0:00
0:00
12:20

Íránské protesty si vyžádaly nejméně 16 500 mrtvých, uvádí lékaři

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16 500 lidí a 330 tisíc bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu tamních lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

"Tohle je genocida pod rouškou digitální temnoty," popsal situaci v zemi íránsko-německý doktor Amír Parásta. Oběťmi jsou většinou mladí lidé. Je mezi nimi 23letá studentka, která se chtěla stát módní návrhářkou, nebo tři mladí fotbalisté, včetně jednoho, kterému bylo pouhých 17 let.

Mezi mrtvými je podle The Times také 28letý student Jasín Mirzají. Když 8. ledna vyrazil ve městě Kermánšáh na svůj první protest v životě prý už tušil, že může být i jeho posledním. "Jestli mě zabijí, řekněte všem, že jsem se stal mučedníkem na cestě za svobodou," vzpomíná na synovcova slova jeho strýc Mirzají. Mladík zemřel po střele do hlavy.

Demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979. Chameneí také poprvé od začátku protestů v sobotu veřejně přiznal, že při protestech byly zabity tisíce lidí, "někteří nelidským a brutálním způsobem".

Největší odpojení internetu v posledních 12 dnech zanechalo desítky tisíc Íránců v nevědomosti a nejistotě, zda jsou jejich blízcí naživu, či mrtví, zatímco režim brutálně potlačoval protesty ozbrojenou a nepřiměřenou silou. Podle nevládní organizace NetBlocks zůstává připojení k internetu v zemi i nadále zcela minimální.

Lékařská zpráva do světa pronikla díky bezplatnému internetovému připojení prostřednictvím satelitní služby Starlink, kterou Íráncům nabízí společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Přesto její používání nese velké riziko. Satelitní vysílání je režimem zakázáno a íránské revoluční gardy pravidelně pátrají po anténách Starlinku.

Oční chirurg Parásta, který ošetřoval zraněné pacienty už za protestů po smrti Mahsy Amíníové v letech 2022, podotýká, že aktuální protivládní demonstrace nabývají nové úrovně brutality. "V roce 2022 používali gumové projektily a brokovnice, které lidem způsobovaly devastující poranění očí. Nyní nasazují vojenské zbraně. To, co vidíme, jsou střelná a šrapnelová zranění hlavy, krku a hrudníku," řekl Times Parásta, který pomohl vytvořit síť lékařů po celém Íránu, díky které vznikla i nově zveřejněná zpráva.

Podle dostupných zpráv bezpečnostní složky tvořené íránskými revolučními gardami a milicemi basídž k potlačení protestů nasazují ostrou munici a těžké zbraně, včetně kalašnikovů a kulometů na pick-upech. Objevily se také zprávy o zapojení šíitských milic Hašíd Šábí z Iráku.

Íránské úřady požadují za vydání lidí zabitých při nepokojích přemrštěné částky. Těla jsou tajně převážena a pohřbívána bez evidence i dohledání blízkých. O obětech pak neexistují žádné záznamy, případně je jejich vydání podmiňováno vysokým výkupným.

↓ INZERCE

Informační servis