Newsletter a informační servis, 8. únor
Dnešní Respekt: Kdo zdražuje českou elektřinu? (Němci to nejsou)
A dále: Situace po zemětřesení v Turecku a Sýrii je chaotická, tragédie se s přibývajícími hodinami prohlubuje
Otřesné zemětřesení, otřesné okolnosti
Informace přicházející z oblastí Turecka a Sýrie zasažených sérií ničivých zemětřesení jsou děsivé. Vlastně není třeba jít do srdceryvných detailů, některá média citují experty, podle nichž se počet obětí může vyšplhat daleko za hranici sta tisíc lidí, počty zraněných jsou v desetitisících. V tuto chvíli je oficiálně registrováno okolo 11 tisíc mrtvých, ale údaje se zhoršují každou hodinou - a hlavně pod troskami budov jsou uvězněni lidé, kteří prakticky ztrácejí naději na přežití, pokud již nezemřeli. Záchranné týmy sice pracovaly opět přes noc a média stále přinášejí zprávy, že i více než 50 hodin po otřesech nacházejí v troskách přeživší. Ale člověk vydrží bez vody omezenou dobu, v oblasti navíc mrzne, někde sněží. A rozsah katastrofy je příliš velký na to, aby se pomoci dostalo všem.
Zemětřesení o síle 7,8 stupně udeřilo na jihozápadě Turecka nedaleko hranic se Sýrií v noci z neděle na pondělí a zasáhlo tři oblasti, v nichž panují zcela odlišné podmínky. Geograficky největší část se nachází na jihu Turecka, kde jsou srovnány se zemí i celé čtvrti, ale velké drama se odehrává také v Sýrii. Částečně v oblastech kontrolovaných režimem diktátora Bašára Asada a částečně tam, kde území stále ovládají protivládní povstalci - dnes v podstatě islamističtí radikálové sdružení v organizacích, jež jsou následníky Al-Káidy. Záchranářské práce i přísun humanitární pomoci jsou tak v této situaci ještě složitější než jinde.
V turecké části dramatu funguje samozřejmě stát, Turecko je navíc víceméně běžným členem mezinárodní komunity. Do oblasti proudí domácí pomoc, ale proti jejímu tempu se zvedá mohutná vlna kritiky. Turecký prezident Erdogan oznámil, že jeho vláda již do oblasti poslala 54 tisíc stanů a 102 tisíc provizorních lůžek. Turci ovšem mají zkušenosti nejen se zemětřeseními, ale zároveň i s neadekvátní reakcí administrativy. Při poslední velké tragédii v roce 1999 byla tehdejší vláda Bülenta Ecevita rozsahem katastrofy zcela zaskočena a panuje v podstatě shoda, že její nezvládnutá reakce důsledky ještě zhoršila. Rozhořčení obyvatel pak vedlo k zásadní proměně politického systému a později nástupu dnešního prezidenta Erdogana.
Ten se tak v tuto chvíli nespoléhá na vlastní síly a požádal oficiálně o zahraniční pomoc včetně Evropské unie. Stejně učinila Sýrie, kde je situace (jak již bylo řečeno) mnohem komplikovanější. V tamních oblastech kontrolovaných vládou - což jsou také velká města jako Aleppo nebo Latákie - jsou kromě zcela nedostatečných státních struktur přítomni také ruští vojáci. Ti už nabídli pomoc při odklízení sutin. Vše se ale odehrává v prostředí, jež je zásadně postiženo letitým válečným konfliktem včetně poškozené statiky budov, které se o to snáze hroutily k zemi; částečně i s dočasnými nebo stálými obyvateli, kteří budovy v průběhu bojů opustili a teď se do nich navzdory jejich technickému stavu vrátili.
Okolo měst se často nacházej stanová městečka a další provizorní ubytovací zařízení, která sice zemětřesení tolik nepostihlo, ale mohou čekat příval dalších zájemců o střechu nad hlavou (domovy podle agentur ve vládní oblasti opustilo už skoro 300 tisíc lidí). Asadův režim se přitom v katastrofách rozhodně nechová jako „pečovatelský“ stát - třeba v období pandemie udával mezinárodním organizacím naprosto nepravděpodobné údaje o počtu nakažených. V tuto chvíli je zásadní i nedostatek kapacit v nemocnicích. Ty by samozřejmě krizi podobného rozsahu stěží zvládaly kdekoliv, ale v Sýrii během konfliktu ruské i syrské jednotky běžně bombardovaly právě zdravotnická zařízení a jejich stav tomu odpovídá.
Pro oblast v rukou islamistických povstalců pak platí, že tam s mezinárodní pomocí nikdo nepospíchá. V zóně dlouhodobě působí příslušníci dobrovolnických Bílých přileb, kteří hlásí katastrofu obrovských rozměrů (zatím je podle nich přes 2600 mrtvých, ale i zde se očekává zásadní nárůst). Celé zásobování oblasti je přitom závislé na koridoru vedoucím na sever do Turecka, který však byl krátce po vypuknutí katastrofy přerušen.
Ve všech popsaných oblastech tak platí, že situace je chaotická a tragédie se s přibývajícími hodinami prohlubuje. Jiří Sobota
O cenách elektřiny v Česku a Německu
Vítejte v mém newsletteru. Po Vzkazu z Respektu, který vám možná už chodí každou středu dopoledne (a bude chodit dál), jsme tento týden spustili tento nový e-mailový odpoledník. Vychází každý všední den - a jak sami vidíte, skládá se ze tří částí: aktuální události uvedené do kontextu, soupisu dění dne - a právě tohoto prokladu, kde si pro vás s kolegy z redakce na střídačku připravíme něco osobitějšího, každý podle vlastní invence a vlastních dovedností.
Název „fakt, jo?“ mě napadl až nedávno jako zkratka k formátu, na jaký jsem se chystal v Respektu už delší dobu. Jen pro něj dosud nebylo to pravé místo. Plán je v zásadě triviální: vyhledávat zajímavá data a hledat v nich nová sdělení a příběhy. Nejlépe takové, nad kterými se pozorný čtenář – jak název napovídá – s překvapením pozastaví.
Premiérový díl je o tématu roku, jímž jsou v ekonomice ceny elektřiny. Od začátku energetické krize často zaznívá, že za drahý proud může otevřenost zdejšího trhu, napojení na německou burzu a nepřiměřeně štědré sdílení zdejších levných výrobních zdrojů. Tedy že proud nám zdražují Němci. Slyšeli jsme to v Babišově prezidentské kampani, tvrdí to skoro polovina parlamentu a někdy i celý Václavák.
Lze oponovat, že elektřina je zboží jako každé jiné, že jsme se v Evropě už před lety dohodli na principu jednoho společného obchodního prostoru a že z této dohody exportní země jako Česko roky profitují. Takže není slušné ani taktické kvůli jedné položce celou architekturu bourat. To vše platí, ale volný obchod s elektřinou lze hájit ještě jinak – důkladnějším pohledem na čísla, která ukazují, že ve skutečnosti Němci nic Čechům nezdražují. Je to přesně naopak, sami ji mají levnější, a kdyby byl evropský trh ještě otevřenější a propojenější, mohly by se německé slevy přelévat i do Česka.
Křivky v grafu zachycují, jak se vyvíjely burzovní ceny pro okamžitou dodávku elektřiny po hodinách během divokého loňského roku. Pro pořádek je dobré říct, že zdaleka ne každý nakupuje proud tímto způsobem. Běžní zákazníci mají u svých firem nasmlouvanou cenu dlouho dopředu a stejně tak ji obchodníci většinou mají dopředu zafixovanou u elektráren. Sem tam je ale potřeba výkyvy dorovnávat, což se děje právě za tyto okamžité burzovní ceny. Ty jsou důležitým vodítkem pro to, co se vlastně na trhu s elektřiny děje - odvíjejí se pak od nich i ceny dlouhodobějších kontraktů. Graf vypadá, jako by se česká a německá čára od sebe vůbec nemohly odlepit. A po většinu roku to tak skutečně je, protože sítě jsou propojené a hranice otevřené.
Najdou se ale dny, kdy žlutá německá čára v zářezech směrem dolů klesá níž. A není jich úplně málo. Když se hodnoty zprůměrují, výsledná celoroční cena je v Německu díky výkyvům u dna o 12 euro nižší. Proč?
Kdo má doma na střeše solární panel, možná už tuší, co je příčinou. Ano, jsou to obnovitelné zdroje považované v Česku dlouho naopak za něco, co život zbytečně prodražuje. Přitom ti, kdo v nich mají náskok – ať už jde o sousedy ve vaší obci nebo o sousední stát – teď naopak na jejich rozvoji vydělávají. Ceny plynu a dalších paliv se loni zvedly, oproti tomu zelené zdroje vyrábějí v příznivých dnech (tam, kde žlutý graf padá strmě dolů) de facto zadarmo a Německo jich má už opravdu hodně. Loni z nich už pokrylo skoro polovinu spotřeby, v Česku to není ani desetina.
Zbývá vyluštit rébus, proč se cena na propojeném trhu sama nesrovná? Důvod je prostý, ono propojení má ještě rezervy. „Dokud je mezi trhy volná přeshraniční kapacita, trhy cenově konvergují ke stejné úrovni. A když se turbíny ve větrných dnech roztočí, přeshraniční vedení se ucpe raz dva a ceny se začnou lišit,“ objasňuje analytik ČEZ Pavel Řežábek a pro srovnání dokládá čísla o tom, že přes hranici může po stávajících drátech putovat 2500 megawattů elektřiny, tedy mnohem méně, než by zelené Německo v slunečných a větrných dnech mohlo poslat.
Jen ve větrnících má potenciální výkon 60 tisíc megawattů – a když se ve větrných dnech roztočí, přeshraniční vedení se ucpe raz dva. S přepadem levných dodávek je pak konec, podobně jako kdyby chyběla auta pro převoz levnějšího oblečení z Berlína do Prahy. Levná elektřina se naopak kupí doma v Německu a tamější cenu stlačuje ještě víc, jak je vidět v nejnižších polohách žluté křivky v grafu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na neohlášenou návštěvu Británie, teprve druhou zahraniční cestu od začátku ruské invaze. Osobně ho přivítal britský premiér Rishi Sunak, přijmout ho má i král Karel III. A jak vyšlo během dne najevo, večer by se měl přesunout do Paříže. Rusové právě nyní zintenzivnili útoky na východě Ukrajiny a snaží ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast. Ukrajinští obránci jen za uplynulý den odrazili útoky u 22 obcí včetně klíčového Bachmutu. Tisíce lidí od rána přes mrazivé počasí čekaly ve frontě před pobočkami ČNB, aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Novela zákoníku práce po mnoha změnách míří na vládu: dohodáři už budou mít nárok na dovolenou, rodiče dětí můžou žádat o práci z domova a dostanou za ni příspěvek na energie. Pracovní smlouva i výpověď bude digitální. Předsednictvo ANO hodnotí odpoledne prezidentskou kampaň a řeší další směřování hnutí. Andrej Babiš zvažuje, zda se nevzdá poslaneckého mandátu. Členové vedení si myslí, že by poslancem zůstat měl. Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta, poprvé od března 2018 je nezaměstnaných více než volných míst. Čtyřiadvacetiletá Češka přišla v rakouském Zell am See o život, když při jízdě na snowboardu mimo sjezdovku sjela do potoka. Americký prezident Joe Biden ve svém Poselství o stavu Unie vyzdvihl americkou podporu Ukrajině: řekl, že Spojené státy sjednotily NATO, vytvořily globální koalici a postavily se Putinově agresi. K napjatým vztahům s Pekingem uvedl, že svému čínskému protějšku dal jasně najevo, že Amerika usiluje o "konkurenci, nikoliv konflikt". Miloš Zeman, který je na Slovensku na své poslední státní návštěvě, přepokládá pokračování dobrých vztahů mezi zeměmi i po nástupu Petra Pavla do úřadu. Slovenská prezidentka řekla, že vnímá hodnotovou a názorovou blízkost s Pavlem. Pražský vrchní soud rozhodl ohledně odblokování majetku lobbisty Romana Janouška a jeho obchodního partnera Luboše Paška, který policie zajistila v kauze Chambon. Výsledek ale zatím nesdělil. Podle médií jeho hodnota přesahuje 145 milionů. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně kvůli kauze sexuálního obtěžování studentek postavila mimo výuku v pořadí třetího učitele z katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Írán odhalil první podzemní leteckou základnu. Zařízení Orel 44 se nachází pod horami na neznámém místě. Evropa zažila třetí nejteplejší leden v historii měření, oznámila unijní agentura Copernicus. Nejnižší lednové hodnoty navíc dosáhl rozsah antarktického mořského ledu. Senát by měl podle zahraničního výboru označit Rusko v souvislosti s jeho vpádem na Ukrajinu za nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost.
Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrice Informační servis
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
