Informační servis

Radnice v Černošicích, na kterou kvůli adrese Andreje Babiše připadlo posouzení jeho střetu zájmů, dospěla po pěti měsících k rozhodnutí. Úřad nechtěl svůj verdikt komentovat, z okolností je ale zjevné, že řízení nedopadlo pro Babiše dobře. „Rozhodně s tím nesouhlasím. Je to zpolitizované. Určitě se odvolám, a když to bude nutné, budu se i soudit u správního soudu,“ reagoval Babiš v SMS pro Český rozhlas. Podnět kvůli porušování zákona o střetu zájmů podala do Černošic protikorupční organizace Transparency International loni v srpnu. K porušování zákona mělo dojít kvůli tomu, že Babiš má dál vazbu na svá média, a to i poté, co je spolu s Agrofertem převedl do svěřenského fondu.

Veřejní činitelé mají vlastnictví médií zakázané od roku 2017, kdy byl zákon o střetu zájmů rozšířen o novelu známou pod názvem „lex Babiš“.  Tehdyji  prosadila vládní ČSSD spolu s opozicí na míru nynějšímu premiérovi. Zákon mimo jiné říká, že „veřejný fukcionář nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“ a že nesmí být ani „ovládající osobou“ ve firmě, pod kterou média spadají. Spor se nyní vede o právní nuanci, zda je Babiš v Agrofertu a jeho médiích dál „ovládající osobou“. Premiér argumentuje tím, že skrze svěřenské fondy už nic „ovládat“ nemůže, Transparency International a většina opozice tvrdí opak.

Černošice vydaly ke svému rozhodnutí jen komentář popisující procedury, verdikt má k dispozici jen premiér, z jehož slov plyne, že v prvním kole nejspíš pohrál. „Nechápu, jak úředníci, kteří řeší dopravní přestupky, můžou rozhodovat o tak složitém právním problému. Nemají pravdu. Podle právních analýz je všechno podle zákona,“ napsal rozhlasu Babiš.  Černošice věc řeší kvůli tomu, že pod ně úředně spadá obec Průhonice, kde Babiš bydlí. Pokud se premiér odvolá, řízení se přesune na středočeský krajský úřad. Bude-li přestupek potvrzen, Babiš může dostat pokutu od pěti tisíc do čtvrt milionu korun. Měl by také uvést věci do pořádku, jinak riskuje další přestupkové řízení. Pokud dá kraj za pravdu Babišovi, verdikt z Černošic se tím smaže a ani nebude nikdy zveřejněn.

Po úterním zrušení tzv. karenční doby, během níž se lidem neproplácela nemocenská během prvních tří dnů nemoci, padl o den později další zákon prosazený v minulosti pravicovými vládami. Tentokrát šlo o církevní restituce, které v roce 2012 prosadila Nečasova vláda. Díky hlasům neformální hlasovací koalice, v níž se k vládním stranám připojuje také SPD, prošel zákon z dílny KSČM, který daní finanční náhrady, které stát církvím postupně vyplatí za majetek, které nebylo možné z různých důvodů vrátit. Právě schválením sporného opatření podmínili komunisté podporu vládě ANO a ČSSD. Norma nyní putuje do Senátu, nicméně je téměř jisté, že skončí u Ústavního soudu.

O průzračně mrazivé zimě si mohou nechat zdát lidé na řadě míst Česka. Smogová situace je vyhlášena od neděle v Moravskoslezském, Zlínském a od úterka také v Olomouckém kraji. Na Ostravsku, Karvinsku, Frýdecko-Místecku a na Třinecku pak mají firmy omezit běžný provoz tak, aby dál vzduch neznečišťovaly. Za špatný vzduch ale nemohou jen průmyslové podniky, podíl na tom mají také lokální domácí topeniště (přestože už několik let běží dotovaný program výměny domácích kotlů za ekologičtější).

Ve středu zároveň oznámil náměstek pražského primátora pro životní prostředí a infrastrukturu Petr Hlubuček (STAN), že plánuje zavést v době zhoršené smogové situace možnost jezdit zdarma MHD. Rada by o kroku měla hlasovat na nejbližším jednání. Magistrát chce rovněž připravit vzdělávací kampaň pro lidi a sérii doporučení pro firmy - aby třeba zaměstnancům ve „smogových“ dnech umožnily práci z domova.

Vláda pravděpodobně bude moci z popudu příslušných ministrů odvolávat státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech. Opětovně to ve sředu prosadila ve Sněmovně koalice ANO a ČSSD s pomocí SPD a KSČM, když přehlasovala odmítavé stanovisko Senátu. Podle kritiků bude tato změna znamenat návrat k politizaci státní správy. Protikorupční platforma Rekonstrukce státu varuje, že zákon v nové podobě už neochrání úředníky před možnými personálními čistkami.  Premiér a předseda ANO Andrej Babiš výtky odmítl s tím, že jeho hnutí prosadilo depolitizaci státní správy.

„My jsme úřednická vláda. My jsme to hnutí, které depolitizovalo státní správu, protože máme ve vládě úředníky, máme ve vládě lidi, kteří byli nominováni, ale nejsou členy hnutí. Nikdo nechce dělat žádné čistky, my to neděláme,“ prohlásil premiér. Podle něj byla státní správa před přijetím služebního zákona během deseti let obsazena adepty bývalých vládních stran. „Nevidím rizika, na která Senát upozorňuje, nejsou nijak vysoká,“ hájil sněmovní verzi také ministr vnitra, vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. „Já se ale necítím jako ministr úřednické vlády, to si s panem premiérem budeme muset ještě vyjasnit,“ dodal. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) označil za absurdní, pokud má premiér za nestranného úředníka i ministra dopravy Dana Ťoka, který byl jedním z volebních lídrů ANO.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer představil analýzu žádostí o azyl, která přináší vcelku překvapivé informace. Během roku 2018 o azyl v Německu požádalo téměř 186 tisíc lidí, což je o šestnáct procent méně než rok před tím (drtivá většina žádala poprvé, opětovně tak učinilo 24 tisíc lidí). Téměř pětina loňských žádostí se týká dětí do jednoho roku věku, které se narodily v Německu. Co se národností týče, stále vedou Syřané, následovaní Iráčany a Afghánci.

Podle Seehofera „postupný pokles“ počtu žadatelů během posledních dvou let svědčí o úspěchu souboru restriktivních opatření, které zavedla federální vláda. Na vrcholu migrační krize – v roce 2016 – se s žádostí na úřady obrátilo rekordních 745 tisíc lidí. Přispěl k tomu nakonec Zeehofer sám, když hrozil rezignací, pokud nebudou pravidla zpřísněna.

Jak známo, zákony a obecně instituce mají vždy zpoždění za rychle se měnící realitou, a platí to zejména pro technologické novinky posledních let. Mimořádně zajímavým problém, jemuž se věnuje stále větší pozornost, je propagace značek a jejich výrobků na sociálních sítích. Tzv. influenceři, tedy lidé, kteří mají na sítích velké publikum, totiž běžně dostávají od firem zaplaceno za to, když ve svých postech nebo videích zmíní jejich produkty. Jejich fanoušci to ovšem ne vždy vědí.

Britská Competition and Markets Authority (CMA, obdoba českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) se tento týden rozhodla zasáhnout do hry, když vyzvala konkrétní skupinu influencerů, aby začali informovat svoje followery, za propagaci jakého produktu byli zaplaceni, které dostali zdarma či jim byly zapůjčeny. S výzvou řada vlivných tváří sítí souhlasila: zpěvačky Ellie Goulding nebo Rita Ora, modelky Rosie Huntington-Whiteley či Alexa Chung nebo „vloggerka“ Zoella. Podle nových pravidel k postům připojí hashtag #ad nebo #sponsored, a to na prvním místě.