Informační servis

Andrej Babiš (ANO) navštíví příští týden Ukrajinu. Do Kyjeva jede na dva dny, doprovodí ho ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a mise osmi desítek podnikatelů. Babiš se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským, šéfem parlamentu Dmytro Razumkovem a pravděpodobně i premiérem Oleksijem Hončarukem (všichni za Zelenského stranu Sluha lidu).

Návštěva má pomoci českým podnikatelům ke kontraktům, hlavním cílem je dle vládních materiálů “vyjádření podpory územní celistvosti Ukrajiny” a podpora ukrajinských evropských ambicí. Český premiér byl naposledy na návštěvě Ukrajiny v roce 2008, kdy do Kyjeva dorazilMirek Topolánek. Je to tím pádem také poprvé, co český předseda vlády navštívil Ukrajinu od revoluce v roce 2014 a od následného napadení země Ruskem.

Po vítězství nad týmem Kosova se česká mužská fotbalová reprezentace kvalifikovala na mistrovství Evropy, které se bude konat příští rok. Ze skupiny postupuje spolu s Anglií. Česko je pravidelným účastníkem evropského mistrovství. Turnaje, který se koná každé čtyři roky, se zúčastní posedmé za sebou. Letos se nebude mistrovství konat v jedné zemi (nebo ve dvou partnerských sousedních zemích), ale hned ve dvanácti evropských státech včetně Ruska a Ázerbajdžánu. Mistrovství se zúčastní celkem dvacet čtyři týmů.

Dominika Kobulnického, obžalovaného z přípravy teroristického útoku, poslal soud na šest a půl roku do vězení za obecné ohrožení a propagaci terorismu. Před dvěma lety u něj policie nalezla chemikálie a návod na výrobu výbušnin, žalobce jej vinil z přípravy útoku v Praze a žádal pro něj devítiletý trest. Soudkyně Silvie Slepičková ale došla k tomu, že přes důvodné podezření není možné prokázat, že Kobulnický skutečně útok chystal. Kromě trestu vězení byl také muž původem ze Slovenska vyhoštěn na neurčito.

I když soud došel k tomu, že Kobulnický byl fascinovaný radikálním islámem, i když se přiznal, že před třemi lety připravoval útok v Prešově, a přestože i na sociálních sítích sdílel příspěvky, které propagovaly terorismus, jeho obhajobu se podle soudu nepodařilo vyvrátit. Kobulnický se hájil tím, že výbušniny měl připravené na silvestrovskou oslavu. Za obecné ohrožení byl odsouzen proto, že se jeho sklad mohl samovolně vznítit.

Litva oznámila, že si s Ruskem na hranici vyměnila vězněné špiony. Litva předala Rusku dva ruské občany, naopak Moskva předala Vilniusu dva litevské státní příslušníky i norského občana Frodeho Berga. Cestu k výměně špionů otevřel litevský prezident Gitanas Nauséda, když dvojici Rusů udělil milost. Moskva pak dala najevo, že učiní reciproční opatření.  Litva potvrdila, že už jí předala dvojici ruských občanů. Nikolaj Filipčenko si v litevském vězení odpykával desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové, Sergej Mojsejenko pak trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

Tamošaitis byl v Rusku odsouzen v roce 2016 k dvanáctiletému trestu vězení. Mataitis, který je občanem Litvy i Ruska, měl za ruskými mřížemi strávit 13 let. Právní předpoklady pro výměnu vytvořili minulý týden litevští poslanci, když schválili novelu trestního zákona, která dává prezidentovi právo omilostnit odsouzené vyzvědače cizího státu. Nor Frode Berg byl letos v dubnu odsouzen v Rusku za vyzvědačství ke 14 letům. Podle rozsudku shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek. Je penzionovaný pohraničník, který působil na norsko-ruské hranici.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka, aby se chopili role prostředníků v úsilí o urovnání konfliktu v jeho zemi. V mexickém azylu v rozhovoru s agenturou AP také potvrdil, že se nadále považuje za prezidenta Bolívie, protože zákonodárci dosud neschválili jeho demisi z minulého týdne.
Pokud zákonodárci jeho rezignaci „nepřijali, nebo neodmítli, mohu říct, že jsem stále prezidentem“, řekl Morales. Politik indiánského původu rovněž tvrdí, že má informace o tom, že někteří vojáci bolivijské armády se chystají vzepřít se proti důstojníkům, kteří ho donutili odstoupit.

Morales na funkci rezignoval v neděli po mohutných protestech kvůli údajným volebním podvodům. Minulý měsíc se totiž prohlásil za vítěze prezidentských voleb a začal úřadovat ve svém už čtvrtém funkčním období. Šedesátiletý Morales, který stál v čele Bolívie téměř 14 let, už ve středu novinářům v Mexiku řekl, že je připraven se vrátit, pokud si to jeho lid bude přát. V úterý potvrdil ústavní soud jako dočasnou hlavu státu druhou místopředsedkyni Senátu Jeanine Áňez. Do čela země se postavila poté, co po prezidentovi podal demisi i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu. Ten má nyní už nové vedení.

S kvalitou života je 30 let po sametové revoluci spokojeno 72 procent obyvatel Česka. Je to o devět procentních bodů více než v roce 2009, kdy země slavila 20. výročí 17. listopadu 1989. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM. Hodnocení jednotlivých oblastí života se za deset let téměř nezměnilo. Jednoznačně kladně lidé dál vnímají možnosti a šance, které byly v minulém režimu omezené, jako nákupy, služby, kvalitní vzdělání nebo možnost otevřeně projevit názor, volit mezi několika stranami nebo zakládat spolky a sdružení. Naopak stále nepříznivě pohlíží více než tři pětiny veřejnosti na morálku ve společnosti, rozdíly v příjmech a majetku lidí nebo mezilidské vztahy.

Pro většinu lidí byl příznivou změnou po revoluci v roce 1989 vznik samostatného českého státu, vstup ČR do NATO a Evropské unie. Hodnocení zásadních ekonomických proměn Česka po sametové revoluci z pohledu občanů tak jednoznačné není. Zhruba tři čtvrtiny kvitují zavedení tržní ekonomiky a vstup zahraničního kapitálu, vedle toho dvě třetiny nepříznivě hodnotí nynější rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. Přesto proti roku 2009 přibylo lidí, podle nichž se zabezpečení ve stáří a nemoci zlepšilo. Letos tuto oblast kladně hodnotilo 41 procent lidí, před deseti lety 28 procent.