Další civilizační posun v Česku: bít děti už nebude přijatelné

Někdy o velké společenské změně nevypovídá nejpřesněji to, na co veřejnost bouřlivě reaguje, ale události, které ji naopak nechají zcela chladnou. Z druhé kategorie je překvapivé ticho, které zavládlo poté, co vláda Petra Fialy schválila novelu občanského zákoníku. Norma vcelku zásadně mění podmínky pro rozvod, následnou péči o děti i definici přiměřené výchovy. V českém právu je tak vůbec poprvé jasně a deklarativně stanoveno, že přiměřená výchova dětí neobsahuje fyzické trestání. Zákon nyní čeká legislativní kolečko, které může ještě přinést překvapivé situace, ale vláda ukázala jasný směr.  

Z vesnice do světa

Džamila Stehlíková je léta pryč z vrcholné politiky a dnes se naplno věnuje své lékařské praxi. Přesto v uplynulých dnech bedlivě sledovala tuzemskou vládní agendu. Konečně se totiž podařilo dotáhnout do finále – přesněji do semifinále – iniciativu, s níž jako ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny za Stranu zelených ve vládě Mirka Topolánka před šestnácti lety vyvolala bouři odporu. A to jak ze strany politické scény, tak veřejnosti. 

Stehlíková se v roce 2008 pokoušela jasně legislativně odsoudit fyzické trestání dětí, ale nakonec úsilí vzdala, protože v tehdejší společenské i politické atmosféře šlo o nápad příliš radikální, jakkoli to dnes zní trochu absurdně. „Fyzické násilí je nepřípustné. Bít lidi je zlo. Žádný rodič přece nechce fyzicky ubližovat dítěti,“ shrnuje svoje tehdejší postoje Stehlíková a přidává příčinu tehdejšího neúspěchu: „Ovšem jakmile o tom začnete veřejnou debatu ve vesnickém prostředí, hned to někdo převede na nepřijatelnost zákazu pohlavků a riziko trestání rodičů.“