Informační servis

Vládní sociální demokraté podpoří rozpočet na příští rok, pokud zohlední potřeby policie, hasičů a ministerstva práce a sociálních věcí. To požaduje navíc 11 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) postrádá peníze na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby či dotace obcím. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček bude vyjednávat o penězích na techniku pro hasiče a policii, celkové požadavky neupřesnil. Oba resorty jsou podle něj podfinancované. Hamáček řekl, že v srpnu počítá s odbornými konzultacemi, po vládních prázdninách pak s politickými jednáními. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale uvedla, že požadavek na 11 miliard korun považuje za nereálný. A dodala, že ministerstvo financí zveřejní ve středu novou makroekonomickou predikci, na jejímž základě upraví odhadované příjmy v roce 2020.

Server iHned v úterý ohledně finančních plánů vlády napsal, že ministerstvo pro místní rozvoj vedené Klárou Dostálovou na pokyn premiéra Andreje Babiše zkoumá, zda by se dal větším rodinám přes evropské fondy hradit příspěvek na zakoupení většího osobního auta či sleva na hypotékách. Nápad na podporu početnějších rodin Babišovi vnukl poslanec ANO Aleš Juchelka a organizace Hnutí Pro život. To přišlo s návrhem, aby rodina pečující alespoň o tři děti měla při nákupu auta nárok na příspěvek až 250 tisíc korun. Požaduje také nižší úročení hypoték a snižování výše úvěru podle počtu narozených dětí − při narození třetího a každého dalšího dítěte by se jistina půjčky podle návrhu spolku snižovala o 300 tisíc korun.

Po návštěvě českého premiéra Andreje Babiše u amerického prezidenta Donalda Trumpa to dlouho vypadalo, že už nic nebrání tomu, aby si česká armáda pořídila 12 nových vrtulníků ze Spojených států. Američané připravili pro Česko dvě nabídky – za 13,2 miliardy korun nebo 14,5 miliardy. Jenže jak upozornil deník E15, k nákupu amerických vrtulníků vůbec dojít nemusí.

Ministerstvo obrany americké nabídky bere jako pouhý průzkum trhu. Češi totiž zvažují ještě jednu možnost – italské vrtulníky, které by vyšly o poznání levněji. Konkrétně na 7,1 miliardy korun. Kromě ceny však podle zdrojů deníku E15 hraje v otálení s koupí amerických vrtulníků svou roli také možnost, že by se Itálie v návaznosti na nákup strojů bez řádného výběrového řízení mohla obrátit na Evropskou komisi. Česko čelilo sporu s Bruselem už v roce 2010 kvůli porušení pravidel EU pro veřejné zakázky. Důvodem bylo to, že místo italských dopravních letadel Spartan upřednostnilo přímý nákup španělských strojů CASA.

Těžba uhlí v dole Bílina by mohla pokračovat o pět let déle, než dokdy je dnes povolena. Konkrétně do roku 2035. S řadou podmínek na to kývlo ministerstvo pro životní prostředí a vysloužilo si tak kritiku ekologických organizací. Nyní je těžba na dole Bílina povolena do roku 2030. Ministerstvo vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí, který by mohl umožnit, aby se tento termín posunul.

Ke konečnému souhlasu v pokračování těžby je však třeba ještě povolení od báňského úřadu. Ministerstvo souhlas doplnilo o 31 podmínek - jako třeba o rekonstrukci pásových dopravníků, které budou méně prašné, o snížení hluku a prachu či výsadbu zeleně. Tím by mělo být lépe chráněno životní prostředí. Ekologická organizace Greenpeace přesto rozhodnutí označila za největší chybu ministra životního prostředí Richarda Brabce ve funkci. Povolení těžby je podle ní v rozporu s funkcí ministerstva.

Vláda na úterním jednání provedla zásadní změny ve vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Novým předsedou rady úřadu kabinet jmenoval konzultanta poradenské společnosti EY Stanislava Trávníčka, dosavadnímu šéfovi rady Janu Pokornému neprodloužila vláda mandát. Byli také odvoláni členové rady Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, které nahradí bývalá místopředsedkyně ERÚ Martina Krčová a dosavadní ředitel statistického odboru úřadu Petr Kusý.  Pokorný, Vlk a Outrata podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) systematicky jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, tj. nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů. Vyplývá to podle Havlíčka z informací bezpečnostních složek. „Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl ministr.

Vlk ČTK řekl, že se chce proti svému odvolání bránit soudní cestou. „Bylo to pro mě překvapení. Pokud vím, tak jsem neudělal žádný trestný čin, ani jsem nic zásadního neporušil. Musí mi důkazně doložit, kde, čím a jak jsem byl lobbovaný. Já to zásadně odmítám,“ podotkl Vlk, který byl v minulosti dlouholetým členem zastupitelstva Roudnice nad Labem za ČSSD. Vývoj kolem ERÚ překvapil také dalšího odvolaného člena rady Outratu. „Myslím si, že pan ministr by měl lépe vážit slova, protože se velice pravděpodobně stanou součástí soudní pře,“ řekl. Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra zúčastnili veřejného výběrového řízení a mají dlouholeté zkušenosti s ERÚ.

Soupeři o to, kdo se příští rok ve volbách postaví Donaldu Trumpovi jako demokratický kandidát na amerického prezidenta, se v úterý sejdou k další televizní debatě. Debata, která se tentokrát odehraje v Detroitu, bude rozdělená do dvou částí a do dvou večerů. Hlavními postavami té první by měli být zástupci progresivního křídla strany Elizabeth Warren a Bernie Sanders.  Politici jsou starými přáteli a mají mezi sebou něco jako dohodu o neútočení, ale v předvolebních průzkumech mezi sebou zatím soupeří o druhé místo.

Pořád ještě favorit demokratických primárek John Biden navíc v průzkumech svůj náskok lehce ztrácí. Může za to i předešlá debata, kde se do něj opřela další demokratická kandidátka Kamala Harris, jež naopak po debatě zaznamenala zvýšený zájem voličů. Biden nebyl schopen reagovat na to, když mu Harris vyčetla, že coby senátor vystupoval proti tomu, aby americké státy zajišťovaly svážení „bílých“ dětí do převážně „barevných“ škol a naopak. Cílem programu nazývaného busing bylo zmírnit rasovou segregaci americké společnosti. I oni dva se utkají v detroitské debatě, ovšem až ve čtvrtek.

Ve Stockholmu začal v úterý soudní proces s americkým rapperem A$AP Rockym, jenž čelí obvinění z napadení devatenáctiletého Mustafy Jafariho. Incident se odehrál před měsícem v centru Stockholmu, švédská policie rappera zatkla 3. července. Měl strhnout mladíka na zem a napadnout ho se svými dvěma společníky, kteří jsou obvinění společně s ním. A$AP Rocky se brání tím, že je Jafari pronásledoval městem a provokoval, a jednali proto v sebeobraně. V úterý při soudním jednání tak prohlásil, že se cítí nevinný. Pokud se ale jeho vina prokáže, hrozí mu dvouletý trest. Soudní jednání bude pokračovat ve čtvrtek a pátek. Rapper byl ve Švédsku kvůli hip-hopovému festivalu, po zatčení musel zrušit zbytek evropského turné.

Do případu se vložil i americký prezident Donald Trump. Zavolal švédskému premiérovi Stefanu Löfvenovi a žádal jej o propuštění A$AP Rockyho. Zaručil se také za případnou kauci. Ve švédském právním řádu ovšem není institut kauce zavedený. Na rapperovu stranu se postavily i jiné celebrity včetně Kanye Westa a jeho manželky Kim Kardashian West. Krátce po zatčení vznikla také petice #JusticeForRocky. V tuto chvíli ji podepsalo 638 310 lidí.