Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Babiš: Diskuse o abolici je zbytečná

Andrej Babiš ještě jako  ministr financí vítá na Čapím hnízdě prezidenta Miloše Zemana; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Andrej Babiš ještě jako ministr financí vítá na Čapím hnízdě prezidenta Miloše Zemana; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za zbytečnou diskusi, zda by podepsal rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, kterým by hlava státu zastavila Babišovo stíhání v případu Čapího hnízda. Babiš řekl rádiu Impuls, že by jen komentoval nesmyslné spekulace, protože trestní stíhání bylo zastaveno a žádný trestný čin se nestal. I Zemanovo prohlášení proto považuje za zbytečné a slova prezidenta ho prý nepotěšila. „Myslím, že nic takového nemůže nastat. Myslím, že to zbytečně vyvolává vášně a není to namístě,“ uvedl. „Abolice není potřeba. Státní zástupci objektivně to stíhání, o kterém já od začátku říkám, že bylo účelové, zastavili. Justice by měla konat bez ohledu na názory politiků nebo novinářů a dalších lidí.“

Městské státní zastupitelství v Praze nedávno zastavilo jak stíhání Babiše, tak dalších lidí v případu. Usnesení je pravomocné. MSZ ho předloží společně se spisovým materiálem nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může usnesení potvrdit i zrušit. Prezident oznámil, že pokud by bylo stíhání obnoveno, přistoupil by k abolici. Ta patří mezi rozhodnutí hlavy státu, která musí spolupodepsat premiér či jiný pověřený člen vlády. Předseda ODS Petr Fiala navrhl šéfům ostatních opozičních stran s výjimkou SPD schůzku před úterním jednáním sněmovny: chce s nimi řešit společný postup právě s ohledem na postoj Miloše Zemana ke kauze Čapí hnízdo.  K otázce abolice se odmítla vyjádřit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček ji označil za nepřiměřený zásah do fungování justice a rovnosti před zákonem.

Bouzov zůstane státu, Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu

Autor: ČTK
Autor: ČTK

Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice nechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září, jak napsala ČTK. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce vrácení hradu, který zabavili nacisté, nedomáhal zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí,  chce se o majetek soudit dál a podá i stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.  Vzhledem k tomu, že řád pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu. Dovolání řádu pak odmítl v květnu Nejvyšší soud, podle kterého se řádu nepodařilo zpochybnit , že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.

Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam se věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví. Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Německý řád jej získal na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.

Statisíce lidí stávkují za klima

Greta Thunberg v Evropském parlamentu, duben 2019 • Autor: Profimedia, TEMP Rex Features
Greta Thunberg v Evropském parlamentu, duben 2019 • Autor: Profimedia, TEMP Rex Features

Po celém světě v pátek demonstrují za opatření na ochranu klimatu statisíce maldých lidí, zejména studentů. Ekologičtí aktivisté ohlásili akce ve 2600 městech v téměř 160 zemích světa.Protesty by měly vrcholit v New Yorku, kde se světoví lídři sejdou na klimatickém summitu OSN. Manifestace u sídla OSN se zúčastní také švédská iniciátorka celosvětového hnutí Fridays for Future Greta Thunberg. Studenti od loňského září v pátečních dnech stávkují a demonstrují po jejím vzoru.

Po politicích požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru řady vědců způsobují na naší planetě klimatické změny. Tentokrát by se na výzvu studentů mohli do stávek a demonstrací zapojit i dospělí. Podporu páteční stávce za klima vyjádřila rovněž organizace Amnesty International, která nedávno Thunberg udělila ocenění Velvyslankyně svědomí. Podle zástupců organizace se klimatické změny začínají dotýkat lidských práv, protože mohou mít negativní dopad na dostupnost čisté pitné vody, bydlení nebo zdravotní péči.

Filip připravil návrh na majetková přiznání novinářů

Předseda KSČM Vojtěch Filip • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Předseda KSČM Vojtěch Filip • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Předseda KSČM Vojtěch Filip připravil novelu, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři veřejnoprávních médií, tedy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Nyní bude pro návrh hledat podporu mezi poslanci dalších klubů. Předlohu podá do sněmovny v nejbližších týdnech. Novináři veřejnoprávních médií by měli podle Filipa stejné povinnosti jako ostatní veřejní funkcionáři, na něž se zákon o střetu zájmů vztahuje. Podávali by vstupní majetkové přiznání, následně každoroční a také výstupní poté, co by práci přestali vykonávat.

Filip tvrdí, že novináři ovlivňují veřejné mínění, ale nenesou žádnou odpovědnost. O návrhu mluvil už v červnu. Řekl tehdy také, že by novináři měli být každé čtyři roky voleni; později to označil za nadsázku, ale na majetkových přiznáních trval. Poukazoval na to, že veřejnoprávní televize a rozhlas jsou placeny z veřejných prostředků. Podle šéfů ostatních poslaneckých klubů není k ničemu podobnému v českém prostředí důvod. Podle Jana Chvojky z ČSSD jde Filipovi jen o to, aby se sám zviditelnil a jeho návrh považuje za populistický exces. Jako tlak na veřejnoprávní média ze strany komunistů vnímá tento krok předseda poslaneckého klubu Starostů Jan Farský. „Pan Filip podle mě spíš dělá kouřovou clonu v zemi, kde skutečným problémem je, že premiér vlastní největší noviny a hodně médií mu jde na ruku,“ komentoval pak návrh šéf klubu Pirátů Jakub Michálek.

Praha schválila zákaz obřích pand a bublifukářů

Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba
Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

V centru Prahy už nebudou moci vystupovat lidé v obřích kostýmech pand a dalších zvířat. Zakázané bude také dělání bublin, které podle vedení magistrátu znečišťuje chodníky. Změnu vyhlášky o pouličním umění, tzv. buskingu, ve čtvrtek schválili zastupitelé. Vyhláška také rozšiřuje místa se zákazem pouličního umění na celé Staroměstské náměstí a další místa v centru Prahy. Vyhláška konkrétně stanovuje, že jsou zakázána „vystoupení v převlecích za zvířata či postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her“ a „vystoupení v převlecích svými rozměry zjevně přesahujícími proporce dospělého člověka“.

Do míst se zákazem pouličního umění přibylo kromě celého Staroměstského také Velkopřevorské náměstí a náměstí Míru a dále Nerudova ulice a část Spálené mezi křižovatkou s Purkyňovou ulicí a s Národní třídou. Ve vyhlášce je nově také ustanovení, že vystupující nesmí omezovat průchod chodců, vstup do budov a ke vchodům do metra. Zakázána jsou vystoupení, která nepřiměřeně ruší hlukem, pachem či znečišťování. Vytváření bublin nebo použití aerosolových rozprašovačů jsou uvedena jmenovitě. Vyhláška stanovuje podmínky a místa, kde je možné busking provozovat. Zakazuje jej například na místech, kde se už koná nějaká akce.

V Arktidě zamrzne expedice

Polarstern • Autor: REUTERS
Polarstern • Autor: REUTERS

Asi stovka polárníků ze sedmnácti zemí v pátek nastoupí na palubu lodi Polarstern. Vydají se na třináct měsíců trvající plavbu do Arktidy, země „věčného ledu“. Jejich záměrem bude zjistit, jak izolované místo ovlivňují klimatické změny. „Během polární noci budeme hlídat lední medvědy pomocí infračerveného světla,“ popisuje nástrahy neobvyklé expedice její velitel Markus Rex z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární výzkum. Na cestu se Polarstern, v překladu polární hvězda, vydává z norského přístavu Tromsö v době, kdy je led nejtenčí. Posléze zamrzne v nejméně metr a půl tlusté vrstvě ledu a na její palubě se postupně vystřídá celkem 600 expertů. Zajímat je budou hlavně klimatické změny v oblasti, šest lidí bude během 390 dní dlouhé expedice vykonávat úlohu takzvané „medvědí hlídky“ a dohlížet na bezpečnost polárníků.

„Žádný jiný region světa se za poslední desetiletí neohřál tolik jako Arktida. Na začátku letošního roku tam bylo například tepleji než v Německu,“ říká Rex s tím, že podobná cesta ještě nikdy nebyla důležitější. „Tomu regionu navíc nikdo nerozumí. Tamní klimatické procesy budeme zkoumat úplně poprvé,“ podotýká. Arktida, na rozdíl od Antarktidy na jižní polokouli, není kontinent a nejsou tu žádné permanentní měřicí stanice.

„Staneme se součástí ledu,“ říká Rex. Není proto jasné, kudy přesně loď popluje - její trasu určí pohyb ker. Během takzvaného driftování budou polárníci zkoumat teplotu, vítr, sluneční světlo a množství sněhu, ale také mořské dno, složení vody a lokální rostliny a živočichy. Celá výprava je extrémně nákladná. Bez peněz za potřebné technické vybavení a mzdy účastníků vyjde denně na 200 tisíc eur, tedy více než pět milionů korun. Ledoborec Polarstern bude prvním moderním výzkumným plavidlem, které přezimuje v blízkosti severního pólu

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].