Plocem proti korupci

Po pachuti ze zastavení policejního vyšetřování korupce vicepremiéra Čunka ta zpráva vzbudila naději. Po několikaměsíční práci kriminalistů odsoudil hradecký krajský soudce Josef Mazák za politickou korupci bývalého elitního vojenského výsadkáře a později řidiče zavražděného podnikatele Mrázka Pavla Šrytra k jednomu roku a osmi měsícům.

Pro připomenutí: Šrytr dva dny po volbách v červnu 2006 navštívil nově zvoleného poslance ČSSD a svého bývalého spolužáka ze střední školy Pavla Ploce a podle veřejně již dlouho známé verze mu měl nabídnout úplatek pět milionu za přestup k zeleným. Mělo jít o řešení povolebního patu sto na sto a koalice ODS, lidovců a zelených by podle spiklenců mohla napochodovat do Strakovy akademie.

Několik dní starý rozsudek soudce Mazáka veřejně prezentovanou verzi Ploce a ČSSD oficiálně potvrdil. Přece jen existuje nějaká spravedlnost a politická korupce tady nebude procházet tak hladce, řekla si zřejmě úlevně většina z nás.

Když se ale člověk začne případem více zabývat a začte se do odůvodnění rozsudku, pocit uspokojení vystřídají minimálně rozpaky. Proč? Chybí důkazy. Jediný přímý, který policie vůči Šrytrovi získala, je Plocova výpověď, že mu byl nabídnut úplatek. Vedle toho měl soud k dispozici ještě dva nepřímé: výpověď Plocových stranických kolegů Tvrdíka a Krause, jeho asistenta a manželky, že se jim se vším novopečený poslanec svěřil. A pak ještě psychologický posudek Ploce, který potvrdil jeho důvěryhodnost.

Odsoudit korupci jde těžko, často kvůli tomu, že chybí přímé důkazy. Proto je jí možné soudit i na základě důkazů nepřímých, podle trestního řádu ale musejí tvořit logický uzavřený kruh. A to v tomhle případě ani při té nejlepší vůli nedávají.

Předně policie, státní zástupce ani soud dosud neřekli, jaký mohl být Šrytrův motiv. Proč by měl Plocovi nabízet pět milionů, aby přestoupil k zeleným, a díky tomu vznikla pravostředová koalice? A jestli jednal za někoho jiného, za koho a z jakého důvodu?

Otazník visí i nad Plocovou výpovědí. Jestli chtěl skutečně korupci odhalit a vyšetřit, jak tvrdí, proč nesouhlasil s návrhem policie, aby dělal „volavku“ a už pod jejím monitoringem zinscenoval alespoň ještě jednu schůzku se Šrytrem? Stačilo nasadit odposlechy a kamery a Plocova slova mohla být za pár minut potvrzená černá na bílém.

A už jen na okraj: nakolik lze brát vážně slova bývalého poslance Krause a bývalého ministra Tvrdíka, kteří ve zdejším veřejném životě - ve vší úctě - nevešli ve známost zrovna jako etalony důvěryhodnosti?

Takže co nám zbylo? Znalecký posudek Plocovy důvěryhodnosti. Případ se tak proměnil v zajímavou otázku. Komu víc věřit – řidiči známého a nechvalně proslulého šéfa podsvětí, nebo právě zvolenému poslanci? Na to nechť si prosím už každý odpoví sám. Jestli si ale tuhle otázku položil soudce a odpověděl si, že větší společenskou váhu a důvěryhodnost má ctihodnost delegátského mandátu, odsoudil dost možná nevinného. O vině a nevinně by totiž neměla rozhodovat příslušnost k nějaké sociální či profesní skupině, ale jen nezvratitelné důkazy. A těch se tu, jak už bylo řečeno, jaksi nedostává.