Informační servis

Opoziční poslanci se pečlivě připravovali na čtvrteční jednání dolní komory, na němž chtěli vládu podrobit kritice hned ve třech oblastech. Zamýšleli se věnovat poslední zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, schodku rozpočtu poté, co se ukázalo, že si koalice vylepšila průběžnou bilanci rozpuštěním osmnácti miliard z privatizačního účtu - a řešit chtěli i nenadálý odchod ministra spravedlnosti těsně před Velikonocemi, který se dává do souvislosti a vyšetřováním Andreje Babiše a jeho rodiny v případu Čapího hnízda. Mimořádná schůze sněmovny se ale nakonec nekonala, protože poslanci neschválili její program.

Podpořili ho poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, proti bylo naopak ANO a komunisté. Zástupci ČSSD a SPD se hlasování zdrželi. Návrh tak neprošel (poslanci s přednostním právem stačili mluvit přes tři hodiny). ODS, Piráti a lidovci chtějí svolat schůzi se stejnými tématy znovu. Premiér se ve čtvrtek z jednání dolní komory omluvil s tím, že je na setkání zemí V4 a Japonska. Schůzi i tak na dálku stačil Babiš označit na “nesmyslnou” a jenom zdržující od práce.

Ruský prezident Vladimir Putin si ve čtvrtek poprvé potřásl pravicí se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Ten za ním přijel do Vladivostoku na vzájemný summit. Po schůzce mezi čtyřma očima, kde měli probírat jaderné odzbrojení korejského polostrova, se oba muži shodli, že schůzka byla “užitečná a plodná”. Spíš než obsah jednání byl však důležitý sám fakt, že k němu došlo.

Ruské a severokorejské sblížení přichází poté, co zkrachovaly diplomatické námluvy mezi Kimem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rusko se snaží dostat všude tam, odkud se stáhnou Spojené státy - a Severní Korea je toho dalším příkladem. Kim Čong-un zase hledá mezinárodního opatrovníka ve snaze snížit ekonomické sankce Západu uvalené na Severní Koreu.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden oficiálně oznámil, že chce kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.  „Základní hodnoty tohoto národa, naše místo ve světě, naše demokracie - vše, co dělá Ameriku Amerikou, je v sázce,“ napsal na Twitteru a ve videu na sociálních sítích vyzval spoluobčany, aby se spolu s ním pokusili zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi zahájit druhý mandát. Jinak to prý navždy změní charakter tohoto národa. Podle agentury AP jeho prohlášení uzavírá úvodní chaotickou kapitolu výběru demokratických kandidátů, i když několik méně známých osobností se může ještě k uchazečům o nejvyšší úřad připojit.

Americká média pak soudí, že Biden může narazit na řadu problémů. Počínaje tím, že ho dvě ženy nedávno obvinily z nevhodných dotyku. Nehledě na to si mnozí demokratičtí voliči si kladou otázku, zda není v šestasedmdesáti na nejvyšší státní post příliš starý. Další jsou přesvědčeni, že v současné situaci neuspěje jeho centristická politika. Bidenova kandidatura tak může ukázat, zda američtí demokraté stojí o umírněného politika - nebo chtějí radikální tváře. Biden usiloval o nejvyšší post už dvakrát, v letech 1988 a 2008. Poprvé ustoupil po obviněních z plagiátorství, v roce 2008 zaostal za Hillary Clintonovou a Barackem Obamou.

Celý čtvrtek v budově ministerstva zemědělství zasahovali policisté z Národní centrály pro odhalování organizovaného zločinu. Razie se dle ministra Miroslava Tomana týkala státního podniku Lesy ČR za doby působení bývalého ředitele Daniela Szóráda. Toman řekl, že úředníci s policií spolupracují a jsou jí nápomocní.

Podle deníku Mf Dnes se vyšetřovatelé zajímali o miliardové dotační programy. Dobře informovaný zdroj serveru Aktuálně.cz uvedl, že se zásah týkal také ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové. Státní podnik Lesy ČR je dlouhodobě kritizován kvůli netransparentnímu financování.

Miloš Zeman je na svojí páté návštěvě Číny a hned v první den tam za jeho přítomnosti zástupci Bank of China a státní čínské společnosti CITIC, jež převzala “Tvrdíkovu” CEFC, podepsali memorandum o investicích v Česku ve výši okolo miliardy dolarů. Jak sdělil Zemanův kancléř Vratislav Mynář, zároveň bylo podepsáno memorandum mezi Bank of China a Hospodářskou komorou ČR, které slibuje českým firmám úvěrový rámec dvou miliard dolarů.

Opakuje se tak stejný scénář, jako pokaždé v posledních letech. Zemanův doprovod podepíše stohy dokumentů, do reality se však přetaví jen zlomek slibů. Podle společnosti Bisnode, která téma sleduje, počet čínských firem v Česka během “čínského” období české vlády klesl a objem čínského kapitálu v zemi rovněž.

Princ Harry a jeho manželka, vévodkyně Meghan, se možná během příštích let odstěhují na čas do některého z afrických států, píše Aktuálně.cz. Spekulace o jejich novém působišti spustil britský deník The Sunday Times. Pobyt mimo Velkou Británii může být podle ostrovních médií řešením údajných rozporů mezi vévodkyněmi a zároveň možností, jak posílit královské povinnosti prince Harryho.

Africký pobyt vévodů ze Sussexu údajně navrhli příslušníci královského dvora. Bývalý britský velvyslanec v USA David Manning prý páru doporučil, aby se zapojil více do mezinárodní politiky a pokračoval v charitativní činnosti. Podle pozorovatelů by jejich pobyt v Africe pomohl upevnit specifickou roli prince Harryho, který se na rozdíl od svého staršího bratra Williama pravděpodobně nikdy nestane britským králem.

Některé zdroje hovoří i o tom, že pobyt v Africe by mohl být také řešením údajných rozporů mezi vévodkyněmi. „Je to trochu smutné. Ženy se spolu nemusí, a bratři se tak spolu hádají,“ citoval britský deník The Times zdroj blízký vévodkyním. Harryho ženu údajně nemohou vystát ani poradci prince Williama. Harryho přátelé naopak tvrdí, že takový postoj je vůči vévodům nefér.

Zdroje seznámené s chodem britské královské rodiny se shodují na tom, že novomanžele nelze postavit mimo dění, protože Harry i Meghan jsou velmi aktivní a patří mezi nejsledovanější osobnosti na světě. Pobyt mimo Evropu by zároveň pomohl naplnit touhu vévodů měnit svět kolem sebe.  Britský deník The Times zmiňuje, že jedním z dřívějších nápadů bylo poslat vévody ze Sussexu do Kanady nebo Austrálie, od čehož bylo nakonec upuštěno kvůli obavám z neustálého mediálního dozoru.

Do Commonwealthu patří celkem 19 afrických zemí včetně Jihoafrické republiky, Nigérie, Ugandy nebo Ghany. Vévodové také před časem oficiálně navštívili Maroko a setkali se s marockým králem.