformální hlava asijské strategie Bidenova kabinetu, který loni prohlásil, že „éra americké spolupráce s Čínou je pryč“ - nebo analytik Rush Dosh, autor knihy Běh na dlouhou trať (The Long Game), v které argumentuje, že se Čína snaží USA sesadit z piedestalu nejmocnější země světa.

Přesto všichni přivítali minimálně ochotu k jednání a podle informací, které pronikly do médií, se pozitivní naladění přeneslo i do následných diskuzí v rámci celé skupiny G20. To samozřejmě  neznamená, že šlo o jednoduché hovory - ještě před summitem se o něm mluvilo, jako o prvním setkání „druhé studené války“. Úterní program pak narušila informace o dopadech raket do Polska a z G20 se rychle na chvíli stalo jednání skupiny G7, kde kromě Japonska zasedají pouze západní státy s obdobným postojem ke konfliktu k Ukrajině. Bílý dům zveřejnil i fotografii, na které si Joe Biden v ležérním tričku a kalhotách s nejbližšími poradci vedle sebe na gauči volá evidentně narychlo s polským prezidentem Dudou.

Závěrečné společné prohlášení týkající se Ukrajiny je každopádně nakonec mnohem silnější, než kdo čekal. „Dnešek nemá být věkem války,“ uvádí dokument a přidává, že „většina států silně odsuzuje válku na Ukrajině a poukazuje na to, že způsobuje obrovské lidské utrpení a jenom prohlubuje již tak velké problémy světové ekonomiky“. „Použití jaderných zbraní je nepřípustné,“ dodává.

Ona formulace „většina států“ naznačuje, že ne všechny země chtěly naplno Rusko za invazi kritizovat. Žádný z nich nicméně společné prohlášení nezablokoval - a už to podle pozorovatelů znamená posun v tom, jak například některé asijské státy, které se nepřipojily k západním sankcím, ke konfliktu přistupují. Ukázalo se, že strategie, kterou zvolili domácí indonéští vyjednavači, byla úspěšná: jejím jádrem bylo odpíchnout se od sdílených ekonomických problémů a na ně nabalit další věci. „Indonésané byli chytří. Začali na tématu jako potravinová bezpečnost, na kterém se všichni shodli, a od toho se posouvali postupně dál,“ cituje zúčastněné diplomaty deník Financial Times.

https://www.youtube.com/watch?v=ug2MP4Hl5aw

Země jako Brazílie, Mexiko, Saúdská Arábie nebo Indie nechtěly Rusko kritizovat napřímo, ale nenabídly Rusku ani žádný ústupek. Místo toho se to jejich postoje zřetelně propsala obava z rostoucích cen potravin, energií i možné jaderné eskalace - a výsledkem bylo, že se Rusko na mezinárodní scéně dostalo do největší izolace od začátku konfliktu.

Nejasná je přesná pozice Číny: podle některých delegátů citovaných FT se země nechtěla dostat do pozice, kdy by nesouhlasem se závěrečným prohlášením stála jednoznačně a jako jediná po boku Moskvy. Západní diplomaté také vypichovali komentář čínského prezidenta Siho, který uvedl že „jednoznačně odmítá pokusy o to politizovat témata jako energetika nebo potraviny a snažit se je používat jako zbraně“. Což lze číst i jako výtku směrem k Putinovi. Ruský prezident na summit nedorazil, místo sebe poslal ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který zůstal jen na první den jednání.

Naděje, že by Čína mohla hrát v konfliktu na Ukrajině roli prostředníka, po skončení summitu vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se se Si Ťin-pchingem krátce potkal. „Si Ťin-pching je v pozici, kdy může přijít za Putinem a říci mu: my se respektujeme, spolupracujeme spolu, ale nemůžete překročit hranici, co se týče použití jaderných zbraní. To je přece velmi cenné,“ řekl Macron.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Barbora Chaloupková

redaktorka, fokus

chalupova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 220

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte