Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Jedna Zemanova kritika Kremlu všechno nezmění

Prezident odsoudil kroky Moskvy, které roky pomáhal, jak mohl

Prezident Ruska Vladimir Putin přijal 21. listopadu 2017 ve své černomořské rezidenci v Soči Miloše Zemana • Autor: ČTK, Šimánek Vít
Prezident Ruska Vladimir Putin přijal 21. listopadu 2017 ve své černomořské rezidenci v Soči Miloše Zemana • Autor: ČTK, Šimánek Vít

K českému národu promluvil jeden z prokazatelně nejcitovanějších západních politiků v ruských médiích. Miloš Zeman už patnáct let říká, co se Kremlu líbí. Začal jako „důchodce z Vysočiny“ a dovršil to jako prezident země. Ruská média používala jeho vyjádření jako hlas „rozumného Západu“, jako podporu své vlastní propagandy včetně agresí a vojenských zásahů na Krymu či v Sýrii. Zeman podporoval imperiální politiku Vladimíra Putina, který zřejmě myslí naprosto vážně představu návratu k rozdělení světa jako za dob Sovětského svazu. Český prezident sloužil Kremlu - a jeho aktuální projev je tak nutné brát s velkou rezervou.

Ještě minulý týden Miloš Zeman tvrdil, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí a obvinil z blamáže CIA – která útok předpovídala, jen se netrefila do data, nebo možná její informace o útoku agresi pozdržela. I tento výrok citovala ruská média. Miloš Zeman sice svou chybu z minulého týdne přiznal, ale ani náznakem jsme neslyšeli reflexi desítek prohlášení a činů, kterými kremelskou politiku podporoval v minulých letech.

Miloš Zeman dlouho projevuje příchylnost k Rusku. Podporoval - jak to sám říkal – nutnost směrovat naši ekonomiku a politiku východním směrem, už v roce 2005, kdy začal navštěvovat konference tzv. Světového veřejného fóra na ostrově Rhodos. Fórum bylo podle informací CIA filiálkou ruských tajných služeb, nástrojem k prosazování jejich zájmů a vlivu. Možná klíčový zlom v příchylnosti k Rusku pak nastal po jeho schůzce s tehdejším prezidentem Václavem Klausem v roce 2010. Klaus už tehdy veřejně propagoval zájmy Kremlu a Miloš Zeman se od té doby viditelně a definitivně rozhodl jít stejnou cestou.

To další si už docela dobře pamatujeme. Zemanovo prezidentské - sice nepřímé, ale jasné – schválení ruské anexe ukrajinského Krymu, prosazování výstavby jaderných zdrojů v Česku prostřednictvím ruské stání firmy Rosatom, návštěvy Ruska a „přítele“ Vladimíra Putina. Stejnými ústy jako Kreml mluvil o novičoku, jedu, kterým se ruští agenti tajných služeb pokusili zavraždit Sergeje Skripala a jeho dceru – Zeman pomáhal zpochybnit důkazy o jejich vině. Stejně tak se snažil zachránit před vydáním ke stíhání do USA ruského hackera Jevgenije Nikulina, zatčeného v Praze a  podezřelého z ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Po ruské invazi na Ukrajinu Miloš Zeman obrátil a agresi odsoudil. Prosazuje sankce, duch odboje proti Kremlu slíbil i na videokonferenci představitelů západních zemí, která se uskuteční tento týden. Ano, ale stěží může teď říkat něco jiného, pokud nechce být považován za šílence, jak ostatně v projevu nepřímo označil Vladimíra Putina.

Zajímavá bude každopádně v této souvislosti odpověď na otázku, co teď bude s jeho dalším přátelstvím - s čínským prezidentem Si Ťin- Pchingem. Čínské ministerstvo totiž zahraničí uvedlo, že svět se mýlí, když ruské kroky na Ukrajině označuje za invazi. Čína obvinila Spojené státy a další země z toho, že přilévají oleje do ohně. Podle Číny je Rusko nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].