Informační servis

Senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by měla Sněmovna projednat ve čtvrtek 26. září. Shodl se na tom organizační výbor a zařadil tento bod na program zářijové schůze takzvaně napevno. Návrh žaloby obdržela Sněmovna od horní komory poslední červencový den. Pokud by o ní poslanci nerozhodli do tří měsíců, spadla by pod stůl. Už v pátek příštího týdne se bude návrhem zabývat sněmovní ústavně-právní výbor. Předseda poslanců nejsilnějšího vládního klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že pevné zařazení debaty o ústavní žalobě na program schůze 26. září navrhl on, byť se k ní hnutí staví záporně - a označil ji za slátaninu.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky porušuje Ústavu, konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů.

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil úřadujícího premiéra Giuseppa Conteho sestavením nové vlády. Dosavadní vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se po rozpadu koalice s krajně pravicovou Ligou ve středu dohodlo na vytvoření společného kabinetu s opoziční levicovou Demokratickou stranou. Podařilo se tak zažehnat hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf protiimigračně zaměřené strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Populistické M5S vládlo s Ligou od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. Podle aktuálních průzkumů by tato strana volby vyhrála.

Conte za svůj cíl označil učinit z Itálie zemi „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“.  Prioritou nového kabinetu bude příprava rozpočtu na rok 2020. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu napsal, že nové koaliční strany se shodly, že požádají EU o pružnost ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi. Hnutí pěti hvězd a PD, jež mají v obou komorách parlamentu společně většinu, byly dosud politickými rivaly. Mnozí členové M5S, které se označuje za protisystémové hnutí, stále považují Demokratickou stranu za symbol zkorumpovaného vedení. PD vládla zemi několik let až do loňského května. Nicméně obě strany sdělily, že chtějí odložit dlouhodobou vzájemnou nevraživost.

Světová zdravotnická organizace WHO zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Organizace to uvedla ve zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. Letos do konce minulého týdne bylo nahlášeno 585 případů onemocnění spalničkami, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je příčinou růstu počtu onemocnění klesající proočkovanost populace, i když je očkování v tuzemsku povinné.

Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok (84 462).  Ve světě pak bylo od ledna potvrzeno téměř 365 000 případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Vojtěchův náměstek a současně předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Mezi nemocnými dětmi byla podle něj naprostá většina těch neočkovaných. Ministr Vojtěch míní, že je třeba apelovat na lidi, aby právě malé děti nechali očkovat. Pokud to bez vážného důvodu odmítají, jsou podle něj na místě i sankce.

Čínská lidová armáda vyslala do Hongkongu své vojenské jednotky. V noci na čtvrtek svědci zachytili armádní obrněná vozidla a kamiony, jak překračují hranici ze sousedního města Šen-čen. Podle Pekingu jde o běžnou rotaci posádky bezpečnostních složek v Hongkongu, která se podle vládní tiskové agentury Nová Čína uskutečnila naposledy v srpnu 2018. Podle agentury AP však v zemi vzrůstají obavy, že Peking zasáhne proti protivládním demonstracím, které zemí otřásají už čtyři měsíce. Další protestní pochod je plánován na sobotu.

„Armáda dokončila pravidelnou rotaci příslušníků svých leteckých, pozemních i námořních sil,“ uvedla agentura Nová Čína. Dodala však, nově příchozí vojáci znají zákony Hongkongu a jsou odhodláni „bránit suverenitu země“. Čínské ministerstvo obrany podle AP připomnělo veřejnosti nařízení, které umožňuje vojákům nasazeným v Hongkongu podílet se na udržení veřejného pořádku v případě, pakliže o to tamní úřady požádají. Podle pozorovatelů tvoří posádku v Hongkongu osm až deset tisíc vojáků, kteří jsou rozmístěni v bývalých britských kasárnách v Hongkongu.

Ukrajina bude mít nového premiéra. Do čela vlády pravděpodobně nastoupí pětatřicetiletý právník Oleksij Hončaruk, který je v současnosti zástupcem šéfa prezidentské kanceláře. Do funkce jej navrhnul prezident Volodymyr Zelenskyj během prvního zasedání nového parlamentu, v němž má jeho strana Sluha lidu většinu. Podle agentury Interfax-Ukrajina se Hončaruk těší přízni většiny zákonodárců. Předsedou parlamentu byl zvolen šéf Sluhy lidu Dmytro Razumkov, o dalších funkcích se vyjednává. Zákonodárci slíbili setrvat v parlamentu tak dlouho, dokud všechna personální rozhodnutí o nové vládě a klíčových úřadech neschválí.

Do médií už pronikla jména některých nových ministrů. Největší rozruch panuje okolo Zelenského návrhu, aby kontroverzní ministr vnitra Arsen Avakov setrval ve vládě. Nevládní organizace Avakovi vyčítají nepovedenou policejní reformu, neobjasněné vraždy novinářů a obviňují jej z korupce. Naopak generální prokurátor Jurij Lucenko, považovaný za člověka předchozího prezidenta Petra Porošenka, sám podal demisi. Podle listu Ukrajinska pravda tak učinil těsně před tím, než jej noví členové parlamentu stihli odvolat. Jeho funkci nejspíš zaujme další z řad strany Sluha lidu Ruslan Rjabošapka, píše Česká televize s odkazem na ukrajinská média.

Nový vlajkový telefon čínské společnosti Huawei půjde na trh bez populárních aplikací firmy Google, jako je internetový vyhledávač Chrome, Google Mapy, YouTube nebo klíčový obchod Google Play, který uživatelům umožňuje stahovat další aplikace. Důvodem jsou restrikce Spojených států, které v polovině května zařadily Huawei na černou listinu mezi firmy, k obchodu s nimiž musí americké podniky žádat zvláštní povolení od vlády.

Podle Reuters obdrželo americké ministerstvo obchodu už přes 130 žádostí o povolení dodávek pro Huawei, žádné povolení však zatím neposkytlo. Washington později restrikce vůči Huawei prozatímně zmírnil, podle Googlu však do výjimky nezahrnul nové produkty jako právě Mate 30. Telefon proto nelze prodávat s licencovanými aplikacemi a službami společnosti Google, což výrazně omezí jeho prodejnost.

Huawei sice neztratil přístup k systému Android, který společnost Google nechává výrobcům telefonů volně přístupný. Jak ale poukazuje technologický reportér BBC Chris Fox, Android bez přístupu k nejpoužívanějším aplikacím na světě není pro zákazníky atraktivní. Huawei už tento měsíc představil vlastní operační systém nazvaný Harmony, ke kterému vyvíjí vlastní alternativy aplikací Googlu. Analytici však příliš nevěří, že se dokáže stát životaschopnou alternativou Androidu.