Informační servis

Rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze Sýrie, které ve středu ohlásil šéf Bílého domu Donald Trump, překvapilo jak spojence USA, tak republikánské politiky, kteří jindy prezidenta hájí. Podle Trumpa už splnila americká armáda svůj úkol v Sýrii, tedy porazit Islámský stát, a může se vrátit domů. Mluvčí Bílého domu oznámila, že stahování více než dvou tisíc vojáků už začalo.  Rozhodnutí podle deníku New York Times zaskočilo i Pentagon, který se prý ještě snažil nařízení zvrátit. Prezidenta za něj kritizují i jeho obvyklí zastánci mezi republikánskými kongresmany. Odchod ze Sýrie označili za hrubou chybu třeba senátoři Marco Rubio či Lindsay Graham. Ten upozorňuje na to, že Američané zanechají svému osudu kurdské spojence a umožní Islámskému státu znovu posílit.

Stažení vojáků je ranou právě pro kurdské bojovníky z tzv. Lidových obranných jednotek známých pod zkratkou YPG, které Američané podporovali. Nyní se tyto jednotky ocitly vydané na milost armádě Turecka, jež do oblasti východně od řeky Eufrat chystá ofenzivu a kurdské bojovníky považuje za teroristy. V Američany uvolněném mocenském vakuu také vzniká volný prostor, který může brzy zaplnit Rusko, Írán – a také bojovníci Islámského státu. Mluvčí britského ministerstva zahraničí se ostatně od Trumpova tvrzení o porážce Islámského státu distancoval. Islamisté podle něho „sice ztratili území, ale stále zůstávají hrozbou“. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau ujistila, že Francie vojenské působení v Sýrii neukončí. Také německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že americké rozhodnutí může ohrozit boj proti Islámskému státu. Naopak ruský prezident Vladimir Putin stažení amerických jednotek přivítal.

Kdyby se v prosinci konaly parlamentní volby, skončily by výraznou výhrou hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta, naopak strany TOP 09, SPD, KDU-ČSL a STAN by nejspíš nepřekročily pětiprocentní hranici a zůstaly mimo sněmovnu. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu, který ve čtvrtek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).  Z výsledků vyplývá, že hnutí premiéra Andreje Babiše by dostalo víc hlasů, než kolik má druhá ODS a třetí piráti dohromady. Oproti listopadu ANO posílilo o čtyři procentní body. Občanští demokraté mají nyní podporu 14,5 procenta lidí, Piráty by volilo 14 procent občanů. Komunistům by nyní dalo hlas deset procent voličů, sociálním demokratům 9,5 procenta.

Ostatní sněmovní strany, tedy TOP 09 (4,5 %), SPD (4 %), KDU-ČSL (4 %) a STAN (3 %), na pětiprocentní hranici nedosáhly. Podle analytiků nelze s určitostí říct, zda by se do Sněmovny tyto politické strany momentálně dostaly či nedostaly, mimo jiné kvůli váhání voličů mezi několika stranami, podotýká iDnes.cz. Volební model je konstruován z údajů na základě otázek na volební účast, volbu strany a jistotu volby. Také ostatní agentury pro výzkum veřejného mínění přitom prognózují volební vítězství ANO s velkým náskokem před ODS a Piráty. Suverénní pozici hnutí ANO na podzim nepoškodila ani aféra kolem údajného únosu Babišova syna na Krym a následné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Mnozí voliči se k ANO naopak přiklonili.

Policie odložila trestní oznámení prezidenta Miloše Zemana na brněnského politika Svatopluka Bartíka (za Žít Brno). Podle vyšetřovatelů se svými výroky o špatném zdraví prezidenta trestného činu nedopustil. Rozhodnutí není pravomocné. Bartík loni v listopadu na Facebooku napsal, že Zeman má rakovinu a zbývá mu několik měsíců života. Prezident to několikrát odmítl. „Bylo vydáno usnesení o odložení věci. Policejní orgán dospěl k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, a není na místě věc vyřídit jinak,“ potvrdil serveru Lidovky.cz brněnský dozorující státní zástupce Arne Nekula.

Bývalý radní městské části Brno-střed rozhodnutí na svém Facebooku přivítal, dál ho ale komentovat nechtěl. Pražský hrad proti rozhodnutí podá stížnost, řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček Policie prověřovala dva možné přečiny. „Jeden je pomluva. Tam policejní orgán dospěl k závěru, že není dána subjektivní stránka v podobě úmyslu, což zákon vyžaduje,“ uvedl Nekula. Dále policie zvažovala poškozování cizích práv. „Nebyla naplněna objektivní stránka. Nedošlo k vážné újmě na právech,“ sdělil Nekula a dodal, že primárně by věc měla být řešena v civilním sporu. Policisté Bartíka podle serveru neobvinili, přestože doložená zdravotnická dokumentace prokázala, že prezident smrtelnou chorobou netrpěl.

Rusko potřebuje průlom, aby se posunulo do vyšší ekonomické ligy, zahájil prezident Vladimir Putin v Moskvě každoroční několikahodinové setkání s několika stovkami novinářů, kde mu domácí i zahraniční zpravodajové mohou také pokládat otázky. V úvodu vystoupení Putin vyzdvihl domácí ekonomický růst, který za uplynulých 10 měsíců dosáhl 1,7 procenta, anebo fakt, že průměrná předpokládaná délka života v Rusku se letos „trochu“ prodloužila na 72,9 roku. V téměř čtyřhodinové debatě Putin mimo jiné varoval, že světu hrozí jaderná válka, pokud budou světové mocnosti ustupovat od jaderných dohod z dob studené války. Otázky se stočily i k nedávnému incidentu v Kerčském průlivu a zajetí ukrajinských vojáků.

Putin uvedl, že Ukrajinci při plánování „provokace“ v Azovském moři počítali s tím, že někdo padne. Rusové přitom při ostřelování ukrajinských lodí nejméně tři členy jejich posádek zranili, včetně důstojníka ukrajinské kontrarozvědky. Prezident však nenaznačil ochotu vyslyšet výzvy ze světa k osvobození ukrajinských námořníků. Putin odpovídal také na dotaz, zda je možné opět nastolit socialismus, po kterém ve společnosti panuje silná nostalgie; podle sociologů dvě třetiny Rusů litují zániku Sovětského svazu. Podle Putina to však už není možné.

Provoz na druhém nejrušnějším letišti v Británii byl zastaven, protože se nad ním objevily neznámé drony. Všechny spoje z letiště Gatwick jižně od Londýna byly zrušeny, což v období před vánočními svátky způsobilo problémy desítkám tisíc lidí. Podle ředitele provozu letiště potrvá několik dnů, než se provoz vrátí k normálu. Ve čtvrtek mělo na Gatwicku přistát nebo z něj odletět 760 letounů převážejících 110 tisíc cestujících. Uzavírka začala pozdě večer ve středu, kdy byly nad letištní plochou spatřeny dva drony. To se pak opakovalo dnes nad ránem i v časných odpoledních hodinách SEČ, informuje BBC. Po tom, kdo drony řídí, pátrá policie. Nejde však podle ní o teroristický čin. Letadla mířící na přistání v Gatwicku byla přesměrována jinam v Británii, případně i do Francie nebo Nizozemska.

Německým renomovaným zpravodajským magazínem Der Spiegel otřásá bezprecedentní skandál. Třiatřicetiletý redaktor Claas Relotius se přiznal, že si „ve velkém“ vymýšlel a manipulativně upravoval rozhovory a příběhy reportáží. Relotius přitom obdržel řadu prestižních novinářských cen a spolupracoval s různými světovými médii.

Der Spiegel ve středu připustil, že jde o dosavadní „dno“ jeho 70letých dějin, a čtenářům se omluvil.
Magazín odhalil případ díky interním upozorněním a vlastním rešerším. Usvědčený redaktor v neděli vyklidil svou kancelář a v pondělí rozvázal pracovní poměr. Relotius zpočátku pro Spiegel psal jako novinář na volné noze, zhruba rok a půl pak byl řádným zaměstnancem časopisu. V tištěné a internetové verzi periodikum zveřejnilo od roku 2011 na 60 Relotiových textů.První podezření se podle magazínu objevila po publikování článku o domobraně v Arizoně v listopadu tohoto roku. Jeho kolega, který se podílel na rešerších k příběhu, pojal podezření a vyjádřil znepokojení. Podařilo se mu shromáždit materiál usvědčující kolegu z manipulací. Relotius zpočátku pochybení popíral, ale nakonec přiznal, že si vymyslel mnoho pasáží nejen v dané reportáži, ale také v mnoha jiných textech. Nikdy se také nesetkal s mnoha osobami, které citoval ve svých příbězích. Nakonec se přiznal, že si vymýšlel celé příběhy nebo překrucoval fakta. Přinejmenším částečně tak zfalšoval nejméně 14 článků.