Informační servis

Premiér Andrej Babiš podal prezidentovi návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Manažersky podle něj selhal v zakázce na IT systém k dálničním známkám. Zeman již návrh přijal. Nahradit ho má dosavadní vicepremiér Karel Havlíček, který bude současně ministrem průmyslu i dopravy. Prezident s Havlíčkovou nominací souhlasí. Termín změn Pražský hrad oznámí. Babiš předpokládá, že Havlíček bude dopravu vedle průmyslu a obchodu řídit trvale; změna je podle něj cestou k perspektivní fúzi ministerstev.

Podle premiéra by měl zvážit rezignaci i první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. Kremlík na Twitteru napsal, že rozhodnutí premiéra respektuje. „Mojí prioritou bylo spuštění systému elektronických dálničních známek tak, aby nedošlo k žádnému zdržení. Věřil jsem SFDI, že má takovou zakázku absolutně pod kontrolou,“ popsal Kremlík, jak se před premiérem hájil. Zakázku na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun získala od SFDI bez soutěže společnost Asseco Central Europe. Způsob přidělení a cenu zakázky kritizuje opozice, zásadně se nelíbí i Babišovi.

Ve věku 72 let nečekaně zemřel předseda Senátu a dlouholetý starosta Teplic Jaroslav Kubera. V pondělí dopoledne postihla nevolnost v jeho senátorské kanceláři v Teplicích a zemřel po převozu do nemocnice. Úmrtí druhého nejvyššího ústavního činitele a jednoho z nejvýraznějších českých politiků oznámil místopředseda ODS a předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil. Kubera byl známý svým humorem, ale také kontroverzními výroky. Kritický byl například vůči Evropské unii, dotacím, ekologickým nebo lidsko-právním organizacím. Nejvýraznější však byla jeho nekompromisní obhajoba kouření na veřejných místech. V poslední době se mluvilo o jeho plánu navštívit Tchaj-wan: prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš i předsedy sněmovny Radek Vondráček tvrdili, že tím poškodí české obchodní a politické vztahy s Čínou.

Kuberu v čele senátu dočasně zastoupí první místopředseda horní komory Jiří Růžička (TOP 09). Senát pak bude náhlé úmrtí svého předsedy řešit na mimořádném jednání organizačního výboru, který se sejde hned v úterý ráno. Kuberova smrt zaskočila jeho kolegy, kteří na sociálních sítích vyjádřili svou lítost. „Je to neuvěřitelné, ještě v sobotu jsme spolu mluvili na našem kongresu, kde byl plný aktivity a nápadů. Jaroslav Kubera byl výraznou osobností nejen ODS, ale celé české politiky. Je mi to velmi líto, mé myšlenky jsou s jeho rodinou a blízkými. Jaroslav nám všem bude chybět,“ uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. „Úžasný člověk, můj velký učitel. Brečím a nejde to zastavit,“ napsal senátor ODS Miloš Vystrčil.

Počet potvrzených případů zápalu plic způsobeného novým a dosud málo prozkoumaným druhem koronaviru v Číně stoupl na 217 – to je oproti dosavadním údajům více než trojnásobný nárůst počtu nemocných. Čína v pondělí oznámila, že nákaze podlehl již třetí člověk. Zdravotnické úřady ve Wu-chanu ve východní Číně uvedly, že ve městě se v sobotu a neděli objevilo 136 nových případů koronaviru. Pětatřicet pacientů onemocnělo těžce, stav devíti lidí je kritický. Čínská metropole Peking hlásí pět nových případů a jihočínská provincie Kuang-tung 14. Jde o první výskyty infekce v Číně mimo Wu-chan, kde byly zaznamenány první případy. Některé pekingské případy byly zaznamenány v obvodu Ta-sing, kde se nachází mezinárodní letiště. Zdravotníci se obávají, že by se virus mohl významně rozšířit v souvislosti s oslavami lunárního Nového roku tento týden, kdy se vydávají na cesty stovky milionů čínských občanů.

První potvrzený případ nákazy koronavirem v Jižní Koreji v pondělí oznámilo také tamní středisko pro kontrolu a prevenci nemoc. Pacientkou je 35letá Číňanka, která v neděli přiletěla z Wu-chanu na mezinárodní letiště Inčchon. Kvůli příznakům, jako je vysoká horečka, byla žena izolována. Už dříve byly evidovány dva případy v Thajsku a jeden v Japonsku. Vždy šlo o osoby, které žily ve Wu-chanu, nebo odtud přicestovaly. Koronaviry mohou způsobit běžné nemoci, jako je nachlazení, ale také smrtící choroby, jako jsou dýchací onemocnění SARS či MERS. Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS, ale zároveň upozorňují, že se o jeho původu ví velmi málo a není zcela jasné, zda se přenáší z člověka na člověka.

Policie pokračuje ve vyšetřování požáru v domově pro postižené ve Vejprtech, při kterém v neděli zemřelo osm lidí, a dalších 30 záchranáři ošetřili. Příčinu vzniku požáru kriminalisté zatím nestanovili. Starostka Vejprt Jitka Gavdunová (ODS) v neděli uvedla, že v minulosti se několikrát stalo, že klienti domova se pokusili objekt zapálit. Policie případ vyšetřuje jako trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti. Hořet podle předběžných zjištění začalo v neděli ráno ve společenské místnosti, odkud se požár šířil dál do pokojů. Jeden pacient hospitalizovaný v chomutovské nemocnici je stále ve vážném stavu připojen na plicní ventilaci. Stav dalších hospitalizovaných se zlepšil.

Klienty, kteří se z nemocnic vrátili, Vejprty rozmisťují v rámci městských sociálních služeb do jiných objektů a zvažují, zda a kam je přemístí. Proto nyní provádějí sociální šetření, jak situaci sami vnímají a jak se cítí. Přemístění záleží i na délce oprav domu. Přeživším po požáru bude během tohoto týdne vyplacena okamžitá finanční pomoc. Výplata bude v rozsahu 10 až 50 tisíc korun a výši pro každého klienta určí úřad práce individuálně; klientům by se za to měly zakoupit věci osobní potřeby. Město také vyhlásilo veřejnou sbírku.

Spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák u soudu odmítl, že by mu podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, psal o přípravě fyzické likvidace nejmenované osoby. Zpráva s vulgárním obsahem, kterou mu Kočner poslal měsíc před Kuciakovou vraždou, se podle něj týkala snahy Kočnera o sesazení tehdejšího šéfa vyšetřovacího týmu obří korupční aféry z doby před více než deseti lety, ve které je z uplácení politiků a vysokých úředníků podezřelá Penta.  Slovenská média již dříve informovala, že Kočner poslal v lednu 2018 Haščákovi SMS zprávu, ve které uvedl, že pracuje na odstranění „ču**ka“. Jeden z nejbohatších Slováků již loni popřel, že by se zmíněná zpráva týkala přípravy vraždy.

U soudu tvrdil, že obsah SMS vnímal tak, že Kočner měl informace o nelegálním jednání šéfa vyšetřovacího týmu zmíněné korupční kauzy Gorila. Kočner je klientem finanční skupiny Penta - do směnek Penty investoval deset milionů eur - a je také klientem jedné z bank Penty. Haščák rovněž řekl, že s Kočnerem hovořili o článcích, které o něm média ze skupiny Penta psala. Tvrdil, že neměl pocit, že by Kočner vyhrožoval redaktorům za to, jak informují o jeho aktivitách. Podle prokuratury si Kočner objednal Kuciakovu vraždu jako pomstu za to, že investigativní novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Jiný ze čtyř obžalovaných v Kuciakově případu se minulý týden přiznal k vraždě novináře a také řekl, že spolu s reportérem v jeho domě v únoru 2018 zastřelil i jeho snoubenku.

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordské univerzity jen 36,6 stupně. Vliv na teplotu organismu by mohly mít i klimatické změny, cituje server ČT24.cz ze studie zveřejněné v odborném časopise eLife. Že má lidské tělo v průměru teplotu 37 stupňů, stanovil poprvé v roce 1851 na základě svých měření v podpaží zhruba 25 tisíc pacientů německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich. Američtí vědci nyní porovnali 675 tisíc vzorků měření teploty od dob americké občanské války v šedesátých letech 19. století přes údaje z výzkumu o výživě ze 70. let 20. století až po klinická data z databáze Stanfordu z počátku 21. století. Shromáždit se jim podařilo měření rozprostřená přes 157 let, která pocházela od 197 různých ročníků narození.

„Zjistili jsme, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů,“ píše se ve studii. Byl tak doložen trvalý pokles o 0,03 stupně Celsia v každé dekádě. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století snížila o 0,32 stupně Celsia – tedy o 0,029 °C každou narozeninovou dekádu. „Změnilo se prostředí, ve kterém žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ řekla webu ScienceAlert vědkyně Julie Parsonnet. „Měníme se fyziologicky,“ dodala. Ubylo podle ní také zánětů a různých infekcí, které teplotu zvyšovaly.