Gumové projektily pro policii?

Krátce po skončení summitu G 8 dostal jeden z šéfů německé policie od novináře deníku Süddeutsche Zeitung otázku, jak je možné, že při střetech s radikálními odpůrci globalizace bylo zraněno čtyři sta policistů. „Nemáme zbraně s dosahem několik desítek metrů, potřebujeme možnost střílet gumovými projektily,“ odpověděl policejní důstojník. Ten požadavek zní překvapivě a první reakce je odmítavá, zvlášť pro člověka, který schopnosti policie nezneužívat svých pravomocí nevěří. Takže povolit, nebo ne?

Podrobnější pohled ukazuje, že bychom si rychlý nesouhlas měli promyslet.

Ta situace je pro policii skutečně nová: od zasedání G8 v americkém Seattlu má proti sobě stále lépe formovanou masu několika tisíc mladíků v plné síle, nabitých negativní energií. Navíc poháněných alkoholem, neznámým vztekem nebo jen chutí rozdat si to s policií. K Rostocku jich přijely dva tisíce. Ze třiceti čtyřiceti metrů házeli na policisty kameny a zápalné lahve. Těm nezbylo než se ukrýt za štíty, obrněná auta a pak hodně rychle vyrazit do útoku muž proti muži. Není ale jak demonstranty pacifikovat na třicet čtyřicet metrů, stěžuje si německá policie. Gumové projektily by to „vyřešily“, navíc část radikálů by zřejmě před tímto rizikem znatelně zkrotla.

Jenže policie má všude na světě tendenci překračovat pravomoci a k nebezpečnějším zbraním by tedy musela přibýt i přísně formulovaná odpovědnost.

Při pohledu na bilanci v lukách kolem Rostocku je ale evidentní, že policie potřebuje podporu veřejnosti a možnost vlastní obrany. A jestli dostane projektily, nebo něco jiného, není v tuhle chvíli to nejpodstatnější.

Víc v komentáři v pondělním vydání Respektu.