Američan je proti nelegálním přistěhovalcům. Sám je přitom ženatý s ženou, která do USA přišla ilegálně

Do severozápadního Arkansasu začali v osmdesátých letech přicházet imigranti, převážně z Mexika, za prací v rozvíjejícím se drůbežářském průmyslu. Pro mnohé místní to nakonec bylo vítaným vývojem. Imigranti jsou podle nich klíčovou součástí mimořádného ekonomického úspěchu tohoto regionu. Chris Allred, který zde žije celý život, to ale takto nevidí.

Allred, náborář v dopravní firmě, nemá rád lidi, kteří vstupují do země nelegálně. Věří, že jsou součástí „armády příživníků“, zabírají místa v čekárnách nemocnic a ve školách, což musí platit američtí občané. Nemá rád ani prezidenta Trumpa, ale jedním z důvodů, proč pro něj loni hlasoval, byla právě víra v to, že skutečně něco udělá s imigrací.

 „Už nemáme žádnou průmyslovou základnu,“ říká mi Allred u večeře ve svém bytě v Bentonville. „Máme biliony dolarů státního dluhu. Takhle to dál nejde. Nemůžeme přijmout další miliony lidí. Finančně je to neproveditelné.“ V Allredově životě se ale objevilo něco, co je v přímém rozporu s tímto postojem. Konečně potkal lásku svého života a oženil se. A jeho žena je v zemi nelegálně. 

Jeho příběh může být neobvyklý, ale jeho názory na imigraci neobvyklé nejsou. Pro mnoho Američanů je otevřená hranice něco jako dům bez dveří nebo klub bez členských podmínek. Něco, co oslabuje pocit sounáležitosti nebo vnímání, že člověk „patří dovnitř“. Jenže ve chvíli, kdy se tyto dveře uzavřou, vyvstane otázka, co tedy dělat s těmi, kteří už uvnitř jsou. A věci se začnou rychle komplikovat. 

„Všechno to zní dobře, dokud vám nezavolá starosta malé obce a neřekne: ‚Proč vaši agenti zadrželi otce premianta naší střední školy?‘“ říká Asa Hutchinson, bývalý republikánský guvernér Arkansasu, který žije v sousedním městě Rogers a pomáhal řídit ochranu hranic za prezidenta George W. Bushe. „Každý chce, abychom vymáhali dodržování zákona – dokud se to nedotkne jeho osobně.“ 

Říkám tomu jiskra

Osmačtyřicetiletý Allred vyrostl na farmě v západním Arkansasu. Viděl, jak se jeho otec, strojní zámečník, pokouší orientovat v rychle se měnící ekonomice. Otec třikrát přišel o práci v továrně – firmy buď zkrachovaly, nebo přesunuly výrobu do zahraničí – i do Mexika. Zkusil chovat kuřata, ale o svou investici přišel.

 Allred šel na vysokou školu, což jeho otec nedokázal, ale už v prvním ročníku mu zemřela matka na rakovinu prsu a on studia ukončil. Jeho sestra byla o rok dříve zavražděna a tyto tragédie mu obrátily život naruby. Roky trpěl depresemi. Uvažoval o sebevraždě. Střídal zaměstnání – údržba bazénů, prodej reklamy v novinách, poradenství pro HIV pozitivní, noční hlídač v klubu. Toužil po rodině, ale nikdy neměl jistotu, že by ji dokázal zabezpečit.