Informační servis

Podle arabsko-kurdské koalice SDF zahájilo Turecko a jeho syrští spojenci ve čtvrtek velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Útok začal v době prodlouženého příměří, které má na syrsko-turecké hranici platit do příštího úterý; měl se odehrát v místech „mimo oblast příměří“ a měl donutit k útěku tisíce civilistů. Koalice proto vyzvala Spojené státy, aby zasáhly a útok zastavily.  Na severu Sýrie začali ve středu hlídkovat ruští vojenští policisté, kteří mají pomoci zajistit stažení oddílů syrských Kurdů v souladu s rusko-tureckou dohodou.

Turecko 9. října zahájilo vojenskou operaci v Sýrii, jejímž cílem se staly oddíly syrských Kurdů YPG, které Ankara řadí k teroristům. Jádrem zmíněné dohody je i podmínka, že syrští Kurdové, někdejší američtí spojenci v boji proti Islámskému státu, se stáhnou z pohraničního pásma, kde chce Turecko vybudovat bezpečnou zónu pro návrat syrských běženců. Turecký prezident Recep Erdogan ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl, že Ankara využije svého práva zlikvidovat syrské kurdské milice u hranice s Tureckem, pokud se z oblasti podle dohody o klidu zbraní kurdští bojovníci nestáhnou. Evropský parlament ve čtvrtek tureckou invazi do Sýrie odsoudil a označil ji za závažné porušení mezinárodního práva. Ankaru zároveň vyzval, aby intervenci okamžitě ukončila a stáhla své vojáky. Usnesení také vyzývá k přijetí „přiměřených a cílených“ ekonomických sankcí proti Turecku.

Sněmovna i přes kritiku části poslanců schválila výroční zprávy o hospodaření a činnosti České televize za roky 2016 a 2017. Pro schválení zprávy o činnosti ČT za rok 2016 hlasovalo 120 poslanců ze všech klubů kromě SPD, KSČM a nezařazených poslanců. Poslanci nepřijali návrh Pavla Juříčka (ANO), aby Sněmovna vzala na vědomí, že hospodaření ČT je schodkové a udržitelné jen do roku 2021. Juříček minulý týden  řekl, že si nechal zpracovat prověrku hospodaření ČT a mluvil o pomalu umírající organizaci. Komora auditorů ale označila audit za nevěrohodný a zmatečný. Pak poslanci schválili také zprávy ČT za rok 2017, ač 4CZ opět kritizovala řada poslanců.

„V diskusi zaznívalo mnoho falešných argumentů a je pozitivní, že Sněmovna rozhodovala na základě faktů a zkresleným informacím nepodlehla,“ sdělila ke schválení zpráv ČT na Twitteru. Výroční zprávy předkládají poslancům všechny veřejnoprávní instituce, tedy ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Odklady projednávání zpráv ČT vzbuzovaly pozornost. Zákon o České televizi totiž říká, že Sněmovna může odvolat radu ČT, pokud poslanci dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti, nebo výroční zprávu o hospodaření. Členy rady volí Sněmovna a televizní rada volí šéfa ČT. Ve sněmovně ještě čekají na projednání ještě výroční zprávy České televize za rok 2018. Volební výbor, který má v působnosti média, je má projednat v úterý.

Britský premiér poprvé otevřeně připustil, že nedodrží svůj slib vyvést Spojené království z Evropské unie za všech okolností k 31. říjnu, a oznámil, že parlamentu předloží návrh na uspořádání předčasných voleb 12. prosince. Pokud podle něj poslanci na tyto volby přistoupí, budou mít dostatek času na projednání prováděcího zákona o brexitu, který tento týden v Dolní sněmovně narazil kvůli tlaku vlády na rychlý harmonogram jeho schválení. Opoziční strany se k prosincovým volbám zatím stavějí rezervovaně. Poslanci o nich mají rozhodovat v pondělí.

Podle dosud platného termínu má Británie opustit evropský blok 31. října, tedy za týden. Johnson ale už v sobotu požádal unii o odklad toho data na 31. ledna příštího roku, protože se mu zatím nepodařilo prosadit připravenou brexitovou dohodu v britském parlamentu. Premiér ovšem současně Brusel upozornil, že nový odklad považuje za chybu. Johnson dosud trval na tom, že Británie musí EU opustit právě 31. října. Nyní ovšem s odklademve svých plánech počítá, i když lídři EU o něm dosud nerozhodli. Předseda Evropské rady Donald Tusk unijním zemím doporučil odklad schválit, což by se mohlo stát už při páteční schůzce velvyslanců sedmadvacítky. V otevřené opozici vůči tříměsíčnímu odkladu zatím byla pouze Francie.

Třicet devět mrtvých, kteří se ve středu našli v návěsu nákladního vozu v průmyslové zóně na jihovýchodě Anglie, byli čínští občané. Informovala o tom britská policie s tím, že mezi oběťmi bylo 31 mužů a osm žen. Původně uváděla, že mezi mrtvými byl jeden teenager. Také čínské ministerstvo zahraniční podle státního deníku Global Times potvrdilo, že mrtví jsou z Číny. Britští policisté zároveň podnikli tři domovní prohlídky v Severním Irsku, odkud pochází 25letý řidič kamionu. Muž zůstává ve vazbě, čelí obvinění z vraždy. Těla našla policie hrabství Essex v noci z úterý na středu v průmyslové zóně Waterglade ve městě Grays východně od Londýna.

Podle belgické prokuratury dorazil návěs v úterý do přístavu v belgickém městě Zeebrugge a ještě týž den jej na lodi opustil. Do jihoanglického říčního přístavu Purfleet dorazil podle britské policie ve středu. Na místě jej vyzvedl tahač ze Severního Irska, který před tím přijel z Irska přes velšský přístav Holyhead. Belgická prokuratura uvedla, že není jasné, kdy se do návěsu dostalo 39 lidí - zda to bylo již v Belgii, nebo až v Británii. Těla nyní budou ohledána identifikována; délku tohoto procesu nejde odhadnout. Podle médií je možné, že zemřeli na podchlazení, neboť se jejich těla našla v chladírenském voze. Kromě toho policie zjišťuje, zda čin souvisí s organizovaným zločinem. List The Guardian upozornil, že v poslední době roste aktivita sítí pašeráků lidí.

Historické centrum Prahy se může dostat na seznam památek v ohrožení, který spravuje UNESCO a zahrnuje památky, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku. Podle komisařů organizace, kteří na jaře navštívili Prahu, město i český stát málo chrání hodnoty, pro které byla historická část Prahy na seznam světového dědictví v roce 1992 zapsána. Uvádí to Centrum světového dědictví UNESCO a centrála Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS . Zprávu dostalo ministerstvo kultury a Praha, zatím ji však nezveřejnily.

Odborníci UNESCO upozorňují na stávající i plánované výškové stavby, opakovaně si všímají výstavby na Pankrácké pláni, jež porušuje pabnorama města, doporučují zastavit projekt Rezidence park Kavčí hory, naopak pozitivně vnímají projekt Smíchov City. Za hrozbu pro historické centrum Prahy označují i připravovaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Požadují přepracování Metropolitního plánu. Mise ocenila zlepšení stavu některých dříve zanedbaných objektů, třeba opravené Národní muzeum. Upozornila ale na převýšené novostavby a nástavby v památkové rezervaci, které narušují historickou střešní krajinu města. Třeba u budovy Drn na Národní třídě konstatuje, že je vyšší o dvě patra, než by měla být, což vytváří nebezpečný precedens.

Většina lidí je proti pravidelnému střídání času, pro jeho zrušení je až 70 procent obyvatel. Zároveň však ve společnosti nepanuje shoda, který čas by měl být celoročně zaveden. Ukázal to průzkum společnosti STEM/MARK, která ho představila na ministerstvu dopravy na akci věnované problematice střídání času. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky. Evropská komise loni rozhodla o zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Původně měl být celoroční čas podle komise zaveden letos v dubnu, nynějším termínem je rok 2021. Česká vláda loni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Konečné rozhodnutí vzejde z koordinace s ostatními členskými státy EU.

Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd lidé mají často po změně problémy s adaptací, byť se většina po několika dnech přizpůsobí. Při volbě celoročního času by podle ní byl pro člověka příznivější jednoznačně středoevropský čas, který platí v zimě. Ten zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Letní čas po celý rok by naopak měl negativní dopad na biorytmus. Podle průzkumu ovšem jen čtvrtina lidí preferuje zimní čas, pro letní bylo naopak asi 44 procent.