S Troškou do Zlína

Jediným českým zástupcem v mezinárodní soutěži o víkendu skončeného zlínského festivalu filmů pro děti a mládež byla Nejkrásnější hádankaZdeňka Trošky. Mezi svými konkurenty působila jako pěst na oko.

Kýčovitá kostýmní pohádka, v níž si Zdeněk Troška k obrazu svému přetvořil předlohu Jana Drdy, se opravdu divně vyjímala mezi řadou titulů, které nemají potřebu se pitvořit a berou mladého diváka jako rovnocenného partnera. Návštěvník si ve Zlíně mohl vybrat z celé řady pozoruhodných titulů, které realisticky s humorem a pochopením zpracovávají problémy dětství a dospívání. Porotu okouzlil například okouzlující dánský film Záskok popisující boj party šesťáků proti suplující učitelce, ze které se vyklube mimozemšťanka. Další oceněný film, britská komedie z prostředí internátní školy Kolej svatého Trajána, si získal sympatie dokonalým odpozorováním jednotlivých subkultur dnešních adolescentek - od přecitlivělých emo dívek po načinčané blondýny.

Filmy o teenagerech jsou v posledních letech na festivalovém okruhu v kurzu. A to nejen ve skandinávské kinematografii, která před několika lety boom tohoto žánru odstartovala. Vždyť i vítězný film z Cannes Třída, sonda do prostředí jedné předměstské střední školy, v nichž idealistický učitel v podání režiséra Laurenta Canteta učí problémové studenty k odpovědnosti za svůj vlastní život, by docela klidně splňoval programové regule soutěže ve Zlíně.

Česko bylo po dlouhá léta v oblasti filmů a seriálů pro děti a mládež uznávanou velmocí. Jenže na éru Jindřicha Poláka, Karla Smyczka nebo Karla Kachyni se po listopadu nepodařilo navázat. V posledních letech neskončil úplným průšvihem – kromě prvoplánově komerčních Janákových komedií – snad jen pokus Pavla Jandourka o mysteriózní příběh pro děti s názvem Maharal – Tajemství talismanu.

Důvodů, proč český film v dříve tak silné žánrové kategorii zaostává, bude víc: producenti o tato témata nestojí a chybějí i slušné scénáře. Přitom Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie ústy svého předsedy Tomáše Baldýnského přímo tvrdí, že filmy pro děti a mládež mají při žádostech o grant větší šanci, že dosáhnou na veřejné prostředky. Jenže zatím platí: kde nic není, tady ani Troškův infantilní čertík nebere.