Senátní ústavně-právní výbor nepodpořil uzákonění Dne české vlajky

Senátní ústavně-právní výbor nepodpořil rozšíření významných dnů o Den české vlajky, který by měl podle návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Pro doporučení schválit příslušnou novelu o státních svátcích ale ve výboru chyběl jen jeden hlas z jeho devíti přítomných členů. Senát jako celek se bude návrhem zabývat ve středu.

Babiš svůj návrh zdůvodnil tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Podle předsedy vlády je vlajka symbolem národní identity, sounáležitosti občanů daného státu. Sněmovna návrh schválila zrychleně hlasy koalice. Podle kritiků z řad opozice, která má naopak většinu v Senátu, je předloha nadbytečná.

Zavedení Dne české vlajky by podle premiérových představ mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum zvolil Babiš kvůli tomu, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna tehdejší československá, nyní česká vlajka. Odpůrci návrhu označovali návrh předsedy vlády a ANO za za politické gesto, který respekt ke státnímu symbolu nezvýší. Upozorňovali také na to, že v ústavě je mezi symboly státu uvedena státní, nikoli česká vlajka.

Současný český kalendář obsahuje 19 významných dnů. Na rozdíl od státních nebo státem uznaných svátků jsou to běžné pracovní dny. Za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) do kalendáře přibyly čtyři významné dny, a to Den přistoupení České republiky k Evropské unii (1. května), Den národního vzdoru (27. května) k připomínce atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, Den odchodu sovětských okupačních vojsk (25. června) a Den samizdatu (12. října) na památku vydávání a šíření tiskovin nepovolených komunistickým režimem.