Babiš: Protestující proti rušení veřejnoprávních poplatků jsem neurážel

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl tvrzení, že by urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V pondělí řekl, že opozice rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, a obvinil ji z manipulace s fakty.

Zároveň ve čtvrtek ve Sněmovně zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí. "My plníme programové prohlášení vlády a na tom nikdo nic nezmění, protože my jsme to slíbili," prohlásil ministerský předseda. Podle něj opozice od června "nedemokraticky vyhrožovala" koalici, že využije všech zákonných možností, aby přijetí novely o zrušení mediálních poplatků zabránila. "Tady jste dělali teror našim a samozřejmě jste to jenom zneužili," řekl premiér. "Prostě jste prohráli volby a zkrátka neumíte to rozchodit," dodal.

Babiš připomenul nelichotivá vyjádření o ruské páté koloně a dezolátech, která podle něj zástupci nynější opozice pronášeli na adresu organizátorů demonstrací proti bývalé koaliční vládě Petra Fialy (ODS), aby jejich demokratický projev znevěrohodnili. "To my neděláme, my vůbec to neděláme. Já jsem jenom řekl, aby si (studenti) ověřili fakta. My to neděláme, my lidi neurážíme," prohlásil Babiš, který byl v minulosti za vyjádření k oponentům odsouzen k omluvě.

"Rozdíl mezi vašimi voliči a našimi je velký. Naši nechodí demonstrovat, naši chodí k volbám," uvedl Babiš. Zástupci jeho hnutí přitom jako důvod neúspěchu kandidátů ANO v nedávných senátních volbách uváděli to, že voliči ANO k závěrečnému volebnímu kolu nepřišli v takovém počtu jako ke kolu úvodnímu.

Premiér tak reagoval na výtky poslankyně ODS Renáty Zajíčkové ke svému pondělnímu prohlášení ke stávkám a demonstracím proti zrušení poplatků. "Nic z toho, kvůli čemu teď lidi protestují a zítra (v úterý) chtějí stávkovat, není pravda. A je to snadno doložitelné. A chtěl bych apelovat hlavně na studenty, kteří si umí dohledávat informace, tak bych je chtěl poprosit, aby si ty informace ověřili, a pak přijdou na to, že se nechali bohužel zneužít a obelhat," řekl v pondělí Babiš.

Premiér na dotaz poslankyně slíbil, že je ochoten se setkat se zástupci protestujících studentů. "Já rád přijmu lidi, kteří by se mnou chtěli mluvit," řekl. Připomenul, že už jedná s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Zopakoval, že o podobě budoucího financování veřejnoprávní televize a rozhlasu bude koalice jednat v lednu během druhého kola projednávání novely. Podle ní by obě média měla být nově financována ze státního rozpočtu, což kritici vnímají jako ohrožení nezávislosti a finanční stability ČT a ČRo.

Babiš v sobotu řekl, že ministerstvo financí už pracuje na návrhu, podle něhož by poplatky zůstaly zachovány na dobrovolné bázi. Podle oponentů by pak podle stejného principu měly být hrazeny dotace pro firmy z holdingu Agrofert, s nímž je Babiš spojován.

"Přijdeme s jiným návrhem (financování), který bude zkrátka jiný," uvedl Babiš bez dalšího upřesnění pouze s tím, že našel model, podle nějž média nebudou financována z rozpočtu. Prozradil jen, že příspěvek pro ČT a ČRo nebude určen podílem na hrubém domácím produktu (HDP) jako na Slovensku.

Důvodem demonstrací i úterní stávky v ČT a ČRo bylo rozhodnutí koalice protlačit poplatkovou novelu prvním kolem sněmovního projednávání i za cenu noční schůze, která skončila v sobotu 24. října nad ránem po devíti hodinách koalicí povolené diskuse. K protestu veřejnoprávních médií se přidali vysokoškolští studenti, divadla a další instituce po celé republice. Další protesty jsou plánovány na listopad.

Zástupci vlády návrh hájí tím, že systém poplatků je v Evropě menšinový. Platí se v deseti zemích, 11 je dříve zrušilo a ostatní zavedly jiné způsoby financování. Babiš odmítl argumentaci, že by faktické zestátnění Slovenské televize a rozhlasu bylo dílem současné vlády Roberta Fica. Připomenul, že Slovensko zrušilo televizní a rozhlasové poplatky už k červnu 2023. Slovenská televize a rozhlas jsou financovány nárokovatelným příspěvkem z rozpočtu ve výši minimálně 0,12 procenta HDP. Původně byl příspěvek vyšší, Ficova vláda jej ale předloni snížila. Se sníženým příspěvkem pro veřejnoprávní media v porovnání se současným stavem počítá i vládní novela.