Stavební novela je schválena, poslancům se to podařilo
Zrychlit a zjednodušit povolování staveb má rozsáhlá a sledovaná novela stavebního zákona, kterou dnes přijala Sněmovna. Loni v prosinci ji předložili představitelé vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát.
Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice. Pro schválení jich bylo zapotřebí nejméně 86. Opoziční strany hlasovaly proti, několik opozičních poslanců se zdrželo.
Opozice novelu kritizovala. Vytýkala například to, že rozsáhlou změnu o stovkách stran předložila koalice jako poslanecký návrh bez řádného připomínkového řízení a nevyslechla názory oponentů. K němu až po debatě předložila rozsáhlý pozměňovací návrh. Opozice má také obavy z případného kolapsu stavebního řízení, pokud nynější úředníci nebudou chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu.
Kritika zazněla i bezprostředně po schválení zákona. "Zákon nahrává developerům, nedonese zlepšení a stavebního řízení pro naše občany," řekla po hlasování předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Rovněž podle lidovce Petra Hladíka jde řada úprav proti lidem. "Ten, kdo má silná ramena a hodně peněz v kapse, tomu jste to zjednodušili," soudí. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila rozhodnutí koalice za nezodpovědné a prokorupční. "Zpomalíte procesy pro běžné lidi. Nezařídíte dostupné bydlení, jenom jdete někomu naproti," uvedla.
Nový stavební zákon schválila Sněmovna v roce 2021. Předtím se připravoval řadu let. Mezi základní cíle jeho novelizované podoby bude nově patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat nově právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měla své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Odstraní se tak proces někdy nazývaný "ping-pong". Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.
Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10.000 metrů čtverečních.
Nový stavební zákon z roku 2021 původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren. Nynější vládní koalice loni po volbách předložila svoji novelu a státní stavební správu do ní vložila.
Státní stavební správu bude představovat Úřad rozvoje území se sídlem, který má začít fungovat k 1. lednu příštího roku. Od roku 2028 by měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady. Jeho předsedu bude jmenovat vláda. Na konci letošního roku zanikne DESÚ. V současnosti je v ČR podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely by mělo fungovat 205 územních pracovišť, Úředníci, kteří přejdou z nynějších stavebních úřadů, budou mít přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek.
Celkové náklady státního rozpočtu na nový systém stavební správy budou podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) záviset na konečné podobě schváleného zákona i na způsobu realizace reformy stavebního práva.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) řekla začátkem července ve Sněmovně, že nově by měla stačit asi polovina z nynějšího počtu úředníků. Informovala také, že počítá s intenzivní kampaní pro nábor nových úředníků. Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně na příští rok předpokládají na zhruba 3,5 miliardy korun a v dalších letech by celá struktura měla stát asi 7,1 miliardy korun. Na druhé straně podle ní existuje vypočtený přínos do ekonomiky a státního rozpočtu, který vychází na 7,6 miliardy korun.
Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby. "Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob," stojí v zákoně. Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve uvedlo, že by zbouráním mohli být trestáni například majitelé nemovitostí, kteří měli objekt na pozemku, aniž by věděli, že tam stojí v rozporu se zákonem.
čtk, tb
