Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) dorazil ve středu odpoledne do Lán, aby jednal s prezidentem Milošem Zemanem o výměně ministra kultury. Po skončení jednání ale odjel bez toho, aby setkání jakkoliv okomentoval pro přítomné novináře. Později na svém Twitteru uvedl, že prezident na setkání pouze potvrdil svůj dřívější slib, že ke konci července odvolá Antonína Staňka (ČSSD) z funkce ministra kultury. O nominaci Michala Šmardy (ČSSD) chce Zeman rozhodnout v polovině srpna. Předseda ČSSD Jan Hamáček ČTK řekl, že bude s Babišem o výsledku jeho lánského jednání mluvit ve čtvrtek. Šmarda nechce Hamáčkovi do dalšího postupu jednání zasahovat.

Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček prohlásil, že je zklamán z toho, že se situace stále nevyřešila, i když uvítal potvrzení toho, že Staněk na konci července skončí. Budoucnost menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD je tak nejistá. Prezident sice slíbil, že ke konci července odvolá ministra Antonína Staňka, nepotvrdil ale zatím, že do funkce jmenuje místopředsedu ČSSD Michala Šmardu, kterého sociální demokraté navrhli a na jehož nominaci trvají. Situace kolem Staňka je dosud nejdéle trvajícím případem, kdy prezident odmítal vyhovět premiérovi s navrženou změnou ve vládě.

Angela Merkel koncem minulého roku za svou nástupkyni v čele křesťansko-demokratické CDU prosadila Annegret Kramp-Karrenbauer - 56letá politička ze Sárska garantuje pokračování ve středovém a liberálním, tedy merkelovském kurzu strany. Poslední měsíce se ale objevil problém. Několik rétorických pochybení a trochu nemotorná snaha vtáhnout do dění konzervativní křídlo CDU způsobily, že obliba Kramp-Karrenbauer prudce klesla. Začaly se množit pochybnosti, zda je skutečně nejlepší kandidátkou CDU na post kancléřky v příštích volbách, které jsou plánované na podzim 2021. Nyní se tak AKK, jak jí média přezdívají, pokouší o restart. Ve středu oficiálně nastupuje na post ministryně obrany, který uvolnila nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Kancléřka Merkel nepochybně chce, aby manažerské úspěchy v nové funkci zvedly ochabující preference její nástupkyně. Nebude to ovšem lehký úkol.

Chronicky podfinancované ministerstvo obrany doposud spíše kariéry špičkových německých politiků ničilo - to je i případ odcházející Ursuly von der Leyen. Ta byla před lety německou politickou hvězdou a favoritkou na nástupnictví Angely Merkel - než jí začaly ubližovat špatné vztahy s generály a důstojníky bundeswehru a série skandálů na ministerstvu obrany. Pro AKK tedy začíná náročná zkouška, která ukáže její připravenost na kancléřský post. Prvním úkolem bude zajistit slušné financování obrany. Nová ministryně o víkendu v rozhovoru uznala, že Německo vydává na armádu příliš málo a přihlásila se k závazku členů NATO z roku 2014, tedy vydávat na obrany dvě procenta HDP. Podzimní vyjednávání o rozpočtu, kde se střetne se spořivým a k vyšším vojenským výdajům skeptickým ministrem financí Olafem Scholzem (SPD), dá voličům první signál, nakolik se AKK dokáže v své nové funkci prosadit. Graf ukazuje vojenské výdaje členů NATO v poměru k síle jejich ekonomiky.

Úřady ve Spojených státech vyměřily společnosti Facebook rekordní pokutu pět miliard dolarů za porušení ochrany soukromí. Oznámila to ve středu Federální obchodní komise FTC s tím, že podnikání firmy bude také podléhat přísnějšímu dohledu a restrikcím. Provozovatel největší sociální sítě světa pokutu přijal. Podle dohody se zvýší odpovědnost managementu za ochranu dat uživatelů: FTC prosadila, že uvnitř firmy vznikne zvláštní orgán pro dohled nad ochranou údajů. Tím se omezí dosavadní neomezená moc zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga při rozhodování v otázkách ochrany údajů. FTC začal Facebook vyšetřovat před více než rokem kvůli podezření, že se citlivá osobní data milionů uživatelů dostala do rukou společnosti Cambridge Analytica, která pracovala pro prezidentskou kampaň Donalda Trumpa.

Vyšetřování se soustředilo na to, zda sdílení dat nebylo v rozporu s dohodou s FTC z roku 2011 o ochraně soukromí uživatelů. Jedná se o vůbec největší sankci, kterou americká obchodní komise vůbec vyměřila, pro Facebook nicméně nepředstavuje závažnější problém, shodují se pozorovatelé. Firma si na ni už v letošním prvním čtvrtletí odložila tři miliardy dolarů a za toto období vykázala ještě zisk 2,43 miliardy dolarů.  Zároveň přišla z USA zpráva, že ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje velké technologické firmy, které podezírá z porušení antimonopolních pravidel. Ve zprávě ministerstva není jméno žádné firmy uvedeno, podle listu The Wall Street Journal by mohlo jít o Facebook, Amazon, Apple nebo Alphabet. Vyšetřování je zaměřeno na dominantní internetové vyhledávače, sociální média a on-line maloobchodní služby.

Vojenská policie v úterý v souvislosti s prověřováním loňského úmrtí afghánského vojáka zasahovala na generálním štábu a v Prostějově. Podle ČTK jde o pokračování vyšetřování, které bylo spuštěno loni na podzim po úmrtí českého psovoda Tomáše Procházky na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. „V úterý 23. července 2019 provedla Vojenská policie na Generálním štábu Armády ČR a v Prostějově některé úkony trestního řízení, a to v souvislosti s prověřováním úmrtí příslušníka afghánských ozbrojených sil v Afghánistánu v říjnu loňského roku,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Českého vojáka údajně zastřelil příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán. List New York Times poté v listopadu napsal o vyšetřování českých a amerických vojáků, kteří se údajně podíleli na zabití afghánského vojáka podezřelého z Procházkovy smrti. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odmítl, že by čeští vojáci měli na jeho smrti vinu. Vedení ministerstva a armády tehdy zdůraznilo, že okolnosti úmrtí se standardně vyšetřují stejně, jako je v jiných podobných případech obvyklé. Současné kroky Vojenské policie by měly být součástí tohoto prověřování. Afghánský voják byl zatčen afghánskými jednotkami a vzat do vazby západních sil. V době, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, byl zbitý a v bezvědomí, odvolával se na podzim americký list na afghánské úředníky. Krátce poté muž zemřel. Jak píšeme v novém vydání tištěného Respektu, afghánské ministerstvo zahraničí teď poslalo do Česka kvůli jeho smrti nótu.

Vyšetřovatel ruského vlivu na prezidentské volby v USA Robert Mueller ve středu v právním výboru Sněmovny reprezentantů potvrdil fakta ze své zprávy a řekl, že nemůže prezidenta Donalda Trumpa plně zprostit viny z bránění spravedlnosti. Mueller také sdělil, že Trumpovo tvrzení, že jej zpráva plně očišťuje, není správné.

Muellerův tým vliv Ruska na Trumpovu kampaň vyšetřoval 22 měsíců a dospěl k závěru, že Rusko do voleb v roce 2016 zasahovalo, avšak Trump ani nikdo jiný v USA s Rusy tajně nespolupracoval. Jednoznačně ale k závěru nedospěl v otázce, zda Trump bránil průchodu spravedlnosti. „Prezident nebyl očištěn z činů, které údajně spáchal,“ sdělil Mueller ve slyšení přenášeném televizí. Přitakal tomu, že Trump může být obviněn, až odejde z úřadu.

Ve středu se Mueller dostavil před právní výbor a výbor pro zpravodajské služby. Ve velmi stručných odpovědích potvrzoval údaje ze své zprávy, jejíž obsah byl zčásti zveřejněn na jaře. Řekl, že nenašel dostatek důkazů o Trumpově vině při spolčování s Rusy, a potvrdil rovněž, že prezident odmítl vypovídat před jeho týmem. Mueller obsah zprávy shrnul do tří bodů - ruská vláda zasahovala do amerických voleb; nedospělo se k závěru, že členové Trumpovy kampaně v tom s ruskou vládou spolupracovali; důraz se kladl na objasnění pokusů vyšetřování bránit. „Nakonec jsme dospěli k závěru, že nerozhodneme, zda prezident spáchal zločin,“ sdělil Mueller. Jak napsala agentura Reuters, demokraté doufají, že Muellerova výpověď před kamerami ve sněmovně oslabí Trumpovu šanci na znovuzvolení.

Nový řecký konzervativní premiér Kyriakos Mitsotakis chce hned zpočátku svého působení prosadit velmi citlivou změnu: zrušit zákon, který policii zakazuje vstup na území řeckých univerzit.  Zákon je v Evropě výjimečný a odráží specifickou politickou kulturu Řecka. Zdejší univerzity a jejich radikálně levicoví studenti hráli zásadní roli při svržení vojenské diktatury, která zemi vládla na přelomu 60. a 70. let. Armádní junta v roce 1973 tvrdě potlačovala studentské protesty za demokracii na athénské Polytechnice. Zákon, který v roce 1982 zavedla sociálně-demokratická vláda, měl garantovat svobodu univerzit. Podle kritiků jej ale postupně začali využívat především dobře organizovaní a mnohdy militantní anarchisté. Na kampusech schraňují podomácku vyrobené zbraně, které užívají v bitkách s policií. “Zbavíme univerzity zápalných lahví, výtržníků a obchodníků s drogami a vrátíme je studentům, profesorům a zaměstnancům,” říká konzervativní premiér Mitsotakis.

Anarchisté skutečně v minulé dekádě často vyhrožovali jednotlivým “nepohodlným” profesorům a mnohé univerzity kvůli všudypřítomným politickým plakátům a graffiti na první pohled vypadají jako squaty. Mitsotakisovu snahu však zároveň významná část řecké opozice považuje - právě vzhledem ke specifickým řeckým moderním dějinám - za projev „kulturní války“ proti levici, jímž odklání pozornost od reálných problémů země. Změnu tento týden projednává parlament v Athénách, hlasování je plánované na příští týden. Vyloučen není tvrdý odpor ze strany radikálních studentů a anarchistů. “Chtějí kriminalizovat náš boj a terorizovat studentské a populární hnutí,” prohlásila levicová studentská organizace EAAK. Skupina anarchistů pak turistům na oblíbených místech Atén rozdávala letáky, které informovaly o údajné radikálně pravicové vlně, která se po nedávných volbách prohání Řeckem.