Většina Čechů podporuje návrat povinné vojenské služby
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve 14 zemích Evropy a Severní Ameriky a jehož výsledky autoři představili novinářům. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
Ochotu bránit svou zemi v případě napadení vyjádřilo 55 procent dotázaných Čechů. Podpora povinné vojenské služby je tak v Česku vyšší než podíl lidí, kteří deklarují ochotu svou zemi bránit. Podobný rozdíl průzkum zaznamenal také v Německu, na Slovensku a ve Francii.
V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím s nižší důvěrou v připravenost státu. Na Slovensku ji vyjádřilo 19 procent respondentů, v Bulharsku 20 procent a v Maďarsku 22 procent. Naopak ve Spojených státech považuje svou zemi za připravenou 64 procent dotázaných a na Ukrajině 55 procent.
Podpora posilování obrany se v Česku projevuje také v postoji k vojenským výdajům. Jejich zvýšení podporuje 54 procent českých respondentů. Pokud by však navýšení vyžadovalo omezení výdajů například na zdravotnictví nebo sociální zabezpečení, souhlasilo by s ním 42 procent. České armádě důvěřuje 70 procent dotázaných.
Vedle posilování vlastní obrany Češi podporují také rozvoj evropských vojenských schopností. Jejich budování v rámci Evropské unie souběžně se Severoatlantickou aliancí (NATO) podporuje 79 procent respondentů, vytvoření evropské armády by uvítalo 61 procent. V hypotetickém referendu by pro setrvání Česka v NATO hlasovalo 77 procent dotázaných. Dvě třetiny se zároveň domnívají, že členství v alianci snižuje pravděpodobnost zahraničního útoku.
Postoje k budoucímu zajištění evropské bezpečnosti však ukazují i na určitou skepsi mezi obyvateli. Větší zapojení Spojených států do evropské bezpečnosti podporuje pouze 27 procent českých respondentů, což patří k nejnižším podílům mezi sledovanými zeměmi. Zároveň jen 45 procent Čechů věří v to, že by evropské státy dokázaly zajistit svou bezpečnost bez silné americké podpory.
Průzkum se zaměřil také na vnímání bezpečnostních hrozeb. Rusko považuje za hrozbu pro bezpečnost své země v průměru 68 procent respondentů napříč sledovanými státy, v Česku je to 67 procent. Čínu označilo za bezpečnostní hrozbu 45 procent Čechů a Írán 53 procent. Mezi sledovanými zeměmi střední a východní Evropy vnímá Čínu i Írán jako bezpečnostní hrozbu větší podíl obyvatel pouze na Ukrajině. Autoři průzkumu dávají vyšší míru obav z Číny do souvislosti s dlouhodobým upozorňováním českých úřadů na čínské kybernetické útoky a vlivové operace.
Průzkum se konal v květnu a v Česku se jej zúčastnilo 1010 respondentů.
