Dvakrát díky

Filmové akademie z Česka a Slovenska se letos rozhodly nominovat na Oscara snímky odvážně nemainstreamové.

Tým Petra Vachlera za Českou republiku navrhuje náročné Karamazovy. Netradiční adaptace inscenace Dejvického divadla, která přes atraktivní herecké obsazení v kinech určitě nesplnila – co se statistik návštěvnosti týče – očekávání tvůrců, porazila silné konkurenty. Oscarovým parametrům jako by více vyhovovalo Marhoulovo válečné drama Tobruk, které je ukázkou na české poměry velmi čistého zvládnutí žánru. A nebo snad ještě více ambiciózní Venkovský učitel miláčka festivalových porot Bohdana Slámy. Do jižních Čech zasazený příběh o nenaplněné lásce navíc nedávno získal amerického distributora, což je faktor, který při uvažování o úspěchu filmu bývá často důležitým měřidlem na vahách. Přesto česká filmová akademie nominovala snímek, který je sice kvalitní, ale jeho šance na to, aby se dostal do pětice nominovaných zahraničních filmů, jsou poměrně mizivé.

Na Slovensku se v posledních dnech seběhla kolem oscarové nominace aféra, která možná skončí až u soudu. Producentka nejúspěšnějšího „slovenského“ filmu všech dob, čachtické báchorky Bathory,Deána Jakubisková hrozí Slovenské filmové a televizní akademii žalobou za to, že nedali jejímu historickému velkofilmu šanci bojovat o prestižní sošku. Akademici se brání posvěcujícím papírem z Kalifornie, který dosvědčuje, že film o kontroverzní panovnici odporuje soutěžním pravidlům. Že je málo slovenský. Spíše než ohánět se nějakým lejstrem by ovšem slovenští filmoví profesionálové měli hrdě stát za svým rozhodnutím a podpořit svého kandidáta. Film mladého dokumentaristy Juraje LehotskéhoSlepé lásky je nepochybně mnohem lepším filmem než dosti rozpačitý Jakubiskův exkurz do života upírské hraběnky.

Sázkové kanceláře asi nevypíší na úspěch českého ani slovenského kandidáta v oscarové soutěži nijak nadějné kurzy. Na to jsou oba filmy příliš výlučné a vymykající se zejména po formální stránce hollywoodským standardům. Ale akademikům z obou zemí je potřeba poděkovat za to, že svým výběrem dali přednost outsiderské kvalitě před posuzováním komerčního potenciálu nominovaných filmů.