Kdo tu diplomku psal?
Na vysokých školách se opisuje ve velkém. Teď se hledá, kdo za to může.
Opisování na vysokých školách se rozmohlo. Psaní seminárních a často i bakalářských a diplomových prací mačkáním kláves Ctrl C a Ctrl V je běžnou součástí dne třeba jako oběd v menze, jak to popisuje článek v příštím tištěném čísle.
Vysoké školy už problém pojmenovaly a snaží se ho řešit a všichni také uvažují, kdo za to může. Prst se otočil na učitele. Mnoho z nich skutečně zadává žákům nesmyslné práce, a ty podstatné, jako je bakalářská a diplomová, nehodnotí moc pečlivě. Sami učitelé se za to obviňují, musí být tvrdší, víc kontrolovat. Jenže jak k tomu přijdou? Dopadla na ně odpovědnost, o kterou se neprosili. Mají teď svou pílí a osobním nasazením zachraňovat systém, který nefunguje. Jenže proč by měli dělat práci detektiva?
Jeden učitel z Fakulty humanitních studiích UK přečetl za tři roky 1100 seminárních prací. Pozorná četba jedné mu sebere půl hodiny a kontrolování původnosti další desítky minut navíc. Další pedagog přečetl jen v tomhle zkouškovém období tisíc stran seminárních prací a osm set stran prací diplomových. Už jen zhodnotit jejich obsah je výkon. A proč by ještě měli hledat, odkud to studenti opsali? Další vyučující kontrolování plagiátů postupně vzdala. „Globální krizi konceptu autorství jako jedinec nevyřeším,“ vystihla důvod. Což je asi pravda.
Podstata autorství se v posledních letech otřásá. Myšlenky se, hlavně díky internetu, recyklují a multiplikují a autoři o nich ztrácí přehled, aby je pak nacházeli podepsané někým jiným. Akademický svět se s tím potýká dlouho a s dávkou bezradnosti. A stěží pomůže prosedět víc hodin nad studentskými pracemi. Řešení je dělat něco s celou tou vleklou krizí.
Proto je sympatický krok brněnské Masarykovy univerzity. Ta práce studentů důsledně zveřejňuje a nabádá k tomu i další školy. Odpovědí na problémy s autorstvím není podle nich více utajování. Naopak, víc otevřenosti a kontrola zvenčí. Učitelé MUni nejsou na svou hromadu prací sami, kontroluje s nimi každý, kdo si chce studentskou práci v internetové databázi otevřít.
Karlova univerzita, stejně jako další školy, se tomu brání. Zveřejnovat kvalifikační práce na internetu podle nich princip autorství ohrožuje. Důsledkem jsou stovky diplomek ve skladech knihoven, kde už je většinou nikdo nikdy neotevře. Pokud někdo z učitelů přehlídnul plagiát, už si toho pravděpodobně nikdo nevšimne. Instituce se brání kontrole a všechnu odpovědnost tak nechává na přetíženém jedinci s červenou tužkou.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].