Slovensko už reguluje prodej nafty, cizinci zaplatí víc a smí se tankovat jen za 400 eur
Slovensko v souladu se středečním rozhodnutím vlády začalo dnes regulovat prodej nafty u čerpacích stanic. Od příštího pondělí zavede dražší naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou; cena pro ně bude asi o pětinu vyšší proti dosavadní průměrné ceně nafty na Slovensku, plyne z vyhlášky slovenského ministerstva financí.
Omezení při prodeji nafty, která budou platit zatím 30 dnů, přijala vláda v souvislosti s vyhlášeným stavem ropné nouze po lednovém přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Podle vládních politiků řidiči z Polska začali hromadně tankovat na Slovensku levnější naftu.
Vozidla registrována mimo Slovensko budou za litr nafty platit 1,826 eura (44,68 Kč). V souladu s vládním nařízením jde o průměr cen tohoto paliva v Česku, Rakousku a Polsku. Ceny vycházejí z údajů, které zveřejnila Evropská komise. Podle nich motoristé na Slovensku platili na začátku tohoto týdne za litr nafty 1,528 eura (37,39 Kč). Zavedení dvojích cen až od příštího týdne, byť tento krok předpokládá uvedené vládní nařízení, ministerstvo financí zdůvodnilo snahou vyjít vstříc prodejcům paliv, aby se stihli přizpůsobit novým pravidlům.
Ode dneška mohou řidiči na Slovensku tankovat naftu jen do palivové nádrže auta a do jednoho kanystru s objemem do deseti litrů. Zároveň při jednom tankování lze koupit naftu nanejvýš za 400 eur (9790 Kč). Omezení se nevztahuje například na vozidla slovenské policie, armády či záchranných složek. Slovensko také zakázalo vývoz nafty do zahraničí.
Pravidlo maximální částky při jednom nákupu nafty označilo sdružení slovenských silničních dopravců Česmad Slovakia za neudržitelné ve vztahu k nákladní a k autobusové dopravě, neboť limit v přepočtu podle něj odpovídá natankování méně než jedné pětiny objemu nádrže kamionu.
Slovenské úřady zatím nekomentovaly, zda je stanovení dvojích cen v souladu s pravidly Evropské unie. Premiér Robert Fico tento týden řekl, že Slovensko k takovému kroku přistoupit může.
Případy faktických dvojích cen vyvolávají kritiku. Například v roce 2019 Soudní dvůr Evropské unie dal za pravdu Rakousku, které se ohradilo proti plánu Německa na zpoplatnění dálnic. Chystané německé mýtné soud označil za diskriminační. Německo chtělo zavést mýtné pro všechny řidiče, těm německým ale spolková republika slíbila o stejnou částku snížit daň z motorových vozidel, čímž by ve výsledku za dálnice platili jen cizinci.
Vyšší cenu nafty u slovenských čerpacích stanic by v případě Slovenska měli platit i Slováci, kteří přijedou na čerpací stanici s autem registrovaným mimo Slovensko. Mnoho Slováků se v minulosti přestěhovalo například do Česka, Rakouska či Maďarska a část z nich dojíždí za prací na Slovensko. Češi pak často jezdí na Slovensko například na dovolenou.
Premiér Andrej Babiš už řekl, že rozhodnutí Slovenska zavést na čerpacích stanicích dvojí ceny nafty není dobré.
Opatření pro zmírnění dopadů vyšších cen ropy už oznámilo několik evropských zemí. Například Maďarsko zavedlo cenové stropy u benzinu a nafty, které platí pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou.
Po prudkém zdražení ropy v reakci na začátek války na Blízkém východě ceny paliv na Slovensku stouply méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko patří v EU ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami. Ještě v únoru byly benzin i nafta u čerpacích stanic na Slovensku dražší než například v Česku.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, která po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu začala čerpat surovinu ze státních rezerv, opakovaně uvedla, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, je na Slovensku největším prodejcem paliv. Po výpadku dovozu ropy ropovodem Družba Slovnaft objednal alternativní ropu, na jejíž dovoz využívá tankery a ropovod Adria. Ten začíná v Chorvatsku, které ale odmítlo přepravovat ruskou ropu.
Slovenská opozice v reakci na rozhodnutí vlády zavést omezení při prodeji nafty kritizovala přístup vlády k řešení ropné krize. Podle místopředsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivana Štefunka premiér Fico všechno vsadil na ropu z Ruska, odmítal diverzifikaci zdrojů energií, a proto se Slovensko stalo citlivým na krize.
Slovensko i Maďarsko shodně tvrdí, že Ukrajina, která se více než čtyři roky brání ruské vojenské invazi, otálí s obnovením přepravy ropy vytěžené v Rusku. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodil ruský útok. Ukrajina v úterý přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba do zmíněných dvou zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že oprava ropovodu se chýlí ke konci. Ropovod začne podle něj fungovat za měsíc až měsíc a půl.
čtk, tb
