Dva takty stačí, Kalousku

To tu ještě nebylo. První český soudní spor o „krádež písně“ dospěl k nepravomocnému rozsudku. Případ hitu Jana KalouskaChodím ulicí a jeho údajného plagiátu svádí k zamyšlení, kde jsou hranice autorského díla.

Zlodějem melodie písně měl být kytarista skupiny Support LesbiensJarda Helešic, který v roce 2002 zahltil rozhlasový éter songem In The Yard, jehož refrén Kalouskovu o deset let starší pecku skutečně připomíná. „Je to asi tak originální, jako když děti staví věž z kostek,“ vyjádřil se u soudu k hudební kvalitě obou verzí přizvaný znalec z brněnské JAMU. Podobnou melodii podle něj už dříve zpívala Jitka Zelenková. Ani jedna z písní není podle něj původní, čerpají z obecného zdroje banálního popového rezervoáru.

Soudce Valehrach rozhodl šalamounsky. Helešic má Kalouskovi zaplatit 200 000 korun s úroky, protože poškodil Kalouska na autorských právech. Přesto ale nezakázal další prezentování písně Support Lesbiens. Znamená to, že za pár let se soud bude konat znovu? Porušování autorských práv bude podle této logiky dál pokračovat, protože píseň In The Yard se na playlistech našich rádií stále objevuje, ať o to účastníci sporu stojí nebo ne.

Hudba je přitom snad jediná oblast, kde se ke krádeži duševního vlastnictví můžete přimotat tak snadno, že ani nevíte. V zahraničí se podobné pře konají běžně. Jedním z nejznámějších příkladů je kauza George Harrissona, který po několikaletých soudních tahanicích prohrál spor o původnost svého největšího hitu My Sweet Lord. I český soud v úterý uznal, že Helešic a jeho parta okopírovali Kalouska pravděpodobně nevědomě. Dá se tomu věřit: tvorba Support Lesbiens z posledních let je sice bezprecedentně unylá, že se hodí nejvíc jako hudba do výtahu. Ale že by vědomě použili refrén tragikomické postavičky českého popu první poloviny devadesátých let, to by snad někdejší rockery pořád musela hanba fackovat.

V tvorbě nakažlivých, odvozených slátanin si ale Kalousek se Support Lesbiens moc vyčítat nemusí. Autor těchto řádků, který se, jak to jen jde, snaží vyhýbat hudebnímu smogu, je právě v tuto chvíli proklíná za to, že mu do hlavy nasadili tuhle příšernou, chytlavou melodii s poněkud děsivými textovými slogany typu: „na patník se teď vyčůrám jako zatoulanej pes“. A tak nejzajímavější informací kolem kauzy je skutečnost, že onen „plagiát“ už Helešicovi a spol vydělal jen na poplatcích za veřejnou produkci téměř tři sta tisíc korun (vyplacení jejich podstatné části OSA kvůli sporu pozastavila). Není divu, že zapomenutý písničkářský bard Kalousek závidí.