Informační servis

Část nejbohatších Američanů naléhá na prezidentské kandidáty, aby podpořili daň z bohatství pro nejmajetnější. Chtějí tak vyřešit problém nerovnosti a koncentrace majetku a poskytnout finanční podporu v boji s klimatickou změnou. Vyjádřili se v otevřeném dopise, který uveřejnila agentura Bloomberg. „Je morální, etickou a ekonomickou zodpovědností Ameriky více danit naše bohatství,“ stojí podle iDnes.cz v dopise, mezi jehož signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes či Abigail Disney. „Daň z bohatství by mohla pomoci s řešením klimatické krize, zlepšením ekonomiky, lepšími výsledky ve zdravotnictví, vytvořením rovných podmínek a posílením našich demokratických svobod. Ustavení daně z bohatství je v zájmu naší republiky,“ píše se dále.

Podle signatářů by větší danění majetných zpomalilo proces koncentrace bohatství, který „podkopává stabilitu a integritu USA“. Doufají, že svým dopisem nastolí téma, které se bude probírat během předvolebních prezidentských debat. Skupina miliardářů nepodporuje žádného konkrétního kandidáta, chválí však návrh senátorky Elizabeth Warren. Tato demokratická kandidátka chce zvýšit daně pro ty, kteří disponují jměním v hodnotě více než 50 milionů dolarů, což by zasáhlo 75 tisíc nejbohatších amerických rodin. Podle Warren  by toto opatření během 10 let státu přineslo 2,75 bilionu dolarů (62 bilionů korun), píše BBC.  Dopis zmiňuje i podporu dalších demokratických kandidátů, mezi nimiž jsou Pete Buttgieg a Beto O'Rourke.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) od úterního rána zasahovali na středočeském krajském úřadě. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Cílem bylo prověřit smlouvy externích pracovníků z odboru spadajícího přímo pod hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO). V roce 2017 kraj vyplatil externistům pět milionů korun. Ředitel krajského úřadu Jiří Holub odpoledne novinářům sdělil, že policie ve věci nikoho nezadržela. Server už v dubnu informoval, že kraj takto zaměstnával třicet lidí. Externisté měli přitom krajskému úřadu poskytovat služby, které běžně zastávají úředníci.

Hejtmanství jejich najímání odůvodňovalo tím, že mu chybí klíčoví zaměstnanci a smlouvy externistů uveřejnit nemůže, jelikož k tomu od zaměstnanců nemá souhlas. Mezi externí pracovníky patřil i Martin Itterheim, někdejší volební manažer hnutí ANO. Hejtmance radil s odpady za padesát tisíc korun měsíčně. Sama hejtmanka se k zásahu detektivů doposud nevyjádřila. „Nám smlouvy a výsledky práce zatvrzele odmítají dát, policii je vydat musejí. Třeba se tolik tutlanou pravdu přece jen dozvíme," komentoval zásah pro ČTK středočeský zastupitel Jan Jakob (TOP 09).

Evropu zasáhla vlna veder. Příčinou je tlaková výše Nasir, která s sebou přináší spolu s horkým vzduchem ze severní Afriky i jemný pouštní prach. Obavy z extrémních teplot panují hlavně ve velkých městech. Očekává se, že teplota v Paříži ve středu a ve čtvrtek přesáhne čtyřicet stupňů. Vedro panuje také v Německu, v Braniborsku hasiči bojují s lesním požárem v oblasti Lieberoser Heide poblíž Chotěbuzi. Podle policie tam nyní hoří plocha o rozloze asi 100 hektarů. Hasit ji je možné ale pouze ze vzduchu, protože jde o bývalé vojenské cvičiště, kde hrozí exploze nevybuchlé munice. Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko platí snížené rychlostní limity na některých dálnicích, kde kvůli horku hrozí praskání betonových bloků.

V Česku v úterý teplota překročila 34 stupňů a ve středu se ještě oteplí až ke 37 stupňům Celsia. Není ale vyloučeno, že rtuť v teploměrech dosáhne 38 stupňů, což by překonalo loňský nejteplější den, kdy na konci července teplota dosáhla 37,6 stupně. Varování před extrémními teplotami na středu a čtvrtek už vydal i rakouský meteorologický ústav. Do Španělska by měla vlna veder dorazit ve středu. Meteorologická agentura Aemet předpovídá teploty nad 35 stupňů na většině území. V centru Pyrenejského poloostrova by podle ní mělo být přes 40 stupňů a v údolí řek Ebro, Tajo, Guadiana a Guadalquivir i přes 42 stupňů.

Státní zástupce Zdeněk Matula žádá pro bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého devět let vězení a peněžitý trest 15 milionů korun. Dbalý je před soudem kvůli úplatkům, které měl brát při rozhodování o různých zakázkách, o nichž coby ředitel nemocnice rozhodoval v letech 2008 až 2011. Soud už lékaři v první větvi kauzy uložil devítileté vězení a propadnutí majetku, avšak tento verdikt není pravomocný, takže ho Matula nemohl zohlednit. Obžaloba se týká zakázek na poradenské a konzultační služby, dále na účetní a medicínsko-právní služby a do třetice zakázek na právní služby, které poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s lobbistou Ivem Rittigem. Matula tvrdí, že Dbalý si na úplatcích za nezákonné uzavírání smluv na poskytování konzultací nebo služeb přišel na 12 milionů korun, informovalo Aktuálně.cz.

Kromě přijímání úplatků ho stíhá také za porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Pražský městský soud kauzu projednává přes dva roky. Klíčovým důkazem v případu jsou i tentokrát Dbalého deníkové poznámky, které policie zajistila u něj doma. Matula v úterý - stejně jako v první lékařově kauze - využil při závěrečné řeči powerpointovou prezentaci. Na zeď soudní síně promítl mimo jiné i fotografie, na nichž Dbalý pózuje s mnoha balíčky bankovek. Matula připomněl i kufr, který si Dbalý před svým zadržením uschoval u známého. V zavazadle byla hotovost a poštovní známky v celkové hodnotě 34,5 milionu korun.

Rusko opět bude moci hlasovat v Radě Evropy. Parlamentní shromáždění Rady Evropy v pondělí v noci odhlasovalo navrácení hlasovacích práv Moskvě: 118 členů shromáždění hlasovalo pro navrácení práv, šedesát dva bylo proti a deset se rozhodnutí zdrželo. Ze čtyř českých zástupců byli pro návrh členové ANO Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr. Rusové byli zbaveni možnosti podílet se na rozhodnutích Rady Evropy v roce 2014 po anexi Krymu.  Server Deutsche Welle, upozornil, že Rusko hrozilo vystoupením z Rady, pokud se nebude moci zúčastnit volby nového generálního tajemníka. Ke kladnému rozhodnutí přispěly také obavy z ohrožení lidských práv v Rusku.

Pokud by totiž Rusko Radu Evropy opustilo, znamenalo by to, že se ruští občané nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva, což je poslední soudní instance, u které mají šanci zvrátit rozhodnutí ruských soudů. Odchod Ruska z Rady by tak Rusům odepřel ochranu a zhoršil by v zemi stav lidských práv. Z výroční zprávy Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že pětinu loňských případů tvořili právě ruští občané.

Ekonomický experiment publikovaný v časopise Science testoval poctivost lidí z celého světa. Po světě bylo „poztráceno“ 17 303 peněženek naplněných různými obnosy, přičemž autoři pokusu čekali, kolik se jich vrátí zpátky.  A vyšlo jim, že průměrný obyvatel planety je čestný. Fiktivním majitelům lidé vraceli častěji peněženky, ve kterých byly peníze  - a to v jedenapadesáti procentech. Návratnost přitom byla tím větší, čím obsahovaly vyšší finanční obnos. Autoři odhadli, že lidé vracejí větší sumy, jelikož by neradi viděli sami sebe jako zloděje.

Češi přitom podle experimentu patří k nejpoctivějším na světě: vrátili totiž skoro osmdesát procent peněženek s penězi a šedesát procent bez nich. Stejně poctiví byli obyvatelé v severských zemích, Švýcarsku a na Novém Zélandu. Naopak nejmenší návratnost autoři zaznamenali v Chile, Ghaně, Mexiku nebo Keni. Poctivost je podle autorů výzkumu středobodem sociálního a ekonomického života. V nepoctivé společnosti dochází k porušování slibů a nedodržovaní hodnot, neplacení daní a korupci. „Na taková porušení pak doplácej jedinci, firmy i celá společnost," uvedli autoři experimentu.