Motoristům klesají preference. Není to ale úplně jedno? Český antisystém je stále hodně silný

Je možné, že by mohli Motoristé, politický projekt Václava Klause v čele se „závodníkem“ Filipem Turkem, klesnout v popularitě tak hluboko, jak ukázaly poslední průzkumy? Zřejmě ne. Výsledek agentury STEM z minulého týdne 2,8 procenta se natolik vymyká předchozím měřením, že zřejmě půjde o mimořádný výkyv a s návalem radosti (nebo smutku) bude potřeba počkat na další týdny.

Přesto se v českých politických náladách něco nového děje. Chaos administrativy Donalda Trumpa neodrazuje od jeho klonů voliče jen v Kanadě, Austrálii či Rumunsku, ale má podle všeho vliv i na rozložení českých předvolebních preferencí. Pod magickou pětiprocentní hranici padá v poslední době tu Turkovo uskupení, jindy komunistické Stačilo!. Efekt Trump bude ovšem pouze jedním z faktorů, jež přinášejí změnu. Dalším je vzestup koalice kolem Okamurovy SPD, která plní to, co si vytyčila – sbírá antisystémové hlasy.

Každopádně počet stranických uskupení, které nakonec překonají pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu, bude pro konečné počty a sestavování vlády opět klíčový – stejně jako v roce 2021. Přitom v posledních dvou měsících osciluje počet předpokládaných antisystémových mandátů v Poslanecké sněmovně podle průzkumů agentur STEM, Median a Kantar od 37 do 52. Druhá hodnota by přitom byla nejsilnější podporou antisystému od listopadu 1989 a nastala by za předpokladu, že se do sněmovny dostanou všechny antisystémové strany, které se pohybují nad pěti procenty, tedy SPD, Stačilo! a Motoristé.

Ano, pane ministře