0:00
0:00
INZERCE
10. 8. 2026

E.ON Energy Globe 2026 ukazuje pět cest, jak měnit Česko k lepšímu

Pět finalistů spojuje schopnost proměnit dobrý nápad v řešení, které funguje v praxi.

Zástupci finálových projektů s Claudií Viohl, generální ředitelkou skupiny E.ON v České republice, zdroj: E.ON

Ve finále E.ON Energy Globe se letos setkává pět velmi odlišných projektů. Každý řeší jiný problém, každý už ale přináší konkrétní výsledky. O tom, který z nich získá hlavní cenu, teď rozhoduje veřejnost. Hlasující se mohou těšit na atraktivní výhry.

Pět finalistů 18. ročníku soutěže E.ON Energy Globe vybrala porota složená ze členů Akademie věd z 289 přihlášených projektů. Všechny spojuje snaha zlepšit místo, kde žijeme. Do konce srpna je možné přidat svůj hlas a pomoci tak vítěznému projektu získat 500 000 korun od společnosti E.ON na jeho další rozvoj. 

Každý hlasující se automaticky zapojí do slosování o let balónem pro čtyři osoby, týdenní zápůjčku elektromobilu s dobíjecí kartou, dárkové karty do prodejen HORNBACH nebo balíčky praktických udržitelných cen.

Odpad se vrací do výroby

Projekt ENRESS se zaměřuje na plasty a použité pneumatiky, se kterými si běžná recyklace často neporadí. Technologie TDU2000® je v uzavřeném reaktoru bez přístupu kyslíku rozkládá na kapalný recyklát pro petrochemii, procesní plyn a uhlíkový zbytek. Jedna linka zvládne až 8 000 tun odpadu ročně. Procesní plyn využívá jako vlastní zdroj energie, takže si sama pokryje spotřebu potřebnou pro provoz.

Nejde přitom o laboratorní pokus. Zařízení už více než dva roky pracuje v průmyslovém provozu a jeho vývoj trval přes dvanáct let. „Nejzásadnější pro mě bylo, že je linka naprosto soběstačná. Vyrábí procesní plyn využívaný k výrobě energie, a může tak jet sama na sebe,“ říká herečka Gabriela Heclová, ambasadorka projektu.

ENRESS, zleva patronka projektu Gabriela Heclová a CEO projektu Miroslav Balák, zdroj: E.ON

Děti mění zahradu vlastníma rukama

Projekt Školní klimatické zahrady připravila Lipka, brněnské školské zařízení pro environmentální vzdělávání. Děti na školních pozemcích sledují půdu, vodu, teplotu i pestrost života. Potom samy navrhují změny a uskutečňují je.

Na školách vznikají květnaté louky, komposty a vyvýšené záhony. Děti také sázejí stromy a budují prvky pro zachytávání dešťové vody. Programem během dvou let prošlo 701 žáků ze 30 škol v osmi krajích. Úpravy pomáhají zahradám lépe zadržovat vodu a zlepšují jejich mikroklima v horkých dnech. Děti si zároveň ověří, že mohou své okolí skutečně ovlivnit. „Každá vlastní zkušenost a odpovědnost člověka posouvá a rozvíjí,“ říká herečka Jitka Čvančarová, ambasadorka projektu.

Klimatické zahrady, zleva patronka Jitka Čvančarová a Pavlína Žilková, vedoucí pracoviště Jezírko, zdroj: E.ON

Zemědělství se nejlépe učí v praxi

Farmářská škola se sídlem v Praze 6 je první českou vyšší odbornou školou s akreditací zaměřenou výhradně na ekologické zemědělství. Sedmdesát procent výuky tráví studenti na více než 60 partnerských biofarmách. Učí se pečovat o půdu, lépe hospodařit s vodou, podporovat pestrost krajiny a vést vlastní farmu.

Škola rozvíjí také inkubační farmy, kde si absolventi mohou v reálném provozu vyzkoušet svůj podnikatelský plán. „Zemědělství musíte vnímat všemi smysly. To z žádné učebnice nevyčtete,“ říká herec Štěpán Benoni, ambasador projektu.

Farmářská škola, zleva pedagogický ředitel Jiří Prachař a patron projektu Štěpán Benoni, zdroj: E.ON

Obec propojuje energii, vodu i krajinu

Projekt Ratiboř udržitelná spojuje řadu opatření, která obec na Vsetínsku v posledních letech uskutečnila. Fotovoltaika na obecních budovách vyrobí 130 MWh elektřiny ročně a pokryje spotřebu obce. Nádrže u obecních budov pojmou až 120 metrů krychlových dešťové vody, která slouží k zalévání zeleně, hřiště nebo hřbitova.

Obec obnovuje lesy poškozené kůrovcem, buduje tůně, vysazuje staré ovocné odrůdy typické pro Valašsko a motivuje domácnosti k lepšímu třídění. Zbytkové teplo z kuchyně místní restaurace pomáhá vytápět komunitní centrum. „Dobré místo k životu je tam, kde spolu lidé mluví o tom, co zlepšit, sousedé se znají a životní prostředí jim není lhostejné,“ říká herec Marek Lambora, ambasador projektu.

Ratiboř udržitelná obec, zleva patron Marek Lambora, starosta Martin Žabčík, zdroj: E.ON

Satelity pomáhají pečovat o stromy

Metodu, na níž stojí projekt UpGreen, vyvinula společnost ASITIS ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Po ověření v Kodani a Lisabonu ji nasadila v Kuřimi. Satelitní data tam pomohla vyhodnotit kondici 16 916 stromů. U 43 procent analýza zjistila zvýšený stres a 4 220 stromů v zastavěném území označila za zranitelné.

Město díky tomu ví, kde je péče potřeba nejdřív, a může lépe plánovat další výsadbu. „Čím víc dat máme dopředu, tím líp se dá plánovat, kam investovat energii, peníze i péči,“ říká profesionální skateboardista Maxim Habanec, ambasador projektu.

Pět různých projektů přináší konkrétní nápady, které mohou inspirovat další školy, obce, firmy i jednotlivce. Pro svého favorita můžete hlasovat do 31. srpna. Vítěze pořadatelé vyhlásí 5. září na E.ON Ekofestivalu v Českých Budějovicích.

UpGreen, Martin Vokřál a Maxim Habanec, zdroj: E.ON