Informační servis

Prezident Miloš Zeman nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Pražský hrad to oznámil po jejich vzájemné schůzce; ještě před tím jednal Zeman o Staňkovi s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Staněk oznámil  rezignaci v polovině května.  „Důvodem je to, že doc. Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel,“ napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Hamáček následně oznámil, že ve středu požádá premiéra Andreje Babiše, aby ústavním způsobem navrhl odvolání ministra kultury. Babiš už v minulosti řekl, že je připraven takto postupovat.Na Staňkovo místo by chtěl Hamáček dosadit místopředsedu ČSSD Michala Šmardu. Ten v současnosti působí jako starosta Nového Města na Moravě. Hamáček si od něj slibuje uklidnění situace. „Chci, aby za sociální demokracii mluvily nové tváře, tváře důvěryhodné,“ řekl Hamáček. Podle poslance ODS a člena výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Martina Baxy rozhodnutí prezidenta budí dojem, že se jedná o splátku za Staňkovo odvolání Jiřího Fajta z pozice ředitele Národní galerie.

Když přijdou z Balkánu, je nutné takovým zprávám věnovat - vzhledem k tamní historii – zvláštní pozornost. Speciální jednotky kosovské policie v úterý při něčem, o čem mluví jako o zásahu proti lidem zapojeným do organizovaného zločinu, korupce a pašování, zatkly na severu Kosova skupinu Srbů, Rusů a obyvatel Bosny.

Údaje o počtech zatčených se liší, třeba agentura AP píše o třiadvaceti lidech. Zásah se odehrál na severu země, kde žije většinově srbská populace, která neuznává kosovskou nezávislost. V reakci na zásah nařídil srbský prezident Aleksandar Vučić armádě přejít do stavu bojové pohotovosti. O tom, že nešlo o akci namířenou vůči Srbům jako takovým, ale vůči lidem podezřelým z páchání trestné činnosti, pak ujišťoval také mluvčí mezinárodních mírových sil KFOR Vicenzo Grasso.

Kancelář prezidenta republiky podala trestní oznámení pro křivé obvinění na senátora Václava Lásku (SEN 21) a zástupce organizace Rekonstrukce státu. Reaguje tak na kauzu ovlivňování soudců kancléřem Vratislavem Mynářem, kterou přinesl týdeník Respekt. Kancléř čelil podezření, že se snažil s vědomím prezidenta Miloše Zemana ovlivnit soudce v kauzách důležitých pro Pražský hrad. Podle státního zástupce Mynářovo jednání nebylo trestné. Mynář se také podle týdeníku Euro dvakrát sešel s bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO) kvůli sporu prezidenta s brněnským politikem Svatoplukem Bartíkem.

Láska minulý týden ČTK sdělil, že si za svým trestním oznámením na Mynáře nadále stojí. Jako senátora ho chrání imunita. Pokud by policie požádala Senát o jeho vydání k trestnímu stíhání, vyzval by kolegy, aby ho imunity zbavili . I podle Rekonstrukce státu jednání Mynáře vykazovalo znaky trestného činu zasahování do nezávislosti soudu.
Státní zástupce Jan Lelek minulý týden oznámil, že neshledal setkání hradního kancléře se soudci jako trestná. Počínání kancléře ale Lelek označil za nestandardní a za vhodný nepovažuje ani postup soudců. Verdiktem potvrdil rozhodnutí Národní centrály proti organizovanému zločinu, která záležitost prověřovala.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nepodá tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu v případu Lukáše Nečesaného, který stál během uplynulých šesti let před soudy různých instancí kvůli obvinění z pokusu o vraždu kadeřnice z února 2013. Nečesaný vždy trval na své nevinně a nyní ji má potvrzenou soudem. Letos na jaře ho osvobodil Vrchní soud v Praze, přičemž soudce Jiří Lněnička rozhodnutí zdůvodil tím, že „za dané procesní situace nelze vinu obžalovaného prokázat“.

Proti tomuto rozsudku existoval poslední možný opravný prostředek, právě dovolání šéfa žalobců, na kterého se obrátili jeho kolegové z královehradeckého zastupitelství. Nekonečný příběh, který nedělal příliš dobré jméno české justici, je tak definitivně u konce. Jeho peripetie zrekapituloval kolega Jaroslav Spurný loni v prosinci.

Záhy po volbách se rozběhl se proces hledání většiny v parlamentu a obsazování nejvyšších postů. Podle mnohých bude dlouhý a namáhavý už proto, že evropské volby přinesly značné přeskupení sil. Evropští křesťanští demokraté sice opět vyhráli, ale se ztrátou (z 217 na 180 křesel) - a koalice se jim nebudou skládat lehce. Vyjednávání pak zřejmě pozdrží a zkomplikují obsazování klíčových unijních pozic včetně předsednického křesla v Evropské komisi. Kandidátem lidovců do čela komise je sice dál německý europoslanec Manfred Weber, pařížská schůzka francouzského prezidenta Emanuela Macrona, jehož centristická strana si nyní v parlamentu namlouvá liberály, se  španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem ovšem naznačuje, že socialisté a centristé (a případně i liberálové) plánují přijít s vlastním kandidátem.

Právě šéfové národních vlád do výběru předsedy EK rovněž promluví, a to už tento čtvrtek na summitu v Bruselu. Ještě před ním se sejdou premiéři zemí visegrádské čtyřky, aby mluvili o společném postupu. Kolegové z HN přinesli informaci pocházející z okolí českého premiéra Babiše i zdrojů z Evropské komise, že Visegrád do soutěže vnese jméno neúspěšného kandidáta na post slovenského prezidenta Šefčoviče. Český premiér Babiš ovšem tuto možnost na tiskové konferenci vyloučil.

Dvaašedesátiletý advokát z amerického Colorada je zatím poslední obětí z děsivé série, kterou v posledních dnech přineslo přelidnění na nejvyšší hoře světa. Christopher Kulish v pondělí dosáhl úspěšně Everestu, nicméně náhle zemřel v táboře pod vrcholem. Příčina jeho smrti zatím není známá, jde ovšem už o jedenáctého člověka, který během letošní jarní sezóny výstup na Everest nepřežil (podle CNN loni za celou sezónu zemřelo pět lidí, v letech 2017 a 2016 pak  šest). U některých jsou důvody známé – zemřeli právě kvůli velkému přelidnění, s nímž se nyní „střecha světa“ potýká. Jde zejména o počasí a malé zkušenosti.