Hýčkat si svého Babiše

„Udělali jsme opravdu vše pro to, abychom pirátským požadavkům vyhověli,“ prohlásil lídr kandidátky Spolu v Praze Bohuslav Svoboda poté, co zkrachovalo víc než dvouměsíční jednání o magistrátní koalici. Opravdu udělali? Spíš se zdá, že si docent něco nalhává. Nebo možná u toho vzhledem ke svému legendárnímu pracovnímu vytížení nebyl.

Piráti chtěli, aby uskupení tří stran pod hlavičkou Spolu nemělo v radě hlavního města většinu i primátora. Dále chtěli, aby Spolu nepožadovalo novou pozici radního pro investice, pod něhož mají spadat velké stavební projekty města. Na to však „opravdu“ Svoboda a spol. nepřistoupili.

Pro Prahu, ale ani pro českou vládní politiku to nevěští nic zvlášť dobrého. Cesta k většinové koalici teď vede pouze přes spojenectví s ANO, tedy s Andreje Babišem, jehož ODS a TOP 09 s velkou oblibou před volbami vykreslují jako politické zlo. Po volbách ovšem najednou podezřele snadno objevují podobnost programů a osobní sympatie…

Jenže je tu drobný zádrhel: před prezidentskými volbami se spojenectví s Babišem nehodí do krámu vládní koalici, takže Spolu v Praze zahraje na voliče takovou hru. Napřed uzavře s ANO tichou koalici o podpoře menšinové rady a to později překlopí do koalice přiznané. Tedy pokud nevyhraje Babiš prezidentské volby. Kdyby vyhrál a k rozčarování voličů Spolu se přesunul na Pražský hrad, koalice s ANO v hlavním městě se bude asi uzavírat špatně.

Každopádně se v Praze prodlouží období politické nejistoty. Vzroste moc tří zastupitelů Okamurovy SPD, o jejichž podporu se Spolu při jednotlivých hlasováních samozřejmě bude také ucházet. Taková je komunální politika. Vzniká tak prostředí, v němž se bude dařit korupci a klientelismu. To platí tím víc, když v koalici Spolu stále fungují lidé, kteří už v takovém prostředí v minulosti v barvách ODS fungovali a cítili se v něm dobře.

Jako výsledek jednání nelze pominout ani fakt, že v rámci Spolu dominuje ODS (má devět zastupitelů, TOP 09 sedm, lidovci dva). V rámci celkových pražských číslech přitom občanští demokraté drží pouze nějakých čtrnáct procent zastupitelských křesel - i s těmi teď tedy budou město ovládat.

Zapomeňte na stabilitu

Politika v Praze bývá často vnímaná jako součást celostátní politiky. Ale na rozdíl od ní má už dlouho luxus, že před volbami nijak neprožívá obavy z Babiše, a už vůbec ne z Okamury. Nepopulistické strany tady získávají pohodlnou většinu - a jediné, co se od nich čeká, je rozumná kompromisní dohoda, jakou předvedly na celostátní úrovni.

Právě to je ale problém. Pražská politika je zatížená křivdami minulosti, nedůvěrou a často zoufalou neschopností komunikace. A chybí jí velkorysost Petra Fialy a další stranických lídrů, kteří by s vědomím odpovědnosti dokázali staré křivdy a nedůvěru překonat. ODS se v Praze dlouho chovala, jako by jí město patřilo, problém špatné komunikace však zdaleka není jen u ní. Mluvit spolu neumí ani její kritici. To se dobře ukázalo i v říjnových volbách.

Pokud by liberálové v dresu Pirátů a Prahy sobě překonali vzájemnou nedůvěru, přiznali si politickou realitu (tedy hrozící prohru) a dohodli se na koalici už před volbami, jako to udělalo Spolu, velmi pravděpodobně by volby snadno vyhráli a teď by určovali politiku ve městě. Ne všem by se to samozřejmě líbilo, ale Praha by získala to, co při svém rozvoji potřebuje, tedy delší politickou kontinuitu.

Tu nemá a zřejmě mít ani nebude. Vzhledem k porušení politických slibů (nepůjdeme v Babišem, říkalo se) a chatrné většině jediného hlasu v magistrátním zastupitelstvu lze očekávat, že vybudování slušné stabilní silné politické většiny Prahu v nejbližších letech rozhodně nečeká.