Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Host&Názor: Ženy v justici

Chceme na Ústavním soudu více žen? Tak je zapojme do debaty

Kandidátky na vysoké pozice v justici se těžko budou hledat, když o justici veřejně diskutují hlavně postarší pánové

Ústavní soud • Autor: Milan Jaroš
Ústavní soud • Autor: Milan Jaroš
Ústavní soud • Autor: Milan Jaroš
Ústavní soud • Autor: Milan Jaroš

Se zvolením Petra Pavla novým prezidentem se pojí mnoho nadějí. Jednu vyjádřil v rozhovoru den po volbách moderátor Václav Moravec: že nový prezident nepřestane do jeho pořadu chodit, ani když dostane „hubaté otázky“.

Způsob, jakým Petr Pavel komunikuje s veřejností, jinými politiky, anebo novináři, je možná nejlepší zprávou ze skončených voleb. Pod tlakem populistů a notorických lhářů se vytratila víra ve veřejný prostor a debatu, snad nejlépe pojatá filozofem Jürgenem Habermasem. Naše společné instituce – stát, parlament a soudy, anebo prezidenta, posilují nejenom výsledky, které přinášejí, ale také způsob, jakým s námi – s „živoucím světem“ komunikují. Veřejný prostor (a liberální demokracie) se zrodily v evropských salónech 18. století, společně se vznikem svobodného tisku. Za jeho úpadek pak mohou nejenom politici typu Donalda Trumpa anebo Andreje Babiše, ale také proměna médií, ve kterých se veřejná debata odehrává.

Mezi důležité kritiky Habermasovy teorie patří mladší generace feministicky orientovaných filozofů a filozofek. Habermas ve svých pracích přehlíží genderový aspekt vzniku veřejného prostoru: v salónech a novinách debatovali převážně muži, zatímco ženy se doma staraly o jejich rodiny a domácnost. Podobu veřejného prostoru - a liberální demokracie - pak určoval (a určuje) mužský pohled na svět. V českém prostředí o tom píší (zejména ženy) v knize Mužské právo, editované soudkyní Evropského soudu pro lidská práv Kateřinou Šimáčkovou.

Šimáčková zná svět mužského práva velmi důvěrně: po jejím odchodu do Štrasburku zůstala na Ústavním soudu, kde předtím působila, jediná žena mezi čtrnácti kolegy.

Je proto smutné, že si Václav Moravec do svého pořadu, který má ambici vytvářet onen veřejný prostor, pozval jen tři muže – aby debatovali, mimo jiné, o budoucnosti Ústavního soudu. Sám Petr Pavel pak dva z nich označil za osoby, se kterými bude složení Ústavního soudu konzultovat.

Všechny tři pány hluboce respektuji a s některými spolupracuji na akademické půdě. Nelze se ale divit, pokud v diskusích s kolegy z Česka slyším, že u nás ani dostatek kandidátek na post soudkyně Ústavního soudu není. V otázkách Václava Moravce se na ženu dostalo jen v krátkém video vstupu Věry Jourové – což těžko vyváží fakt, že spolu okolo kulatého stolečku diskutovali čtyři postarší pánové.

Můžeme doufat, že se mezi poradci Petra Pavla najde dost žen a že se dočkáme důstojnějšího – a v důsledku legitimnějšího složení Ústavního soudu. Svůj díl práce na tom ale může odvést i Česká televize. Aby se Václav Moravec nemusel zase loučit se „třemi profesory“.

Jan Komárek je profesor evropského práva na Kodaňské univerzitě

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].