Televize a rozhlas odhadují, že by po změně financování mohly propustit až 700 lidí

Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů opustit 450 až 700 zaměstnanců.

ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. ČT by měla od příštího roku ze státního rozpočtu získat zhruba o jednu miliardu méně, než má k dispozici letos. Chudárek to uvedl v České televizi s tím, že rušení kanálů neplánuje. Český rozhlas by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.

Vláda v pondělí schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Rozpočty obou institucí se tak vrátí před loňské zvýšení poplatků a sníží se o zhruba 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše musejí veřejnoprávní média šetřit jako v jiných evropských zemích.

"Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu," uvedl Chudárek. Návrh je podle něj nepřijatelný a označil jej za téměř likvidační. Vidí ale ještě prostor pro jednání. Zmínil také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Nově navržené škrty by měly podle tiskové zprávy ČT dopad na výrobu napříč programy, včetně sportu nebo zpravodajství, a to i zahraničního, na regionální vysílání nebo na podporu české kinematografie. Česká televize by zároveň musela přehodnotit plánované investice, například výstavbu nového komplexu pro zpravodajství nebo nové budovy Televizního studia Ostrava.

"Dalším důsledkem musí být revokace Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, které ČT nebude schopná ve stávající podobě naplnit. V neposlední řadě se toto výrazné snížení rozpočtu promítne i do personální politiky České televize. Management již v minulosti avizoval případnou nutnost propouštění zaměstnanců, a to v řádech až několika stovek pracovních míst," uvedl mluvčí Michal Pleskot. Připomněl, že ČT musela k úsporám přistoupit v předchozích 18 letech, kdy se neměnil TV poplatek, zatímco inflace výrazně vzrostla.

Podle Zavorala je evidentní snahou médiím veřejné služby ublížit a přes financování to jde nejlépe. Výše částky z rozpočtu jej překvapila. "Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není," dodal.

Z chystaných úsporných opatření zmínil omezení premiérové tvorby nebo výroby pořadů pro děti, rozhlas podle něj bude muset zvážit rozsah sítě zahraničních korespondentů, existenci Radiožurnálu Sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Vládní rozhodnutí podle experta serveru Médiář Jana Potůčka znamená návrat do časů, které bývalý generální ředitel ČT Jan Souček nazval "rozpočet verze Armagedon". "Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech," řekl Potůček.

Podle Pavola Szalaie z Reportérů bez hranic návrh zákona o médiích veřejné služby nezaručuje jejich přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií, což je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií. "Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě," uvedl Szalai v prohlášení pro tisk.

ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.