Biskup Gianfranco Girotti uvedl pro list L´Osservatore Romano, že až dosud měly smrtelné hříchy jen individuální rozměr, zda se někdo přežírá či smilní je čistě soukromá věc. Nová kritéria hříšnosti by měla být postavena jinak: mají přivést věřící k poznání, že svými skutky zasahují i své bližní a také přírodu.
A které hříchy to tedy jsou? Znečišťování životního prostředí, genetická modifikace potravin, pokusy na lidech, sociální nespravedlnost, ožebračování lidí, shromažďování nemravného bohatství a distribuce drog včetně jejich užívání.
Jakoby se někteří představitelé Vatikánu rozhodli vypovědět válku mocným a prohlásit za hříšné obvyklé postupy, kterými ovládají a využívají globalizovaný svět.
Co je to vlastně „smrtelný hřích“? Podle katechismu jsou všichni ti, kdo se ho dopustí, odsouzeni do pekla. Aby se tak nestalo, musejí se nejméně jednou za rok vyzpovídat katolickému knězi, který rozhodne, jaké pokání bude požadováno, aby měl hříšník právo na spásu. Je to takový systém. Ale jak do něj zapadnou nové hříchy? Přizpůsobí se jim i způsoby pokání?
„O padre, financoval jsem stavbu pěkné přehrady. Zničil jsem jednu řeku, vydělal pár miliard a ožebračil pár stovek tisíc lidí.“
Na obžerství stačíval desetkrát otčenáš. Ale toto? Nechtěla bych sedět v té zpovědnici.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
