Namísto strategie korupce

Ministryně obrany Vlasta Parkanová poprvé od svého jmenování vystoupila na veřejnosti a mluvila o konfliktních tématech jejího rezortu. Sice neřekla nic světoborného, ale aspoň připustila problémy. Tu více, tu méně. K tomu se dostaneme později. Ale jedna šokující informace zůstala v pořadu ČT 2 nepovšimnuta. A přebila všechno ostatní.

Pořad se nejprve točil kolem pronájmu gripenů. Nebylo nikde zdůvodněno, proč je musíme ze strategického hlediska nakoupit a proč zrovna tolik – proč ne dva nebo třicet, psalo se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, která byla na obrazovce diskutována. Bylo to zdůvodněno, tvrdila ministryně, ale pak svá slova popřela, když připustila, že dodnes vlastně neexistuje žádná relevantní strategická koncepce výstavby české armády. Na to jsme už zvyklí i od minulých ministrů. Fakt ale zůstává pořád stejný. Neexistovala žádná strategická koncepce, která by v danou dobu opravňovala dvacetimiliardový pronájem gripenů.

Co ale i tuto alarmující oficiální informaci NKÚ přebilo? Mluvilo se taky o nákupu letounů L 159 za sedmdesát miliard korun, které armáda nepotřebuje. Přesto za ně ministerstvo kromě kupní ceny zaplatilo minimálně dalších čtyřicet miliard, možná ještě mnohem víc, oficiálně se to nedá zjistit. „Je to špatně,“ tvrdila ministryně.

A pak to přišlo. Tisková mluvčí výrobce letounů L 159 Aera Vodochody Jana Studničková odpověděla na otázku ohledně programu výroby, prodeje a údržby letadel – v první řadě dodáme armádě poslední čtyři nově vyrobené nasmlouvané stroje L 159. Fajn, smlouvy se mají dodržovat a stát by se o to měl snažit dvojnásob. Ale cítíte tu šílenost?

Armáda, tedy stát, stále nakupuje letadla, která nepotřebuje. Od soukromého výrobce, kterému vláda, tedy stát, prodal podnik před necelým rokem. A navíc je stát hlavním odběratelem výrobků tohoto soukromého podniku a mohl by si diktovat podmínky. Nediktuje, pokračuje dál v obchodu, který je úplně nesmyslný a který stojí daňové poplatníky přes sto miliard korun.

Ministryně Parkanová leccos připustila, slíbila nápravu. Mohla si to dovolit. Sliby nic nestojí. Ale říznout do špatného obchodu už potřebuje odvahu. Poručit generálům a úředníkům, aby konečně vypracovali smysluplnou koncepci moderní armády a vojenskou strategii hodnou této doby stojí také nějaké úsilí. Změnit neuvěřitelně korupční systém nákupu a prodeje vojenského materiálu už vyžaduje silnou a tvrdou osobnost. Že jí Vlasta Parkanová není, se jí nedá vyčítat. Ale je nutné vytvořit zásadní tlak na vládu, aby se odhodlala ke změnám v přístupu k armádě. Možná by mohla začít tím, že by řekla – už ani jednu „elstopadesátdevítku“. Protože armáda neplatí jen nákupní cenu, ale údržbu, konzervaci, servis, a to vše stojí miliardy. Jednodušší a levnější by bylo nekoupit a zaplatit penále. Možná by bylo lepší místo drahé údržby strojů prodat je přímo do šrotu.

K tomu nedojde. Ke změnám ale musí dojít, a to nejprve personálním. Vláda by měla začít odshora - ministryní. A její nástupce by pak měl pokračovat v personálních změnách ještě hodně dlouho, pěkně postupně, jedno patro po druhém. Pokud se tak nestane, zůstane armáda nadále bezedným zdrojem korupčních peněz a nikdy z ní nebudeme mít sbor, který bude sloužit své zemi a svým spojencům.