Půjdete ke dnu

Na první pohled to působí rozumně. Když se v roce 1997 rozvodnila řeka Opava a zatopila místní obce včetně Krnova, ukázalo se, že je potřeba se na podobné povodně nějak připravit. Teď konečně ministerstva zemědělství a životního prostředí přišla z řešením, jak na to, a vláda návrh odsouhlasila: upraví se koryto řeky a postaví se jedna protipovodňová nádrž. Jenomže to má háček. Na dně nádrže skončí část obce Nové Heřminovy včetně čtyřiadvaceti obytných domů.

Obyvatelé obce a chalupáři, kteří sem přes léto dojíždějí, z toho vlastně vyšli ještě dobře. Jedna z navrhovaných variant totiž počítala s tím, že pod hladinou nádrže skončí celá třísethlavá obec. Tu nakonec úřady zamítly, i když byla zdaleka nejlevnější. (Jedna velká nádrž by vyšla na tři miliardy, kdežto malá nádrž s dalšími úpravami řeky bude stát miliard osm.) Ve hře ale byly i další možnosti, které mohly Nové Heřminovy před zátopou úplně ochránit. Ty se ale na stoly úředníků vůbec nedostaly.

Autoři expertního posudku pro ministerstva totiž ze svého posuzování vyřadili studii, která místo stavby přehrady navrhovala rozšířit koryto řeky v Krnově. Podle autora studie z Unie pro řeku Moravu Václava Čermáka by promyšlené zkapacitnění řeky mohlo budoucím záplavám zabránit. A hlavně: nemusela by se kvůli tomu ničit žádná obec. Podle pětice autorů expertní zprávy z pražského ČVUT a brněnského VUT je to nerealistická varianta.

Těžko říct, která ze stran má pravdu, každopádně lze autory expertního posudku podezírat z poněkud jednostranného pohledu. Jedná se o vodohospodáře a krajinné inženýry; v jejich týmu chyběli ekonomové, sociologové a psychologové, kteří by posoudili, jaký bude mít stavba přehrady dopad na život v obci i v celém regionu. Nikdo tak dodnes neví, jestli zatopení půlky jesenické obce je skutečně tím nejrozumnějším řešením.

Stavitelé schválené přehrady to každopádně nebudou mít lehké. Už teď jsou zastupitelé obce i aktivisté z aktivisté z Hnutí Duha Jeseníky připravení protahovat stavební řízení jak jen to bude možné. Jak říká starosta obce Radovan Jílka:„Vůbec nevím, jak našim lidem vysvětlit, proč mají být jejich životy obětovány třeba kvůli Kauflandu v Krnově, který tam stojí v místech, kde bylo v roce 1997 spoustu vody.“