Informační servis

Noví senátoři Jiří Drahoš a Marek Hilšer se připojí k frakci Starostů a nezávislých, která se tak s osmnácti  členy nejspíš stane největším klubem. Druhá ODS má zatím šestnáct senátorů. Nejsilnější klub by podle dosavadních zvyklostí měl mít právo navrhnout předsedu horní komory. O jeho volbě má být podle šéfa senátorů ODS Miloše Vystrčila jasno během prvního listopadového týdnu – do konce října si strany daly čas na vyjednávání.

„Chceme s Markem v Senátu prosazovat pozitivní program, česká společnost potřebuje spíš povzbudit než naslouchat strašení některých lidí. Máme být sebevědomá společnost hrdá na svou historii a úspěchy svých lidí,“ řekl Drahoš. Lidi, kteří straší, označil za obchodníky se strachem. Část nových senátorů si ještě klub nevybrala, mezi nimi například další z prezidentských kandidátů Pavel Fischer (na něj si podle Aktuálně.cz nejvíc myslí ODS). Senát mezitím jednal naposledy ve starém složení a mimo jiné zamítl návrh na změnu volebního systému. Návrh skupiny senátorů inspirovaný Austrálií měl sjednotit obě kola do jednoho, senátoři jej ale odmítli jako příliš komplikovaný.

Český voják, který utrpěl těžká zranění po středečním sebevražedném útoku v Afghánistánu, absolvoval na místě operaci a bude transportován domů. K útoku došlo opět poblíž vojenské základny v Bagrámu, kde v srpnu zahynuli tři Češi. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty nešlo o akci namířenou přímo proti českým jednotkám, ale o útok na spojenecký konvoj, jehož bylo české vozidlo součástí. Podle Aktuálně.cz ve vozidle bylo šest vojáků, pět bylo lehce zraněno, u šestého Opata zranění popsal jako „po těžké dopravní nehodě“.

K útoku došlo ve stejný den, kdy Lidové noviny zveřejnily informaci, že speciální vojenská jednotka provedla v Afghánistánu úspěšnou odvetnou operaci proti strůjcům srpnového útoku a jednoho z nich zabila. Opata  však vyloučil jakoukoli souvislost. Únik těchto informací kritizovali experti a na dotazy novinářů i premiér Andrej Babiš, jemuž Lidové noviny patří: označil jej jako nepřijatelný, protože ohrožuje bezpečnost vojáků. Ministr obrany Lubomír Metnar slíbil na jeho žádost únik vyšetřit.

Sebevražedný středeční útok na škole v krymském městě Kerč má na svědomí osmnáctiletý student Vladislav Rosljakov, jehož spolužáci popisují jako uzavřeného samotáře a milovníka zbraní. Podle zpráv z místních médií vždy chodil s nožem nebo s pepřovým sprejem a patřila mu i legálně držená brokovnice, do které si před měsícem koupil v místním obchodě 150 nábojů. Brokovnici s sebou měl i při středečním útoku, který zakončil odpálením doma vyrobené bomby ve školní jídelně a poté sám sebe střelil do hlavy. Počet jeho obětí ve čtvrtek stoupl na dvacet. V nemocnicích zůstávají čtyři desítky raněných, napsal iDnes.cz.

Z vyšetřování vyplývá, že Rosljakov se zajímal o případy masových vražd na amerických školách, na Facebooku sdílel také oslavné články o separatistech na východě Ukrajiny. K tragédii došlo týden poté, co ruský parlament schválil zákon umožňující policii zasáhnout na sociálních sítích proti skupinám obdivujícím podobné útoky a jejich strůjce. Poslanci tak reagovali na některé incidenty, kdy se ruští školáci již v minulosti snažili americké vrahy napodobovat, byť vzhledem k horší dostupnosti zbraní s menšími následky.

Většina pervitinu v Evropě pochází z Česka, konstatuje nová výroční zpráva německé vládní zmocněnkyně pro drogovou problematiku Marlene Mortler. V Německu droga působí problémy především ve východních příhraničních regionech v Sasku, Bavorsku nebo Durynsku, v západních částech země je problém řádově menší. V Sasku údajně pervitin vyzkoušela dvě procenta lidí, v celém Německu na předávkování touto drogou loni zemřelo sedm lidí. Loni zaznamenala německá policie 2127 deliktů souvisejících s obchodováním s pervitinem, což je prakticky stejné číslo jako v roce 2016. Mezi podezřelými jsou nejčastěji Němci a Češi. Velkovýroba pervitinu v Česku podle zdejších kriminalistů neustále roste a droga se šíří i mimo Evropu.

České podnikatelské svazy usilují od příštího roku o zvýšení ročního limitu pro vstup ukrajinských dělníků z nynějších 20 na 40 tisíc. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého má návrh podporu premiéra Andreje Babiše. „Vyjádřil se k tomu pozitivně a má zájem to prosadit,“ uvedl Dlouhý pro Hospodářské noviny.

Nedostatek pracovníků je v době rekordně nízké nezaměstnanosti největší brzdou řady podniků. Podle komory nyní firmám schází 440 tisíc pracovníků, počet volných míst hlášených na úřady práce od letoška převyšuje počet nezaměstnaných. V rámci nového programu „Režim Ukrajina“ přišlo do Česka za prací už 24 tisíc lidí. Právě tento program, u kterého vyřizování dokumentů běží rychlejší cestou, se má rozšířit.