Jedna Zemanova kritika Kremlu všechno nezmění

K českému národu promluvil jeden z prokazatelně nejcitovanějších západních politiků v ruských médiích. Miloš Zeman už patnáct let říká, co se Kremlu líbí. Začal jako „důchodce z Vysočiny“ a dovršil to jako prezident země. Ruská média používala jeho vyjádření jako hlas „rozumného Západu“, jako podporu své vlastní propagandy včetně agresí a vojenských zásahů na Krymu či v Sýrii. Zeman podporoval imperiální politiku Vladimíra Putina, který zřejmě myslí naprosto vážně představu návratu k rozdělení světa jako za dob Sovětského svazu. Český prezident sloužil Kremlu - a jeho aktuální projev je tak nutné brát s velkou rezervou.

Ještě minulý týden Miloš Zeman tvrdil, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí a obvinil z blamáže CIA – která útok předpovídala, jen se netrefila do data, nebo možná její informace o útoku agresi pozdržela. I tento výrok citovala ruská média. Miloš Zeman sice svou chybu z minulého týdne přiznal, ale ani náznakem jsme neslyšeli reflexi desítek prohlášení a činů, kterými kremelskou politiku podporoval v minulých letech.

Miloš Zeman dlouho projevuje příchylnost k Rusku. Podporoval - jak to sám říkal – nutnost směrovat naši ekonomiku a politiku východním směrem, už v roce 2005, kdy začal navštěvovat konference tzv. Světového veřejného fóra na ostrově Rhodos. Fórum bylo podle informací CIA filiálkou ruských tajných služeb, nástrojem k prosazování jejich zájmů a vlivu. Možná klíčový zlom v příchylnosti k Rusku pak nastal po jeho schůzce s tehdejším prezidentem Václavem Klausem v roce 2010. Klaus už tehdy veřejně propagoval zájmy Kremlu a Miloš Zeman se od té doby viditelně a definitivně rozhodl jít stejnou cestou.

To další si už docela dobře pamatujeme. Zemanovo prezidentské - sice nepřímé, ale jasné – schválení ruské anexe ukrajinského Krymu, prosazování výstavby jaderných zdrojů v Česku prostřednictvím ruské stání firmy Rosatom, návštěvy Ruska a „přítele“ Vladimíra Putina. Stejnými ústy jako Kreml mluvil o novičoku, jedu, kterým se ruští agenti tajných služeb pokusili zavraždit Sergeje Skripala a jeho dceru – Zeman pomáhal zpochybnit důkazy o jejich vině. Stejně tak se snažil zachránit před vydáním ke stíhání do USA ruského hackera Jevgenije Nikulina, zatčeného v Praze a  podezřelého z ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Po ruské invazi na Ukrajinu Miloš Zeman obrátil a agresi odsoudil. Prosazuje sankce, duch odboje proti Kremlu slíbil i na videokonferenci představitelů západních zemí, která se uskuteční tento týden. Ano, ale stěží může teď říkat něco jiného, pokud nechce být považován za šílence, jak ostatně v projevu nepřímo označil Vladimíra Putina.

Zajímavá bude každopádně v této souvislosti odpověď na otázku, co teď bude s jeho dalším přátelstvím - s čínským prezidentem Si Ťin- Pchingem. Čínské ministerstvo totiž zahraničí uvedlo, že svět se mýlí, když ruské kroky na Ukrajině označuje za invazi. Čína obvinila Spojené státy a další země z toho, že přilévají oleje do ohně. Podle Číny je Rusko nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.