Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře, Společnost

Necháváme se dobrovolně šidit a okrádat  

Jako zákazníci i jako občané jsme odevzdaní; nenapadne nás nesouhlasit

Autor: Respekt
Autor: Respekt

Kelímek kávy za pětačtyřicet korun u stánku je dost peněz. Ale chcete se zahřát, tak do koupě jdete i s dospělou dcerou. Dostanete obarvenou vodu, která kávu připomíná jen vzdáleně. „To tedy ne,“ řekne dcera a jde kafe vrátit. Stánkaři, evidentně vědomi si kvality svého zboží, bez protestu peníze vrátí. Totéž vás ovšem potká za půl hodiny u dalšího stánku (podotýkám, že v ZOO Praha, kde se to stalo, až na jednu výjimku nic než stánky nefunguje). Dcera jde opět kelímek vrátit a já s panem Patizonem pijeme, neb je nám zima.

Totéž nás potká o den později na Petříně pod rozhlednou. Kafe v bufetu za padesát devět. Jsem zákazník, který kupuje dobrovolně, a nemusím těch šedesát korun dávat. Rozhoduji se, že je dám, ale dostanu opět pouze napodobeninu kávy. Vracím, bez námitek dostávám peníze nazpět. Drobná soukromá statistika: po zjištění toho, co kupuji, jsem hned u prvního stánku v ZOO začal počítat zákazníky, kteří nakupují totéž. Dohromady jsem u tří stánků strávil čtrnáct minut, kávu si koupilo šestnáct zákazníků (bez výjimky Češi) a nikdo ji nevrátil. Co na její kvalitu říkali, jsem zaznamenal pouze u dvojice čtyřicátníků – břečka.

Na internetu se dá najít srovnání některých cen v Česku a zahraničí. Žádný index neexistuje, ale některé zboží je opravdu podstatně levnější v zahraničí. Auta, chytré telefony, oblečení anebo právě káva. Ale o tohle tak úplně nejde. Problém je právě v tom, co si za cenu, za kterou je zboží nabízeno, necháme vnutit.

Takže, když si nestěžujeme na pravém místě, věci se nezmění a nezmění se ani tuzemská politika.

Zůstaňme u té kávy. Pan Patizon je abstinent a má kafe rád. Letos navštívil šest evropských zemí. Nikde za kafe nezaplatil tolik jako v pražské ZOO nebo na Petříně. Dokonce ani v bufetu vedle římského Colossea nebo v restauraci na dost luxusní pláži ve Španělsku.

Otázka je proč. Proč kupujeme dobrovolně zboží za cenu, kterou považujeme za přemrštěnou, a v kvalitě, která je pochybná. Ani na tohle téma nenabídne internet nějaký index nebo průzkum, pouze desítky více či spíše méně kvalitních debat a diskusí. Vyplývá z nich – a z mnoha osobních debat pana Patizona, kterého téma zajímá dlouhodobě – že nechceme jít do konfliktu.

Vždy, když jde o kafe, máme pocit, že jdeme do konfliktu s mocí, která může negativně ovlivnit náš život. I když v restauraci dostaneme pivo pod čárku, raději mlčíme, protože co když nám plivnou do objednaného jídla nebo nám je dodají v horší kvalitě. A pak jsme mistry v popsání té horší kvality někde, kde nám od „moci“ nehrozí žádné nebezpečí.

Takže velmi dobře víme, co je špatně, ale nevíme si rady, jak udělat, aby to špatně nebylo. Zkušenost ze zahraničí říká, že se vyplatí stěžovat si hned a na konkrétní vadu. Panu Patizonovi se letos stalo, že na dovolenou odlétal z letiště Václava Havla o hodinu a padesát pět minut později, než měl. Jako investigativní novinář po návratu zjistil proč. Letecká společnost prostě předisponovala letadlo, kterým měl letět , na jinou linku. Proč? Protože tou jinou linkou letěli převážně Němci a ti by ze zpoždění vyvodili důsledky. Jeho linkou letěli na dovolenou především Češi. A opravdu, během čekání si nikdo nestěžoval… ani pan Patizon.

Takže, když si nestěžujeme na pravém místě, věci se nezmění a nezmění se ani tuzemská politika. Mít svůj klid výměnou za horší kvalitu dodávaného zboží – ať už jde o kafe, nebo politika – je dost rizikový postoj, protože hrozí, že na konci nebudeme mít ani jedno.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].