Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Jeden den v životě, Společnost

Výlet do Štrasburku

„Ve štrasburské čtvrti Neudorf se odehrál útok v úterý kolem osmé hodiny večerní. Nepřežili dva lidé, přičemž jedenáct dalších je zraněno.“ Tuto zprávu jsem dostal kolem půlnoci, před odjezdem do Štrasburku. Volala mi vystrašená maminka a snažila se mi celý zájezd vymluvit. Šlo o návštěvu Evropského parlamentu pod záštitou Mladých Demokratů, kteří tyto zájezdy pravidelně pořádají pro aktivní studenty. Od předsedy Mladých Demokratů Jiřího Klindery jsem dostal zprávu, že se zájezd konat bude. „Dle posledních informací je pachatel policii znám, byl vypátrán, postřelen, ale je zatím na útěku. Každopádně budou teď ve městě a Evropském parlamentu bezpečnostní opatření zvýšena.“  Při celkově vyhrocené situaci ve Francii, jsem se začal obávat o vlastní bezpečí.

Byla to velmi zvláštní osmihodinová jízda autobusem. Celou dobu jsem přemýšlel, jestli jsem neměl raději poslechnout rodiče. Životní zkušenosti mi ukázaly, že máma má snad vždycky pravdu. Moje tvrdohlavost ale zvítězila i v této situaci a s pocitem strachu a nebezpečí, že je pachatel stále na útěku, jsem strávil několik těch dlouhých hodin v autobuse. Po příjezdu byla atmosféra periferie města až podezřele klidná, vál studený vítr a na budovách byly vyvěšené vánoční výzdoby. Štrasburk na mě působil dojmem klasického poklidného městečka, které se pomalým tempem rozednívá a čeká na nával turistů. Bylo tomu ale úplně jinak. V centru města jsem spatřil nespočet policistů a zásahových jednotek. Navyšovali pocit nebezpečí než pocit jistoty. Pro mladého studenta, byla tato zkušenost budíkem do reality.

Mé racionální myšlení nemohlo tuto absurdní situaci vstřebat. Procházím se po náměstí, kde se před necelými dvanácti hodinami střílelo. Útočník zatím nebyl dopaden a v celé zemi se po něm pátrá. V terénu jsou nasazeny speciální zásahové jednotky a elitní protiteroristická jednotka z Dijonu a já se tu rozhlížím ulicemi a hledám otevřený supermarket, kde bych si mohl koupit pivko a něco dobrého na zub – úplně marně. Všechny obchody byly v centru z bezpečnostních důvodů zavřené.

Odpoledne po společné návštěvě katedrály Notre-Dame jsme zašli všichni na kafe do jedné z otevřených podniků. Nálada mezi studenty byla velmi pozitivní. I přes úroveň nebezpečí, kterému jsme byli všichni vystaveni, jsem všechno řešili s humorem a úsměvem na tváři.

Dostali jsme následně dvě hodiny na rozchod, ale v této situaci mohli jít ven jen plnoletí a to na vlastní nebezpečí. Samozřejmě jsem nelenil a využil svých nově nabytých pravomocí. Vybíral jsem schválně ty nejmenší ulice a nejpodivnější podchody. Prázdný Štrasburk byl opravdu velmi krásný. Dokonce se mi v jeden moment povedlo dostat do sebe tu pravou náladu Vánoc, bohužel byly mé představy velmi rychle zničeny houkáním policejních sirén a následnou kontrolou.

Po rozchodu jsme se všichni sešli a vydali se k autobusu. „Evropský parlament bude zítra již opět otevřený”, oznámil nám pan Klindera. Noc jsme měli strávit v hotelu, který se nacházel v Německu. Nikdo z nás si neuvědomil, že budou zvýšeny kontroly na hranicích. Cesta autobusem se nám nemile prodloužila do čtvrté hodiny ranní, kdy jsme byli prošetření, zda opravdu nepomáháme pachateli k útěku. Zcela vyčerpaní jsem ulehl v pět hodin ráno do postele. Za necelé dvě hodiny jsme měli vyjíždět do Evropského parlamentu.

Autor je studentem gymnázia Jana Keplera.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].