Super Bowl primárky

Při vší úctě k domácímu souboji o prezidentské křeslo, k němuž dojde na Hradě už zítra, to pravé vzrušující drama se odehrává někde úplně jinde.

A přestože z příměru politiky ke sportu už se stalo klišé – v případě amerických prezidentských primárek sedí.

Volební superúterý, kdy o svém kandidátovi na prezidenta rozhodovali demokraté a republikáni v jedenadvaceti státech USA, bylo nakonec podobně dramatické a těsné jako finále ligy amerického fotbalu dva dny před tím. Primárky se sice sice nerozhodnou pětatřicet sekund před koncem zápasu jako Super Bowl, ale o hlavním favoritovi pořád není přesvědčivě jasno ani v jednom z táborů, přestože právě to si všichni od supervolebního dne slibovali.

„Bitva pokračuje,“ shrnul výsledky zpravodajský server BBC. U demokratů sice Barack Obama zvítězil na státy (13), ale Hillary Clintonová získala ty nejklíčovější a nejlidnatější – Kalifornii či New York. A vede sice podle posledních propočtů agentury AP i co do počtu volitelů, kteří budou o kandidátovi na demokratickém sjezdu rozhodovat, ale o pouhých dvacet hlasů. U republikánů je situace o něco přehlednější. John McCain zvítězil v největším počtu států (v devíti, včetně New Yorku a Kalifornie) a má i nejvíce volitelů. Jeho konkurenti však projevili nečekanou životaschopnost - Mitt Romney ani Mike Huckabee sice v počtu volitelů nesahají McCainovi ani po kotníky, ale Romney nakonec získal sedm a Huckabee pět států.

Další kolo se u demokratů odehraje už příští úterý v Marylandu a Virginii.

Přebrat si, co to celé znamená, je dnes dost obtížné. “Byla to noc, která nic nerozhodla,” povzdechl si na svém blogu severoamerický zpravodaj BBC Justin Webb.“Noc, která víc otázek přinesla než zodpověděla.” A zmatení jsou i čtenáři, kteří Webbovi posílají na blog otázky - “skutečně vyhrál Obama?”. Také americký velvyslanec Richard Graber včera v rozhovoru pro radio Česko poznamenal, že “nejistější” volby nepamatuje.

Kvůli těsným demokratickým výsledkům (zmatek plyne také z toho, že se liší odhady počtů delegátů, které má na své straně Clintonová a Obama, Obamův štáb oznámil, že na delegáty vede právě senátor z Illionois) se množí odhady, že ani další kola primárek by nemusela určit jasného favorita a že se bude rozhodovat až na sjezdu strany v srpnu v Denveru. To se naposled stalo před víc než půl stoletím.

U republikánů je celkem jasné KDO, méně už ale PROČ právě on. McCain byl totiž za počátku outsider, v prvních primárkách v Iowě skončil až čtvrtý, a navíc leží v žaludku tvrdému konzervativnímu jádru republikánů, kde se o něm často s opovržením mluví jako o liberálovi. Přesto tenhle liberál u republikánů vede - vysvětlení je mnoho. Od toho, že se mu podařilo být republikánem, který ale moc nepřipomíná Bushe, až po vysvětlení, že u Američanů utrápených válkou v Iráku vzbuzuje dojem, že si s válkou poradí (navrhoval poslat do země více vojáků a když se to stalo, zafungovalo to).