Glosa•12. 9. 2007•2 minuty
Kupředu, levá! Nebo pravá?
S politickou orientací je ve střední Evropě potíž. Nikdo už pořádně neví, jak vlastně vypadá normální pravicový či levicový politik.
S politickou orientací je ve střední Evropě potíž. Nikdo už pořádně neví, jak vlastně vypadá normální pravicový či levicový politik.
Polský premiér Jaroslaw Kaczyński má pověst spíše radikálního konzervativce, ale nedávno řekl, že bohatí, co přišli k velkým majetkům za posledních sedmnáct let, ohrožují polskou svobodu.
Maďarský levicový premiér Ferenc Gyurcsány, o němž pravicová opozice mluví jako o komunistovi, zase zavádí poplatky ve zdravotnictví a sociální výdaje škrtá takovým tempem, že normální pravičák by se nestačil divit.
Na Slovensku ovšem podobně pravicová vláda před několika lety se stejnou hrdostí tyto pokladny zavedla a drobným podnikatelům vzkázala, ať si je pěkně koupí, protože pravicová politika klade důraz na pořádek v daních. Není známo, že by nějaký živnostník kvůli koupi elektronické pokladny zkrachoval. Zato zmizely papírky, na kterých číšník lopotně počítá sumu za váš oběd, a účtenku z elektronické pokladny dostanete nejen v každé hospodě, ale i v trafice či na trhu.
A dalo by se pokračovat. Český ministr sociálních věcí Petr Nečas opatrně uvažuje o tom, že za několik let si budou Češi v soukromých penzijních fondech spořit 4 procenta z 28 procent svých povinných odvodů. Dobrovolně, samozřejmě.
Na Slovensku si dnes mladí lidé ukládají do soukromých fondů 9 procent z 18 – povinně. A když dnešní levicový premiér Robert Fico chce tuto povinnost na půl roku zrušit, aby se mohli lidé ještě jednou pořádně rozhodnout, je pravicovou opozicí obviňován z bolševismu. A když nahlas uvažuje o tom, že by do soukromých fondů šlo jen 6 procent a do státních penzí 12, opozice chce jít do ulic bránit lid před „komunistickým znárodňováním“. Co by řekla o Nečasovi?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
