Informační servis

Prezident Miloš Zeman v neděli předá na Hradě státní vyznamenání a událost bude ještě ostřeji sledovaná než obvykle vzhledem k tomu, že se tak děje při příležitosti stého výročí samostatného Československa. Postupně se prodlužuje jak seznam lidí, o nichž víme, že budou oceněni, tak těch, kteří pozvánku buď odmítli - nebo vyzývají druhé, aby se ceremoniálu neúčastnili. Do poslední kategorie spadá  olympijský medailista, kajakář Vavřinec Hradilek. Každý, kdo se zúčastní letošní „oslavy“ na Hradě, by měl chápat, že hostitelem je pán, jenž neví, co je to fair play a nectí hodnoty státníka, který se dokáže povznést nad kritiku soupeře, vzkázal na Twitteru sportovním kolegům, kteří se pro ocenění chystají – lyžařce Ester Ledecké a tenistovi Radku Štěpánkovi.

Na veřejnost unikla i další jména vyznamenaných. Vzhledem k Zemanovu otevřeně nepřátelskému vztahu k novinářům - který se opět projevil při jeho středečním odchodu ze sněmovny, při němž v narážce na zavražděného novináře Chášukdžího prohlásil, že by rád pozval žurnalisty na saúdsko-arabskou ambasádu - může překvapit, že se hlava státu chystá kromě Jany Lorencové vyznamenat i novináře Erika Besta. Překvapivé to ovšem není – s Bestem Zeman sdílí podobný pohled na svět a kupříkladu proruskou orientaci. Medaili dostane také herec Jiří Krampol.

Dva dny poté, co byla odhalena výbušnina v dopise určeném americkému miliardáři Georgi Sorosovi, se zjistilo, že se adresáty podobné zásilky stali také bývalí američtí prezidenti Barack Obama a Bill Clinton a bývalá první dáma a ministryně zahraničí Hillary Clinton. Přesněji řečeno – měli stát. Výbušná zařízení byla objevena díky zvyklostem amerických úřadů monitorovat a podrobovat bezpečnostní prohlídce poštu bývalých vysoce postavených politiků i poté, co odejdou z úřadu.

Zatímco u Sorose dorazila dopisní bomba až do jeho domu v New Yorku, u tří expolitiků se tak nestalo. Kvůli podezřelé zásilce byla rovněž evakuována newyorská budova konglomerátu Warner Media, kam spadá kupříkladu televizní stanice CNN. Ani v jednom případě se nikomu nic nestalo. Vyšetřování zahájily tajné služby i FBI.

Britská stanice BBC zveřejnila obsáhlý materiál, v němž přináší přesvědčivé důkazy o tom, že čínská vláda v západní části země, v provincii Sin-ťiang, buduje rozsáhlé internační a převýchovné tábory určené pro příslušníky tamní muslimské komunity Ujgurů, kterou soustavně potlačuje. Zprávy o táborech se poprvé objevily už loni, chyběly však jasné důkazy. Ty dodali výzkumníci BBC, když zkoumali snímky ze služby Google Earth – jde o satelitní fotky oblasti nedaleko města Dabancheng, které leží asi hodinu jízdy od metropole provincie.

Zatímco ještě v červenci 2015 ukazují zcela prázdnou pouštní planinu, na fotografii zachycující místo letos v dubnu je vidět tábor obehnaný vysokou a dva kilometry dlouhou zdí se šestnácti strážními věžemi. Na snímcích z evropského satelitu z letošního října (s horším rozlišením, ale novějšího data) je pak vidět další rozrůstání tábora, který by mohl pojmout až 130 tisíc lidí. Reportérům BBC se podařilo tábor – přes snahu místních úřadů, které za nimi vyslalo pět aut plných policistů – natočit i ze země. Peking existenci podobných zařízení dlouhodobě popírá.

Drtivá většina europoslanců ve středu ve Štrasburku zvedla ruku pro omezení plastových výrobků, které nejvíc znečišťují evropská moře a pláže. Platnost směrnice nyní ještě musí stvrdit tzv. Evropská rada, tedy šéfové a šéfky vlád jednotlivých členských zemích, kteří mají stále v EU hlavní slovo. Tam se cesta opatření k platnosti může ještě zkomplikovat, protože na vlády logicky tlačí zástupci firem, které zmínění plasty produkují. Pro užší seznam produktů stanovuje nová právní úprava zákaz distribuce již po roce 2021.

Směrnice počítá s úplným zákazem jednorázových plastových příborů, talířů či brček. Další díl odpovědnosti bude na jednotlivých státech, které by měly zajistit omezení spotřeby plastů na svém území (třeba zakázat poskytování plastových výrobků zdarma, jak to nyní platí třeba u igelitových tašek v obchodech) - nebo na producentech, kteří se měli více podílet na nákladech spojených s úklidem a zpracováním odpadu. Velmi konkrétní a ambiciózní je plán zpětného výběru 90 procent plastových lahví, což podle ekologických organizací nepůjde bez zavedení záloh. Právě tento bod odmítá české ministerstvo životního prostředí, přestože k jeho zavedení (a schválení celé směrnice) vyzvala petice, pod níž se zatím podepsalo 80 tisíc Čechů a Češek.

Technická správa komunikací (TSK) ve středu na doporučení specializované firmy rozhodla, že je nutné zbourat hned dva mosty vedoucí nad křižovatkou Vltavská v pražských Holešovicích.  Zatím jsou uzavřené, zhruba za týden se otevřou v omezeném provozu. Akce se dotkne života statisíců lidí a vypovídá o tom, jak rozsáhlý je v metropoli tento problém. Rozhodnutí týkající se Libeňského mostu, který byl  nedávno na čas uzavřen, zatím nepadlo. TSK prověřuje stav Hlávkova mostu nebo mostu Legií - a chystá se na lanový most na Jižní spojce. Všechny zmíněné pražské mosty jsou důležitými dopravními tepnami a všechny jsou ve špatném stavu.

Pozornost ke stavu mostů stočilo loňské zřícení Trojské lávky přes Vltavu, při němž byli zraněni čtyři lidé.  Mosty nad Vltavskou v příštím týdnu budou dočasně podepřeny. TSK původně plánovala opravu, ale životnost by už nebyla tak dlouhá - a rozhodnutí o stavbě nových je čistě ekonomické. „Zajištění nám pomůže i při demolici a postaví se most nový. Je to ale otázka několika let,“ dodala mluvčí TSK Barbora Lišková. Datum zbourání tak není známo, nejprve je nutné vypsat zakázku na projektanta nové stavby.