Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
pondělí 13. 5. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Švédsko chce znovu vyšetřovat Assange za znásilnění

Julian Assange
Plakát na zábradlí ekvádorské ambasády poté, co byl Julian Assange zatčen • Autor: AP/ČTK, Matt Dunham

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange - mnohými považován za whistleblowera, a mnohými naopak za prodlouženou ruku ruských tajných služeb - má zřejmě o problém navíc. Tedy o staronový problém. Švédsko prohlásilo, že znovu otevře vyšetřování, v němž Assange čelil obvinění ze znásilnění. Případ byl loni v severské zemi odložen, protože tamní prokuratura neměla k Assangeovi přístup. Dlouhodobě se totiž ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, odkud byl ale nedávno donucen odejít - a ještě před velvyslanectvím ho zatkla britská policie. U Ekvádorců se ukrýval celkem 2487 dní. O Assange má zároveň zájem současná americká administrativa a měla ho už ta předchozí, Obamova.

WikiLeaks nejdřív sloužily „pouze“ jako platforma, na niž mohou whistlebloweři anonymně umístit dokumenty o nepravostech. Oficiální obvinění, na jehož základě USA dlouhodobě požadují Assangeovo vydání, ale tvrdí, že aktivně pomáhal později odsouzené příslušnici americké armády Chelsey Manning vlámat se do počítačového systému amerického ministerstva obrany. The Guardian nebo The New York Times Assangeovi vyčítají neroztříděné, a tudíž nezodpovědné vrhání stohů ukradených materiálů do virtuálního prostoru bez ohledu na jejich obsah, závažnost a případné ohrožení dotčených osob. WikiLeaks ani ve svých legendárních chvílích, kdy „provalily“ obrovské množství diplomatických depeší a záznamů americké armády o vojenských operacích v Afghánistánu nebo Iráku, nesledovaly konkrétní kauzy, ale plošně vystavovaly celou americkou komunikaci.

Nejen Kuciak. Dva zadržení jsou obviněni z další vraždy

07
Redakce Aktuality.sk, kde pracoval Ján Kuciak. • Autor: Milan Jaroš

Dva z pěti lidí podezřelých z vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové policie obvinila z další vraždy. Slovenská policie o tom informovala na Facebooku. Podle zveřejněných iniciál jsou obviněnými Miroslav Marček a Tomáš Szabó, kteří měli v roce 2016 zavraždit podnikatele Petera Molnára, přičemž motivem měly být peníze.  Podle policie ho v prosinci roku 2016 po vzájemné dohodě zavraždili poté, co se vloupali do jeho domu.

Policie zveřejnila také fotografii zbraně, kterou byl podnikatel zastřelen a jež byla nalezena v blíže neupřesněném vodním toku. Oběma obviněným hrozí při prokázání viny v případu vraždy podnikatele doživotí. Stejný trest jim může soud vyměřit i tehdy,  když budou odsouzeni za vraždu Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.  Dvojnásobná vražda dvou mladých lidí loni vyvolala v zemi mohutné demonstrace a vyústila v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.

Brusel zastavil dotace Agrofertu, český stát nikoli

SVOZ3B3568-Agrofert-logo
Autor: HN, Martin Svozílek

Zatímco eurokomisař Günther Oettinger před týdnem potvrdil, že Evropská komise zastavila vyplácení části evropských dotací Agrofertu kvůli podezření na Andreje Babiše ze střetu zájmů, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle serveru iRozhlas.cz holdingu peníze dál vyplácí. „Jako preventivní opatření komise nevyplácí dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů Agrofertu nebo spřízněným příjemcům,“ uvedl pro Transparency International Oettinger. Naopak od SZIF v loňském roce Agrofert získal více než 903 milionů korun, uvádí iRozhlas.cz. Většina této částky (704 milionů) tvořily nárokové dotace, na které nemá rozhodnutí Evropské komise vliv.

„Ze strany platební agentury Státní zemědělský intervenční fond není důvod neproplácet,“ odpověděla mluvčí fondu Vladimíra Nováková na dotaz , zda přestal fond evropské peníze firmám z holdingu proplácet v souladu s Evropskou komisí. Dalších 124 milionů pochází z Programu rozvoje venkova, tedy z peněz, které mají zemědělcům pomáhat s dodatečnými náklady či ušlými příjmy. Ani na tuto částku nemá rozhodnutí EK vliv. Na vyplácení dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu nemá vliv ani ministerstvo financí, ani ministerstvo zemědělství. Fond může o přerušení vyplácení peněz holdingu rozhodnout sám.  „Do dnešní doby nemáme k dispozici žádné oficiální stanovisko, že došlo k porušení legislativy týkající se střetu zájmů, a to jak na úrovni Evropské unie, tak národních orgánů,“ uvedla Nováková a je přesvědčena, že z pohledu České republiky premiér ve střetu zájmů není.

Čínská odpověď Trumpovi: Peking uvalí dodatečná cla na americké zboží

President Trump announces steep tarrifs on imported steel and aluminum
Donald Trump • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Peking uvalí dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje 60 miliard dolarů. Reaguje tím na zvýšení amerických cel na čínské zboží. V pondělí to uvedl čínský ministr obchodu. Opatření uvede Čína v platnost od 1. června a celkem se dotkne 5140 amerických výrobků. Spojené státy minulý týden zvýšily clo na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů na 25 procent z dosavadních deseti. Americký prezident Donald Trump ještě v pondělí na Twitteru varoval Čínu, že pokud přistoupí k odvetným opatřením na zvýšení amerických dovozních cel, bude to pro ni mít ještě vážnější důsledky. Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela loni v březnu, kdy Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů.

Ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny. O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů, Trump rozhodl v polovině června. Následovala cla ve výši deseti procent na zboží v objemu 200 miliard dolarů, která se nyní zvýšila na 25 procent. Trump navíc nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce, aby zahájil proces vedoucí k uvalení cel téměř na veškerý zbývající dovoz z Číny. Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou ale i reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Koná se další demonstrace proti Marii Benešové

12
Autor: Milan Jaroš

Na pražském Staroměstském náměstí i na dalších desítkách míst po Česku se v pondělí uskuteční další demonstrace za nezávislost justice. Pořádá ji spolek Milion chvilek pro demokracii a hlavním požadavek protestujících je odstoupení nové šéfky spravedlnosti Marie Benešové. Ta se do úřadu dostala nedávno poté, co za nejasných okolností rezignoval její předchůdce Jan Kněžínek. Stalo se tak krátce po uzavření vyšetřování dotační aféry premiéra Andreje Babiše Čapí hnízdo, a demonstranti proto mají strach, že případ bude nyní zameten do ztracena. Benešová to však odmítá a stejně tak vyvrací spekulace, že chystá změny ve vedení žalobců.

Justice v Česku je delší dobu ve středu pozornosti politiků a vysokých státních úředníků. Respekt na začátku letošního roku upozornil na pokusy prezidentova kancléře Vratislava Mynáře ovlivňovat rozhodování vysoce postavených soudců. V aktuálním čísle 20/2019 pak popisujeme jeden nový případ. Policie mezitím uzavřela prověřování, zda se Mynář svým jednáním dopustil nějakého trestného činu, s verdiktem Ne. Věc nyní prozkoumává žalobce.

zajímavost

Vědkyně vyhrála peníze na výzkum v Milionáři

Za probíhající ekonomické krize a vládních škrtů ve financování výzkumu se argentinská vědkyně rozhodla vyzkoušet neotřelý způsob, jak získat peníze na své bádání. Přihlásila se do argentinské obdoby televizní soutěže Chcete být milionářem? Marina Simiani, bioložka v argentinské Národní výzkumné radě pro vědu a techniku, využila svůj intelekt a v soutěži vyhrála 500 tisíc argentinských pesos (asi 255 tisíc korun). Za výhru hodlá nakoupit vybavení pro svou nanobiologickou laboratoř, která zkoumá onkologickou léčbu rakoviny prsu a další formy rakoviny. „Nejsem hrdina. Použila jsem strategii, která byla trochu kreativní a jiná, abych sehnala peníze na fungování svého týmu,“ řekla Simiani v rozhovoru na univerzitě v Buenos Aires.

Vládní financování vědeckého výzkumu se stalo nespolehlivým v době hospodářské recese, bující inflace a propadající se hodnoty pesa. Slabý kurz měny podryl také argentinskou kupní sílu, což se v jejím případě projevilo zejména při objednávání vybavení v dolarech - běžné praxi, které lidé využívají kvůli lepší dostupnosti zboží i nižším cenám. Přední vládní činitel zodpovědný za vědu a technologie řekl agentuře Reuters, že rozpočet pro výzkum se zvýšil od doby, kdy se úřadu v roce 2015 ujal prezident Mauricio Macri. Uznal však, že ekonomické výkyvy způsobily zpoždění v čerpání fondů. Dodal, že se do země vrací méně argentinských vědců poté, co absolvují výzkum v zahraničí. Loni se jich ovšem vrátilo pouhých 41, zatímco v roce 2013 to bylo ještě 90. Hrozí tak nebezpečí odlivu mozků.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ondřej Kundra

vedoucí rubriky, Fokus

kundra 300
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte