Proč Ústavní soud nedal opozici v důchodech za pravdu

Snížení mimořádného navýšení penzí z loňského roku, které minulé jaro schválila a parlamentem protlačila vláda Petra Fialy, není protiústavní. Tak rozhodl Ústavní soud a hnutí ANO, podle kterého šlo naopak „o krádež za bílého dne“, v právním sporu s Fialovým kabinetem prohrálo. Jaké skutečnosti ten široce sledovaný a vášně vzbuzující souboj rozhodly?

Protiústavnost nenalezena

Ve sporu šlo v zásadě o jednoduchou otázku. Porušila, či neporušila vláda ústavu, když v rozporu s předchozí praxí pozastavila růst důchodů a vysvětlovala to zhoršenou ekonomickou situací Česka? Podle tuzemského práva totiž musí každý vládní kabinet mimořádně zvýšit důchody vždy, když inflace pět měsíců po sobě překročí pět procent. Je to nástroj, který má lidem v důchodu zajistit stejnou životní úroveň, i když se vše kolem nich výrazně zdražuje.

Na začátku minulého roku vláda Petra Fialy ale zjistila, že zmíněná mimořádná valorizace by podle tehdy platných pravidel stála rozpočet mnohem více, než tomu bylo vždy doposud a než kabinet předpokládal. Penze by se musely v průměru na každého důchodce zvednout o 1770 korun místo předpokládaných 700–1000 korun. Ministři tak ve snaze nezvýšit už tak vysoký schodek rozpočtu poslali do sněmovny novelu zákona, kterou posléze umožnili snížení jednorázového růstu penzí. V průměru seniorům přišel důchod vyšší o 760 korun.

Hnutí ANO ústavnost této novely napadlo u Ústavního soudu krátce po jejím schválení, v květnu minulého roku. Poslanci ANO měli tři argumenty. Zaprvé vládní většina podle nich zneužila stav legislativní nouze coby instrument, jak rychleji v parlamentu prosadit zákony. Zadruhé si stěžovali na to, že ve stavu legislativní nouze se omezují řečnické doby politiků a lhůty na projednávání jsou kratší než normálně, čímž podle ANO vláda účelově omezila jejich právo důkladně se vyjádřit k navrhované změně. Zatřetí úpravou důchodů Fialův kabinet na poslední chvíli zasáhl do legitimního očekávání českých seniorů, kteří od ledna 2023 počítali s vyšším nárůstem penze. Původní pravidla pro výpočet výše valorizace tak vláda upravila nepřípustně zpětně, což opozice vnímá jako protiústavní krok. Většina Ústavního soudu (dvanáct soudců z patnácti) však opozici za pravdu nedala.

Začněme tím, jak se Ústavní soud postavil k posouzení stavu legislativní nouze. Ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho kolega ze sociálních věcí Marian Jurečka při ústním jednání před Ústavním soudem argumentovali, že vláda neměla jinou možnost. Ministři tehdy nabídli opozici nejprve standardnější cestu rychlé legislativní změny, tzv. projednání jen v jednom, tedy prvním čtení. Hnutí ANO a SPD tuto variantu odmítly. Až poté vláda přikročila k vyhlášení stavu legislativní nouze. Naplnění podmínek pro jeho vyhlášení bylo od počátku považováno za hraniční, vláda totiž tvrdila, že jinak Česku hrozí „značné hospodářské škody“, jak o tom mluví zákon. Jestli však hrozba budoucího rozkolísání veřejných financí naplňuje tuto podmínku, nebylo před rozhodnutím soudu jasné.

V názoru ústavních soudců převážily nakonec praktické argumenty: zvýšená inflace se očekávala už na podzim 2022, nicméně nikdo nedokázal kvalifikovaně odhadnout skutečné navýšení až do začátku února dalšího roku, kdy Fialova vláda začala jednat (v prosinci 2022 činila inflace 3,1 procenta, v lednu 2023 již 11,5 procenta, což žádná z ekonomických institucí neodhadovala). Potvrdili to i ekonomičtí experti, jejichž stanoviska si soudci vyžádali.